ROZHOVOR: Srí Lanka nabízí zážitky opravdu pro každého cestovatele

Čím je podle vás Srí Lanka pro běžného turistu nejzajímavější?

Rozmanitost – to je ta správná charakteristika Srí Lanky, která zaujme každého turistu. Na území menším, než je Česká republika, najdete nespoutaný oceán i úhledně zvlněné kopečky s čajovníkovými plantážemi, krajiny v národních parcích připomínající africké savany i vysoké hory šplhající se do dvou a půl tisíce metrů, asijský chaos a nepořádek i koloniální města jako z jiného konce světa. Bude vám horko v nížinách i zima na vysočině. Je tu moderní současnost i celkem zachovalé památky staré tisíce let. A k tomu neskutečně přátelští lidé.

Kolik času je v ideálním případě potřeba, pokud chtějí cestovatelé ostrov procestovat a opravdu si to užít bez velkého spěchu?

Ideální jsou tři týdny. Doprava je na Srí Lance pomalá, cestování v 30-35°C úmorné. Během tří týdnů budete mít dostatek času na prohlídku zajímavých míst, túry na vysočině, odpočinek u oceánu i pozorování běžného života na Srí Lance.

Srí Lanka je rájem surfařů. Pokud si návštěvníci chtějí ale užít i krásné koupání, ve které části ostrova jsou nejhezčí pláže a zároveň také ke koupání vhodné?

Ano, surfaři si na Srí Lance přijdou na své v zimě na jihu, hlavně v Hikkaduwě, Mirisse, Midigamě a Polheně, v létě na východě ostrova v Arugam Bay. Tím, jak je celé pobřeží Srí Lanky otevřené, je to však s krásným koupáním horší. Vlny jsou často prudké, znemožňující plavání. Krásná pláž s dobrým koupáním chráněným korálovým útesem bývala v Uvawatuně. Po předloňské výstavbě vlnolamu však většinu pláže v celé šíři ukously změněné mořské proudy. Písek byl pak z mořského dna napumpovám zpět, pláž tak znovu vytvořena a vlnolam odstraněn, takže koupání je zde zase dobré, ale pláž už není tak hezká, jako bývala. Hezká pláž je v Mirisse, ti odvážnější si zaplavou před hlavní pláží, ti méně odvážní ve vedlejším zálivu. Částečně korálovými útesy kryté jsou pláže v Beruwele a v severní části Hikkaduwy.

Pokud se chtějí turisti pohybovat po ostrově sami, jaký typ dopravy byste jim doporučila?

Doporučuji zkombinovat všechny druhy dopravy, které jsou možné. Na delší vzdálenosti autobusy (po dálnici jezdí klimatizované), přes vysočinu vlak, na kratší vzdálenosti okapotážovanou tříkolku tuk tuk nebo vypůjčený skútr k prozkoumání pobřeží, v Anurádhapuře a Polonnaruwě si můžete půjčit kolo a nejpohodlnějším způsobem dopravy je pronajaté auto s řidičem.

Vlaky a autobusy jsou velmi levné a mají svoje kouzlo. Státní červené rozhrkané autobusy se řítí po silnicích stylem neřízené střely, soukromé bílé také, ale navíc z reproduktorů nad hlavami vyřvává srílanská pop music. Příplatek za tuhle estrádu není velký. Oba typy autobusů mají přirozenou klimatizaci otevřenými okny a dveřmi. Vlaky jezdí sice pomalu a často se zpožděním, zato ale budete v bezprostředním kontaktu s místními lidmi, hlavně ve druhé a třetí třídě, které můžu doporučit.

Co si myslíte o návštěvě safari? Které byste vyloženě doporučila a které naopak?

Ze safari ze srílanských národních parků si můžete odnést dost rozdílné zážitky. Pokud jste už byli na safari třeba v Africe, kde se proháněla stáda zvířat, nebo pokud jedete do NP Yala s jediným cílem, a to “vyfotit si leoparda”, můžete být ve finále zklamaní. Když tam pojedete s tím, že “možná něco uvidím a když bude leopard, bude to super”, tak pak můžete být nadšení. Zážitek ovlivňuje vaše očekávání.

Yala je na zvířata druhově hodně rozmanitá, zvířata tu nejsou ve velkých stádech, ale vždycky něco uvidíte. Leoparda tak na 50%. Mně osobně se tu líbí v určitých částech krajina, která opravdu připomíná Afriku a je tak odlišná od krajiny vně Yaly. Nadšená jsem byla z NP Minneriya, kde se pásla obrovská stáda slonů volně na louce a pak se šla koupat do jezera. Sloní safari je ještě v NP Uda Walawe.

Ve všech těchto parcích můžete být v hlavní turistické sezóně zaskočeni velkým počtem jeepů pohybujícím se po parcích, a pak také výší vstupného, které činí v každém parku cca 50USD za osobu. A pak je tu nedávno otevřený největší NP Srí Lanky, Wilpattu, který turisté teprve začínají objevovat. Je to hezký, klidný park s malou koncentrací jeepů, zvířata tu jsou však plašší, protože nejsou zvyklá na hluk tak, jako v ostatních parcích.

