ROZHOVOR: Dominika Sommerová – Na Balkáně plyne čas pomalu, od místních slyšíte „polako, polako…“

Která balkánská země je podle Vás nejzajímavější a proč?

Pro mne jednoznačně Bosna a Hercegovina. Kromě nádherných a málo navštěvovaných pohoří nabízí velice pestrý mix památek. Katolické a pravoslavné kostely a kláštery, osmanské mešity a medresy, středověké hrady, bogomilské nekropole ale i mnohem starší stopy ilyrské civilizace. Milovníci architektury si určitě přijdou na své v hlavní městě Sarajevu. Za Rakouska-Uherska zde působila řada Čechů, mají na svědomí hlavní svatostánky křesťanů, Židů i muslimů a desítky zásadních městských budov, včetně spolupráce na ikonické sarajevské radnici. Nemluvě o Sarajevském pivovaru, i tady se ohřálo pár českých sládků. Doporučuji navštívit a ochutnat.

Jak byste vlastně krátce vystihla tento svérázný region?

To už zvládli jiní. Turecky bal znamená krev a kan znamená med. Krev a med je naprosto vystihující.

Když chce cestovatel zažít ten „pravý Balkán“ se vším všudy, do které z 11 zemí, které mají aspoň část svého území na Balkáně, by se měl vydat?

V první řadě to chce pár týdnů volna a hlavně nespěchat. Na Balkáně plyne čas pomalu, nikdo nespěchá. Kolikrát jsem od místních slyšela typické „polako, polako…“ (pomalu). Zásadní je nebát se kontaktu s místními. Jazyky post jugoslávských zemí se dají rychle pochytit a místní jsou pohostinní a velice rádi se druží, zvláště u kávy a panáčka balkánské rakije. V Albánii je to s jazykem docela oříšek, ale procvičit se v pantomimě anebo absolvovat rychlokurz albánštiny pod vedením místních dětí taky stojí za to. Obecně je vcelku jedno, ve které z balkánských zemí jste. Jakmile se dostanete mimo hlavní turistické atrakce do zapomenutých vesniček a do oblastí, o kterých nepíše turistický průvodce, určitě ten pravý Balkán zažijete. Sama mám ty nejryzejší zážitky spojené s Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, Makedonií a Srbskem.

Která země je naopak nejblíže naší mentalitě?

Možná Slovinsko, ale to až tak dobře neznám.

Jaký je nejlepší způsob na poznávání Balkánu? Kolo, trekování nebo třeba cestování místní dopravou?

Nevím, jestli mohu doporučovat autostop, ale pro mě byl v poznávání Balkánu zásadní. Řidiči rozhodně nemlčeli, takže to byla i přínosná škola místních jazyků. Nezřídka sebou svezení neslo pozvání na kafe či nabídnutí noclehu, když už se blížil večer. A povídání a povídání, ze kterého mám spoustu informací a dílků do barevné mozaiky Balkánu. Trekování určitě ano pro poznání balkánských hor. A na kole lze perfektně spojit civilizaci, hory a zapadlá místa, kam by se jen těžko dostávalo jinou dopravou. Navíc cyklista s brašnami je pro místní slušným zjevením, takže upoutá pozornost ať chce nebo ne. Zvláště leniví Černohorci vám budou tleskat, volat “Bravo!“ a zvát vás na Nikšičko a rakiju.

Nejširší nabídku průvodců a map Černé hory (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Osobně mě velmi nadchla Albánie. Jaká místa byste tam doporučila?

Zapomenutou silničku z Erseky do Leskoviku, národní park Lurská jezera a pláž v Tale. Možná vás překvapí, že nedoporučuji Prokleté hory a Národní park Thethi. Coby svědek proměny, kterou tento populární kousek Albánie za posledních 10 let prodělal, nemám moc chuť se vracet. Hory jsou to stále stejně krásné, ale pravý Balkán už tu necítím. Tohle je ovšem velmi subjektivní názor, věřím, že když do Thethi vyrazíte poprvé, budete nadšeni.

I značná část Chorvatska leží na Balkáně. Cestovatelé se na něj ale často dívají tak trochu skrz prsty. Má podle Vás co nabídnout?

Určitě. Stačí se trochu vzdálit od hroších rezervací u Jadranu. Zkuste třeba výlet po lokalitách z natáčení Vinnetoua. Anebo zájezd Přírodní šperky Slovinska a Chorvatska s CK Kudrna.

CK Kudrna je na zájezdy na Balkán specialista. Co nejzajímavějšího má v nabídce?

Na to se těžko odpovídá. Nabídka je opravdu široká. Na své si přijdou horalé, cyklisti, bajkeři, vodáci i klienti poznávacích zájezdů. Můžete vyrazit na těžko do hor a objevit nádherná liduprázdná místa a romantická tábořiště anebo vybrat zájezd, kde se na týden ubytujete v albánském letovisku a každý den vyrážíte na pohodové poznávací či turistické výlety. Takže záleží na tom, co chce člověk na zájezdu dělat a zažít. Pokud bych měla vybrat top čtveřici, pak to bude: Balkán cyklo pro cyklisty, Štíty hor Makedonie a Kosova pro náročné horaly a Hory Bosny a Hercegoviny pro lehčí turistiku. A za poznáním bych vás poslala na Velký okruh Albánií.

Prozradila byste nějaké tajné tipy na místa, která jsou zatím turistům na Balkáně skrytá?

Neprozradila. Je dobře, že taková místa ještě jsou.

Máte také velmi ráda hory. Pokud by jeli čtenáři za nimi, kam a proč mají zamířit?

Bosna a Hercegovina překvapí nečekanou pestrostí. Jednotlivá pohoří jsou menší rozlohy a v pohodě je přejdete za tři dny nebo přejedete na kole za den. Pokud vyrazíte na vlastní pěst, počítejte s tím, že na místě neseženete rozumné mapy. To platí pro většinu Balkánu. Nezapomeňte, že Bosna a Hercegovina je nejzaminovanější zemí v Evropě. Osmdesát kilometrů dlouhý hřeben Šar Planiny na hranici Makedonie a Kosova může být slušnou výzvou, ale také meditací a dokonalým vyčištěním hlavy. Černá Hora je, jak už název napovídá, zemí hor a hlubokých kaňonů. Zkuste vynechat ta nejprofláklejší pohoří jako je Durmitor a zamířit třeba do Žijova, ke Kapetanovu jezeru nebo na Sinjajevinu.