Rozhovor s Marcelem Žitníkem: Jak se žije na pohádkovém Bali?

Jako provozovatel cestovní kanceláře v současnosti trávíte nejvíce času na Bali. Proč právě tady?

Žiju střídavě v Austrálii a na Bali. Líbí se mi ten rozdíl mezi nimi – uspořádaný život v Austrálii vs. punkové Bali, kde se často pravidla vytváří v danou chvíli. V poslední době kolem sebe pozoruji, že si Češi
tuhle destinaci oblíbili i jako svůj druhý domov a dost se jich sem začíná stěhovat.

Žije na ostrově opravdu hodně Čechů?

Ano, je to tak. Na to, jak je ČR malá, je česká komunita na Bali poměrně rozrůstá, ale také je to možná pouze zdání, jelikož se tam v podstatě všichni Češi mezi sebou znají nebo o sobě minimiálně vědí.

Neztrácí tak místo svou autenticitu?

Ani bych neřekl. Na Bali je spousta cizinců z různých koutů světa. Už to k Bali prostě patří. A navíc si Balijci svou kulturu stále uchovávají. Když je například nějaký obřad, klidně uzavřou nejfrekventovanější silnici na ostrově, aby mohl projít průvod.

Co máte na Bali nejraději vy sám?

Kromě teplého počasí, moře a místního jídla se mi líbí, že si Bali (i přes invazi turistů) pořád uchovává vlastní tvář. Místní jsou občas pěkně vyčůraní, ale vy když respektujete je, myslím, že i oni respektují vás. Každý se tu stále usmívá a místního jen tak nerozhodíte. Lidi tu tolik nespěchají.

Jaké je na Bali náboženství?

Místní stále silně udržují hinduismus, na druhou stranu respektují i jiné náboženské skupiny nebo minority.

Jak se podniká v místě s úplně jinou mentalitou?

Ze začátku to bylo poměrně těžké. Musí se počítat s tím, že na Bali čas letí úplně jinak a to, co u nás vyřídíme během pár hodin, tam může trvat i několik dní. S tím nikdo nic neudělá, patří to prostě k podnikání na Bali. Když jsou svátky Galungan a Kalungan (nejdůležitější svátky dle hinduistického kalendáře), pracovní život se
zastaví na několik dní, stejně jako u nás během Vánoc. Průšvih je, pokud vzápětí následuje nějaký muslimský svátek, to se opět několik dní nepracuje. Klidně se může stát, že platba v bance bude čekat na vyřízení třeba 14 dní. A místním je to úplně jedno, protože jejich Bůh má svátek a to je pro ně mnohem důležitější. I to je ale právě jedna z věcí, co se mi na Bali líbí.

Bali není příliš velký ostrov. Pokud ho budu chtít opravdu dobře poznat, kolik času si mám na dovolenou naplánovat?

Řekl bych, že tak 2 až 3 týdny na Bali a okolní ostrůvky stačí. Je dobré si naplánovat cestu tak, abyste na každém místě pobyli 2 – 3 noci a pak se posunuli někam dál.

Nejširší nabídku průvodců a map Indonésie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Která místa podle vás nesmí cestovatel minout?

Podle mne určitě pláže na poloostrově Bukit, které jsou stále ještě liduprázdné. Pak Pemuteran, kde je jedno z
nejhezčích míst na šnorchlování na ostrově. Za vidění stojí i Ubud, ukázka balijské zručnosti a kultury, a také bych doporučil podívat se na ostrůvek Nusa Lembongan.

Je tu spoustu nádherných pláží, ale mnoho lidí mi říkalo, že například v kontrastu s Thajskem nejsou tak dechberoucí. Je to pravda?

Je a není. Záleží na tom, co člověk hledá. Pokud chcete kýčovitou pláž s palmami a pískem, tak těch na Bali opravdu moc není. Ale pokud člověk ví, kam jet, přijde si na své. Třeba na  poloostrově Bukit jsou pláže, které jsou stále bez jakékoliv infrastruktury, krásné, na útesu… Nikdo nikde. Jen je musíte najít, protože cesty k nim jsou často známé jen místním nebo musíte sejít 300 schodů, než se na pláž dostanete. Navíc musíte vědět, kdy je příliv a odliv, abyste nesešli těch 300 schodů dolů a nezjistili, že se na pláž nedostanete kvůli vodě, nebo naopak, že se vůbec nevykoupete. Kromě toho je na Bali hodně pláží s černým pískem díky vulkanickému původu ostrova – někomu se to líbí, někomu zas ne.

Která země je vlastně podle vašeho názoru z celé jihovýchodní Asie nejlákavější?

Já sám jsem celý jihovýchod ještě neprojel. Můžu však s klidným svědomím říct, že se mi velmi líbí Vietnam.

Jak je to na Bali s cenami oproti okolním destinacím?

Řekl bych, že hodně podobně jako v Čechách, možná jsou ceny o něco nižší. V místní restauraci se dobře najíte za 50,-Kč, čerstvý džus si dáte za 30,-Kč a rybu a mořské plody za 100 až 150,-Kč. Pivo je, stejně jako všude jinde v
Asii, na místní poměry drahé – 60,-Kč za 600 ml.

Vy jste se v Indonésii zapojil i do dobrovolnických aktivit. Jak konkrétně pomáháte?

Podporujeme místní školu na Lomboku. V Čechách jsme založili občanské sdružení Sekolah Pogem, které finančně a personálně podporuje školu. Během několika let se škola z jedné třídy rozrostla na 5. Školu založili místní z vlastní iniciativy, protože jejich děti nedošli do vzdálené státní školy. Kolegyně Andrea, která na Lomboku střídavě žije, má na starosti koordinaci pomoci a výuku angličtiny přímo na místě. Minulý měsíc jsme dostavěli další dvě třídy a konečně se nám podařilo dokončit toalety a zdroj vody. Momentálně se snažíme vymyslet program pro zájemce učit angličtinu na škole.

Dneska si povídáme hlavně o Bali, ale vaše cesty zdaleka nevedly jen sem. Které místo na vás v životě udělalo největší dojem?

To je jednoduché. Himaláje jsou jen jedny 🙂

Děkuji za rozhovor!