Prohlédněte si další fotografie k článku…
Pro mnoho lidí je Indie zemí shonu a velkého ruchu. Našel jste v Indii skutečně to, co jste hledal?
První rok, když jsem byl v Indii, byl jsem naprosto nadšený. Ač miluji čistotu, řád a náš svět, tak Indie mě naprosto pohltila svým opakem, který v konečném důsledku působil na mě velice relaxačně. Ten chaos, hluk a shon, přeplněné ulice – to vše na mě nejdříve působilo jako určitá míra vnitřní paniky a po chvíli, kdy člověk vydržel, se vše začalo usazovat, uklidňovat a já začal přijímat jejich svět takový, jakým je bez představy, jak věci mají být.
Druhý rok se tento pocit opakoval a daleko více jsem si užíval klidu, který tam je. On není na ulicích, ale přes ulici a prostor se nejdříve rozvíří neklid ve vás a pak si to sedne do klidu. Nejdříve jsem tam jel za jógou a ta tam byla. Letos jsem tam jel jen tak. Chvíli cestovat a chvíli pobýt na detoxikační klinice. Neměl jsem představu, co očekávám. Jen jsem jel a byl tam, což mi dává úžasný pocit klidu.
Co vám cesta do Indie dala či naopak vzala? Změnil jste třeba na jejím základě nějak názor na život?
Možná jsem už částečně odpověděl v předcházející otázce. Dala mi volnost a klid. Otevřela mi cestu k sobě sama více, než jsem si myslel. To, co bych asi vyzdvihl je míra přijímání. Člověk se v Indii učí přijímat vše takové, jaké to je od prvního vystoupení na dílijském letišti. Když by bojoval s věcmi, jak tam jsou, musí Indii opustit, protože by se zbláznil.
Vzala mi představy, že něco má nějak být, že něco je dobré a něco špatné. Už minulý rok jsem jel na kurz jógy bez jakýchkoliv doporučení. Na internetu jsem si našel školu, líbilo se mi jejich logo a přihlásil jsem se. Přátelé mi doporučovali různé školy, ale já si říkal, jak někdo může vědět, co chci.
Já chtěl jen jógu a tak volnost při výběru je přeci na mě. Že bych se třeba mohl spálit? Ano, ale to není nic špatného, protože v tom spálení je asi největší učitel. Například v tomto roce jsem si našel učitele jógy v Rišikéši přes inzerát na ulici.
Nejširší nabídku průvodců a map Indie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
A jak výběř takhle na slepo dopadl?
První lekce byla strašná. Fyzické provádění bylo zcela nebezpečné pro lidské tělo, jeho cvičení bylo nehodné instruktora jógy a jeho projev byl podivný. Byl jsem strašně rozčílený. Celý den to ve mně tepalo a můj neklid byl velký. Po lekci jsem říkal, že toto už nechci zažít a mé vnímání bylo přesvědčeno, že takto jóga opravdu nevypadá.
Tak, jak postupoval den, zklidňoval jsem se. Hladina pobouření ustávala, a když jsem přes tyto emoce mohl prohlédnout hlouběji do sebe, uvědomil jsem si, že je velice jednoduché dělat stále věci, na které jsme zvyklí. Vyhledávat věci jen, které se nám líbí, to je jednoduché a zcela přirozené. Když pak přijde opačná situace, jsme pobouřeni. Kdo je ale pobouřen? Je to ego, nebo nějaká zkušenost z minula, která se tímto vyvolala?
Říkal jsem si, že jsem se určitě neobjevil na špatné lekci, špatném místě – jak my hodnotíme vše, s čím se setkáváme. Že něco jsem si z toho měl určitě vzít. A tak jsem mu zavolal a zůstal s ním 14 dnů. Nic se nezměnilo na provádění, jen jeho přístup, volnost a také vhled byl fascinujícím osvobozujícím elementem pro naše-západní analyzování všeho. Hledání dokonalých ásan, hledání lepší a lepší jógy, hledání a často nevíme ani čeho.
Dlouho dobu bylo považováno město Rishikesh, za centrum jógy. Je tomu tak anebo se z něj stala spíše turistická atrakce?
