Rozhovor s organizátorem festivalu v Banátu: loni do českých vesnic dorazilo 800 lidí

Loňský ročník festivalu v Banátu zažil velké změny, jednak se přestěhoval do Eibentálu a také se za něj postavila nová organizační skupina kolem Štěpána, Honzy, Tibiho a jejich hospody „U Medvěda“. Návštěva skoro osmi stovek lidí a velká pomoc místním znamená to, že ročník 2013 je za dveřmi. A jak to vidí jeden z organizátorů, Štěpán Slaný?

Jak se vůbec kluci z České Lípy dostali k pořádání festivalu v Banátu?

Byl to takový postupný vývoj, před šesti lety jsem tam byl s mojí přítelkyní, která tam má část své rodiny, na dovolené. Díky nepřiměřenému množství slivovice se mě ujal místní Tibi, se kterým jsme si padli do oka, po čase jsem mu přes net nastínil myšlenku malého penzionu, ukázal jsem to kamarádovi Honzovi a vše se rozjelo, rekonstrukce baráku, hospoda „U Medvěda“, školní expedice a práce postupně přibývala. Každý rok se snažíme zařadit něco nového, loni to byl právě festival, který dříve dělal Člověk v tísni, ten nám s tím pomáhá i nyní, kompletní organizace však přešla pod nás.

Není tajemstvím, že se hudbě nevěnuješ, ve skutečnosti jsi florbalový reprezentant a byl jsi na třech mistrovstvích světa, jak bylo pro tebe těžké spojit tyhle dva úplně jiné světy?

Jednoduché to nebylo, sice se o muziku trochu zajímám, snažil jsem se toho vždy hodně naposlouchat, ale nikdy bych neřekl, že skončím tak, že budu připravovat docela velký festival v Rumunsku. Pro mě je výhoda ta, že se mi obě sezóny nepletou, sportovní končí v dubnu a to mi hned začíná ta banátská. V září vše v Banátu zabalíme a rovnou přeběhnu na palubovku. Samozřejmě se trochu snažím zneužívat svojí pozice a díky tomu, že florbal jde nahoru a média se zajímají o akce jako je MS, tak se snažím trochu Banátu dostat do novin přes florbal.

V loňském roce jste stavěli festival de facto na zelené louce, jak to pro vás bylo těžké a kde jste brali rady a zkušenosti?

Trochu jsme praktikovali metodu pokusu a omylu, hodně nám pomohli kluci z českolipského Progresu, kteří mají s podobnými akcemi zkušenosti, festival je však 1200 km od České Lípy a tím se všechno komplikuje. Honza opustil místo na úřadu a spal půl roku ve stanu na zahradě před hospodou a spolu s Tibim řešili věci na místě, já jsem řešil věci tady. Oblast bez mobilního signálu a rychlost vytáčeného modemu o rychlosti 32kb byly obrovské překážky. Nyní tam internet zatím nefunguje vůbec. Udělali jsme si základní plán, pódium udělali z toho, co les dal, postavili sprchy, záchody, tahali vysoké napětí, jednali s úřady, získávali povolení a přesvědčovali místní, že přijede na tři dny do vesnice něco, co nikdy nezažili.

Pro místní to byl asi šok, když se do vesnice přivalilo téměř 800 návštěvníků..

To je jasné, ačkoliv jsme jim říkali, jak to celé bude probíhat, ať se na to připraví, že vykoupí celou vesnici, tak vítězila spíše nedůvěřivost, všechno pochopili, až když to celé přišlo. Zjistili, že je to skvělá příležitost jak si přivydělat. Další ročník pro nás tímto bude o hodně jednodušší, lidé tam loni nechali odhadem přes 1,5 miliónu korun, což pro místní, kde je nezaměstnanost až 50%, ceny stejné jako v ČR a průměrný plat přibližně 150 euro, obrovská pomoc. Celá vesnice se už na letošní ročník hodně moc těší. To je pro nás skvělá motivace, že to má smysl.

