Andy Formanek se jednoho dne rozhodl, že opustí práci, Prahu, přátele a rodiče a splní si svůj sen a pokusí projet celé Spojené státy podél Pacifického pobřeží a dojet až na hranici s Mexikem. Z kanadského Vancouverského ostrova vyjel 8. srpna a na americko-mexickou hranici dorazil minulý týden. Za sebou měl 3 500 km jízdy na kole.
Kde jste se nechal inspirovat?
Začalo to takovým malým sněním: zkoušel jsem si představovat, jaké by to bylo, kdybych přestal pracovat třeba hned zítra. Co bych dělal a tak. Na kole jezdím hodně, po Česku i sousedním Německu, a chtěl jsem zkusit nějakou daleko delší trasu. Vybral jsem si nakonec pobřeží Pacifiku ze dvou důvodů – má to být jedna z nejkrásnějších cyklistických tras na světě a pak, pocházím z Vancouverského ostrova, takže jsem mohl začít vlastně z domova.
Podstoupil jste nějaký speciální trénink?
Ne, pouze jsem jezdil na kole, co to šlo – o víkendech a také do práce – tak dvakrát až třikrát týdně. Člověk nemusí být žádný vypracovaný atlet, aby tuto trasu zvládl. Podle mého je nejdůležitější být trpělivý a cítit se pohodlně několik hodin v sedle každý den.
| Andy Formanek (34) je Kanaďan s českými kořeny. Po sametové revoluci ho jeho otec, který do Kanady emigroval v 1968, poslal do Prahy studovat a učit se česky. Andymu se tehdy moc nechtělo, ale nakonec přijel, podlehl kouzlu střední Evropy a už zde zůstal. Dokončil školu, naučil se česky a našel si práci ve firmě DHL. Svůj pražský pobyt přerušil jen jednou – když si na tři roky odskočil do Moskvy, kde se učil rusky. A také nyní, když se rozhodl splnit svůj sen… |
Co bylo na celé té trase nejtěžší?
Vybalancovat jízdu na kole a turismus. Ten můj výlet na kole nespočíval jen v tom, že mě kolo přemístí z jednoho místa do druhého, ale samotná jízda byla hlavní náplní cesty. Po cestě jsem narážel na překrásná místa, která jsem si ze sedla kola nemohl pořádně prohlédnout. Takže jsem si na ně musel udělat čas, což mi někdy narušilo můj přísný sedmitýdenní harmonogram. Nemohl jsem si tedy všechno vychutnat, jak bych chtěl, a to bylo těžké.
Nejširší nabídku průvodců a map USA (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
A co třeba samota? Ta vám nevadila?
Ne, naopak, na tu jsem se těšil. Stejně ale potkáte lidi na kole nebo v kempech, kde se můžete vypovídat, co hrdlo ráčí. Jízda na kole o samotě mě baví, protože si můžu zvolit vlastní tempo, dát si pauzu, kdy chci, a taky se ztratit a nepřipadat si před tím druhým jako idiot.
Máte nějaké další plány podobného typu do budoucna?
Teď si budu asi protiřečit, ale rozhodně žádné velké cyklistické výlety neplánuju. Jak jsem říkal, jedu teď do Brazílie. Je mi trochu líto, že si kolo, na kterém jsem strávil dva měsíce, nemůžu vzít s sebou, ale na druhé straně, třeba by moje přítelkyně žárlila, že?
Autorkou rozhovoru ja redaktorka Respektu Naďa Straková. Další zajímavosti se o Andym Formankovi dovíte v článku na www.respekt.ihned.cz.
„celou USA“ – odkdy jsou USA v češtině v ženském rodě a jednotném čísle?
„Vancouverský ostrov“ – když nevíš nebo jsi líná si najít, že Vancouver Island je pojmenován po kapitánu Vancouverovi, tedy Vancouverův ostrov, tak to nech v originále.
Nemluvě o tom, že cesta podél tichomořského pobřeží je sice pěkná, ale rozhodně to není projetí celých Států.