Záleží na tom, co si pod pojmem “atrakce” představíme. Naše vnímání Indie je o tom, že všude je jóga, že je tam bída, bordel a smrad. Přelidněné ulice a zmatek. Ano, tak to může být vnímáno, ale o jógu zájem v Indii není. Jen na několika specializovaných místech, jako je Rišikéš, Mysore a Puna jsou školy, centra, ášramy, kde jóga jede. V Indii je jóga dokonalý business, ale na druhou stranu toto předávané jejich moudro, je úžasné. Když zabrouzdám do vývoje jógy, to jak jógu známe nyní my, není žádná historie.
To je švédská léčebná gymnastika, která byla do Indie zavlečena a z toho a dalších směrů, stylů vznikla až naše moderní jóga. Hledat tedy tradiční jógu v Indii – je trochu nevědět, jak šel vývoj.
A jaká je tedy tradice jógy v Indii?
Tradice byla v meditaci a hledání odpovědí na filosofické otázky, ale všechny současné jógové školy vycházejí ze základu fyzické jógy z 30. let 20. století. Zde vzniklo nejvíce učitelů, kteří vytvořili své cesty jógou a ty se nyní v Indii učí a předávají dál. Studentů tam je mnoho a putují z celého světa do míst, kde jóga se cvičí. Vyjedete-li např. z Rišikéše dál o józe už nikdo dál neví. Rišikéš si myslím, že je městem jógy.
Bohužel globalizace pokračuje a v Indii mílovými kroky a tak oproti předcházejícímu roku jsem nyní viděl italské restaurace vedle úžasných vegetariánských restaurací v Rišikéši a navíc všude nápisy v ruštině, nebo věta: “my gavarím pa rúsky”. Prostě je to komerční turistické město, ale pro začátek cestování po Indii si myslím, že tyto “kulturní-moderní” stánky s jógou jsou příjemným vstupem na indické území. Ale až letos, kdy jsem jel Indií, uvědomil jsem si, že až teprve zažívám Indii v tom chaosu, zmatku, bídě i bohatství, na které jste se ptala.
Mohl byste doporučit konkrétní ašrámy, kam se za jógou vydat?
Mám zkušenost s Anand Prakash Yoga Ashram v Rišikéši, části Tapovan, nebo Riskikul Yogashalla v RamJula. Velice navštěvovaný je NIketan ashram přímo na břehu Gangy.
Podle čeho by si je měl člověk vybírat?
Nevím. Tady nejsem ten správný na odpověď. Já vyhledávám na internetu, někdy si přečtu hodnocení a většinou spíš ne. Nechávám to situaci. Myslím si, že je ale dobré tam jet a vybrat si klidně na místě. Je tam jeden ašrám vedle druhého. Určitě člověk musí počítat s tím, že ubytovací podmínky jsou velice odlišné od našich standardů.
Jak takový běžné den v ašrámu vypadá?
Začínáte ráno v 5 hodin meditací a praxí jógy. Ty časy a programy, řády ašrámu se liší od každého dalšího. Snídaně, pránájáma a ásana praxe po snídani, oběd, filosofie a praxe po obědě, krátké volno, které se tráví většinou v tichu. Večerní satsangy (setkání s učitelem) utváří ráz celého dne. Vše probíhá v klidu, v tichu a ponoření se do sebe. Ale každý ašrám má svá pravidla a tak toto je jen informační.
Záleží prostě, jestli si vyberete ašrám jen jako místo pro ubytování a v tom případě musíte dodržovat jejich řád. K němu často patří i program, vedoucí k poznání. Když si vyberete jógovou školu, která má také ašrám, tam je program přesně nadefinovaný hodinu po hodině a je to striktní řád. Když například nemůžete ráno na praxi jógy vstát, přijdou za vámi a vytáhnout vás. Součástí je samozřejmě i velice chutná, jednoduchá strava, aby vás nezatěžovalo.
Může se vydat do Indie za jógou i úplný začátečník?
Naprosto, není omezení. Každý si najde to, co potřebuje. To, co má najít.
Co všechno obnáší taková cesta za „osvícením“ do Indie?
Jooo, tak to nevím. Osvícení…..k tomu nemám co říci. ……já nevím, jak osvícení vypadá. Ale cesta do Indie obnáší radost a slzy současně, nadšení a současně zhnusení, vykořenění ze zvyků a komfortu, objevování svých schopností a vnitřního prožívání, čas strávený sám se sebou, který je k nezaplacení a myslím si, že přináší setkání se sám se sebou ve velké intenzitě.
