ROZHOVOR: Proč vyjet na pracovní stáž na Island?

Jak tě napadlo, že si budeš hledat práci (vyjedeš na stáž) na Island?

Navštívit Island byl můj sen snad už od dětství, kdy jsem se dozvěděl, že taková země vůbec existuje. Poprvé se mi to podařilo v roce 2013, kdy jsem se na Islandu ocitl na nízkorozpočtovém stopovacím výletě. Ale už tehdy jsem věděl, že se tam musím vrátit a zkusit si chvíli i ten život. Šel jsem si za svým a využil svého studia na vysoké škole. Přihlásil jsem se do programu Erasmus, našel si na internetu ideální firmu na stáž, zkontaktoval jsem se s ní a všechny strany mi dali zelenou. Jako student jsem si musel vše zařídit sám, ale vyšlo to.

Obvykle se na Island létá, zvolil jsi jiný druh dopravy, proč?

Zvolil jsem prakticky ten nejdelší a nejdražší způsob dopravy, ale měl jsem k tomu dobrý důvod. Na Islandu jsem po stáži chtěl ještě 2 měsíce cestovat a to už se člověku vyplatí dovézt si vlastní vůz trajektem z Dánska. Navíc jsme s tátem téměř rok před plánovaným výjezdem začali pracovat na vedlejším projektu „Gazík“, který spočíval v nákupu terénního expedičního auta Mitsubishi L300 4WD a jeho následné přípravě na celý islandský pobyt. A musím říct, že mít vlastní vůz s náhonem na všechna kola, v kterém se dá navíc pohodlně spát i vařit, byl hodně dobrý tah.

V čem přesně spočívala tvá práce?

Tyto studentské stáže by měly souviset se studovaným oborem, ale jelikož se ve studiích pohybuji na poli IT, managementu a marketingu, tak bylo vlastně úplně jedno jakou firmu si vyberu. V mém výběru dominovala společnost Extreme Iceland, což je dobře rozjetá cestovní agentura sídlící přímo v Reykjavíku. Na základě zaslaného životopisu, kde jsem měl mimo jiné zmíněn můj velký zájem o cestování a fotografování, mě pak přímo ve firmě přidělili do oddělení právě IT a Marketing, kde jsem dostal na starost fotodokumentaci různých míst na Islandu, jednotlivých zájezdů, nebo i několikadenního treku Laugavegur. Pracoval jsem i na nových propagačních videospotech a marketingových akcích. Měl jsem k dispozici firemní vůz 4×4, profesionálního drona, případně i naftu do svého vozu.

Ta pravá islandská romantika, Island

Jaký je tvůj největší zážitek?

Zážitků je celá řada. Jednou se kolega Simon v kanceláři začal nudit, přišel za mnou a řekl, že zavolal kolegovi s nějakým velkým autem, že bysme mohli jet natočit, jak brodí řeku. Samozřejmě jsem řekl, že jedu taky. Vyšli jsme z kanceláře a auto tam bylo přistavené. Zastínilo slunce a my oba zvedli hlavy k obloze se slovy: „Co to sakra je?“. Pokud se jedná o úpravy a zvyšování terénních aut, jsou Islanďané jedničky, ale to, co přijelo, naprosto předčilo všechno co jsem do té doby viděl. Když jsme se vyškrábali do kabiny, byl to výhled jak z kamionu, ostatní auta vypadaly jako hračky a všichni si nás fotili. Z této akce nakonec vzniklo povedené video z drona, jak tohle auto projíždí cestou, která vede přímo v řece.

Auto se jmenuje Krilid, je to firemní vůz číslo 1 a je posazen na největších pneumatikách z celého Islandu, přičemž se stále ještě jedná o osobní vůz, i když už je potřeba řidičák na náklaďák. Během své práce jsem se projel třeba i v monstertrucku 8×8 po ledovci, dostal jsem se i do nitra ledovce a ledových jeskyní. Také byla naše firma pozvána na soukromou párty pro obchodní partnery, ta byla na ostrově, jelo se tam lodí a všechno bylo zdarma.

Ovlivní tahle stáž výběr tvého budoucího povolání?

Působení ve velmi dobře fungující cestovní agentuře mi dodalo mnoho inspirací do budoucna. Ať už se bude jednat o práci na plný úvazek, nebo spíše o vlastní projekty, určitě bych se chtěl věnovat cestování, fotografování a natáčení. Takže odpověď je ano. Nicméně v současné době nic hledat nebudu, v hledáčku jsou další více měsíční zahraniční akce i do vzdálenějších destinací. Pak se uvidí 🙂

Měl jsi za svou práci nějaký plat nebo benefity?

Studentská stáž je vždy dobrovolná práce, pouze pro získání praxe. V rámci programu Erasmus má však student nárok na stipendium, které se vyměřuje podle nákladů na život v dané zemi. Docela smutný fakt je ale ten, že Island je zařazen ve stejné kategorii jako Česká republika, takže výše stipendia mi pokryla akorát jednu cestu lodí a nějaké jídlo na prvních pár týdnů. Zbytek jsem si musel hradit sám ze svých úspor. Firma nemá povinnost stážistovi nic platit, ale jsem měl velké štěstí, protože právě Extreme Iceland se o své stážisty stará velmi dobře. Zařídili mi ubytování v pokoji nedaleko firmy, dále byl každý den ve firmě oběd, no a co se nesnědlo, tak jsem si mohl vzít domů.

Kouzelná polární záře, Island

Na Island Teď jezdí hodně Čechů, takže jsi asi nebyl celou dobu sám?

Měsíc po mém příjezdu za mnou přiletěla přítelkyně Bětka, která si v Reykjavíku našla brigádu v hostelu. Práce to byla sice těžká, ale na naše poměry pohádkově placená. Během své tříměsíční stáže ještě Island navštívili moji rodiče a brácha s přítelkyní a kamarády. V záři začala éra vlastního cestování a přiletěli další kamarádi, s kterými jsme objeli ostrov dokola a navštívili i velmi zajímavá místa v islandském vnitrozemí, jako třeba termální vodopád, oblast Thorsmorku, nebo Duhových hor. Když tyto návštěvy skončili, vydali jsme se s Bětkou na dovolenou na Západní fjordy a poté se přes sever ostrova pomalu přesouvali na východ, odkud vyplouvá trajekt do Dánska.