Loni vás potkal hned první problém, a asi ten nejtěžší, ihned na začátku, autobusy nevyjely nahoru, že?

Pro nás to byla hrozná situace, měli jsme krásně všechno připravené, ale autobus, který měl plnit roli jakéhosi pendlu nahoru a dolů se po první cestě porouchal, do toho vesnice zablokovaná díky pohřbu a my tak měli k dispozici jednu dodávku. Skoro všichni po té náročné cestě museli pěšky do šestikilometrového kopce, převáželi jsme techniku, batohy a lidi, kteří již nemohli. Byl to docela zmatek, ale nějak jsme to zvládli, lidé byli skvělí, hodně nám pomohli a moc neremcali. Pro nás to byla hodně těžká zkouška, vysílačky, které u nás mají dosah deset kilometrů pak v Eibentále nefungovaly přes dvě údolíčka. V naší hospodě „U Medvěda“, která je normálně naší banátskou chloubou se vařila pípa, pivo, které měla firma přivést týden před akcí, dorazilo ráno před akcí, prostě klasické Rumunsko. Právě na Rumunsko jsme se často vymlouvali, občas se prostě tady pokazí věci z důvodů, které se v Čechách moc nechápou, je to taková rumunská maňana.

Co se týká programu, tak ten na první ročník byl velmi slušně našlapaný, jak probíhalo přesvědčování kapel?

Měli jsme z toho strach, naštěstí jsme asi před třemi roky potkali při jedné expedici základní školy jednoho tatínka, který využil uvolněného místa den před odjezdem. Jmenoval se Ondra a tak různě jsme s ním nějak klábosili o muzice, on si neustále nahrával různé zvuky na diktafon, po příjezdu jsem to říkal klukům, že tam byl nějaký Ondra Ježek, ze kterého se nakonec vyklubal jeden z nejdůležitějších lidí českého hudební scény. Ondra nám hodně pomohl s kapelami a letos je jeho pomoc ještě větší. Nějaké kapely jsme sehnali napřímo, třeba s Divokým Billem byla výborná spolupráce a dohoda téměř za minutu. Naše pravidlo je, že všichni vystupují zadarmo, většina spí na zemi ve stanech a ještě musí sehnat fanoušky, prostě není nic lepšího, než odmítnout hraní za peníze a odjet do Banátu.

Pomohl vám ohlas minulého ročníku k naplnění programu k tomu letošnímu?

Hrozně moc, neustále mi volají kapely, řekl bych, že se mi ozvalo již tak sto kapel k nabídce na vystoupení. Nějaké jsou méně známé, nějaké jsou velmi známé. Ta jinakost a syrovost festivalu asi zafungovala výborně. Letos tak jedou Wohnouti, Už jsme doma, Blue Effect s nestárnoucím Radimem Hladíkem a mnoho dalších kapel. Nějaké taháky máme ještě rozjednané.

Jaké plánujete novinky a změny?

Moc jich nebude, spíše vyladění nedostatků, víme, co loni nefungovalo a zkusíme to samozřejmě odstranit. Chceme festival nechat takový jaký je, bez signálu, bez větší komerce, syrový a dobrodružný. Hlavní cíl je pomoci místním, to je pro nás hlavní úkol. Dalším cílem je dotáhnout festival na nulu, loni se nám to moc nepodařilo.

Na co bys závěrem nalákal fanoušky?

Skvělá příležitost jak v doprovodu oblíbené kapely poznat český Banát v Rumunsku. Spousta kapel jede autobusy a lidé si tak můžou rezervovat místa a jet přímo s nimi, loni to mělo velký ohlas. Pivo za dvacku, skvělé langoše, mititei, maso, prostě výborný zážitek za 2999,- korun! Takže neváhejte a hlaste se na www.festivalbanat.cz , vesnice není nafukovací, proto jsme udělali omezení na 700 objednaných. Jedeme také na festivalovém Facebooku – hledejte nás pod Festival Banát!