Nejširší nabídku průvodců a map Srí Lanky (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Které místo na Srí Lance je pro vás jedinečné, na které se ráda vracíte a kam byste návštěvníky určitě poslala?

Není to místo až tak jedinečné, ale ráda se vracím na vysočinu kolem Elly. Klima je tu chladnější, dá se tu chodit na túry třeba k vodopádům nebo si sednout na nějakou vyhlídku a hodinu se kochat výhledem.

A kam bych poslala ostatní? Do nějaké úplně obyčejné školy někde na čajové plantáži v horách. Chodí do nich děti tamilských česaček čaje, jejichž plat je jen asi 5 USD za den. Vezměte s sebou nějaké sešity, pastelky, pravítka, propisky a české bonbóny a uvidíte v dětských očích takovou radost, jakou u českého dítěte neuvidíte, ani když dostane vysněný dotykový mobil za několik tisíc Kč. Na Srí Lanku by povinně měli jet všichni čeští remcalové a „stěžovatelésinavšechno“, aby si uvědomili, jak se tady v Čechách máme dobře.

Jak je to na Srí Lance s bezpečností? Přece jen ve spoustě lidí stále ještě panuje zažitá obava z cest hlavně na sever ostrova.

Z hlediska politicko-občanských konfliktů je Srí Lanka nyní bezpečnou zemí. Můžete jet bez obav na severovýchodní pláže k Trincomalee, do města Jaffna na úplném severu ostrova, dříve jednoho z center občanské války, a dalších míst, kam se dříve jezdit nesmělo. Turistů do této části ostrova, na rozdíl od západní a jižní části Srí Lanky, jezdí stále málo, a v tom spočívá její kouzlo. Je tu klid, lidé ještě nezkažení turismem, ceny nižší a role se tu tak trochu otáčí – zatím co vy sem pojedete za zajímavostmi a atrakcemi, stanete se atrakcí vy sami pro místní, protože mnoho z nich uvidí bělocha poprvé v životě.

Ve kterém období je nejlepší na Srí Lanku jet? Kvůli období dešťů ale i kvůli množství turistů?

Nejlepším obdobím pro návštěvu Srí Lanky je leden až duben, kdy je hezké počasí s minimem dešťů v jihozápadní polovině ostrova. To ale neznamená, že v ostatních měsících není dobré na Srí Lanku jet. Můžete se tam vydat celoročně, jen je třeba upravit program cesty podle monzunů, protože když je deštivější jihozápadní část ostrova, je sušší naopak ta severovýchodní. Nejvíce turistů bývá na Srí Lance v zimě tradičně kolem Nového roku a v únoru, kdy přelidněno bývá hlavně na plážích, památkách a safari. V létě pak v období kandyjského festivalu Esala Perahera, jehož termín se mění v závislosti na červencovém úplňku, a probíhá koncem července nebo v první polovině srpna po dobu deseti dnů. Sehnat na poslední chvíli ubytování v Kandy během tohoto svátku bývá velmi obtížné.

Je podle vás Srí Lanka vhodná pro návštěvu s dětmi? (Zejména zdravotní péče zde prý není příliš dobrá.)

Srí Lanka je pro dovolenou s dětmi rozhodně dobrou destinací. V případě, že máte v plánu s dětmi Srí Lanku projet, je třeba zvážit, zda děti vydrží několikahodinové přejezdy v autě. Je zbytečné dělat si  přehnané iluze o kvalitě zdravotnictví ve státních nemocnicích. Základní ošetření poskytnou, ale otázkou je, jestli se neotočíte hned u vchodu. Já jsem tam v nemocnici viděla třeba na chodbě spát pod stolem kočku a do pokoje s nemocnými, jen několik týdnů starými miminky, přišlo najednou na návštěvu asi deset členů rodiny hned první den hospitalizace, což by u nás bylo nemyslitelné. Ve větších městech jsou však kvalitní soukromé nemocnice, které poskytují ošetření na evropské úrovni a s dobrým cestovním pojištěním tak není třeba mít z cestování s dětmi obavy. V každé větší vesnici jsou lékaři a znají i třídenní antibiotika. Lékárny jsou na Srí Lance doslova na každém rohu. Konec konců – kdo nějak do hloubky řešil, zda je vhodné jet do Egypta s dětmi, když se tam ještě ve velkém jezdilo? Riziko nákazy špatným jídlem tam přitom vždycky bylo výrazně větší, než je na Srí Lance.

Srí Lanku navštěvujete pravidelně, ale které místo na světě je vaše nejoblíbenější?

Mně je dobře všude tam, kde je teplo, moře nebo oceán a příjemní lidé. Vždycky se ale stejně po pár týdnech nebo měsících těším domů, do malé vesnice ve východních Čechách , kde můžu spát bez zapnuté klimatizace, ráno neslyším nic jiného než jen zpěv ptáků, před domem je rybník a pár kroků za domem začínají pole, louky a lesy. A věřte mi, že tak, jak já jsem kdysi záviděla svým srílanským přátelům, že bydlí na Srí Lance, tak oni závidí mně, že bydlím v přírodě v takovém zapadákově.