Místa se strategickou polohou mívají bouřlivou historii. Nejinak je tomu u Kypru, který leží na významné obchodní cestě mezi Evropou a Asií.
Ostrov se v dávných dobách musel vypořádat s různými nájezdníky, kteří zde zanechali svůj otisk. V různých vlnách se zde střídaly nadvlády Řeků, Arabů, Angličanů a Turků. Dnes je ostrov rozdělen na dvě části, jižní část je od roku 2004 členem Evropské unie. Severní část je od vpádu tureckého vojska v roce 1974 pod tureckou nadvládou. Roku 1983 byl vyhlášen vznik samostatného státu, který je ale v současné době uznán pouze Tureckem.
Vesnice Kormakitis na severu ostrova je zajímavá tím, že je centrem Maronitů – potomků křesťanských obchodníků ze Sýrie a Libanonu hovořících vlastním arabským jazykem saana . Po turecké invazi v sedmdesátých letech však byli donuceni odejít na jih, kde postupně vybudovali nové kostely a pod vlivem řeckých sousedů začali hovořit převážně Řecky. Dnes se vztahy mezi oběma republikami zlepšují a původním obyvatelům je opět umožněn vstup do obce. Maronitská komunita se snaží o zachování jazyka i tradic.
Na Severní Kypr se snadno dostanete se společností Turkish Airlines, která létá od nejvíce zemí na světě. Nabízí pohodlí 4*hvězdičkové společnosti: letíte za dobrou cenu a získáte skvělý servis na palubě. Při mezinárodních letech si vychutnáte výběr nejlepšího menu. Jestliže u zvoleného letu neexistuje návazné spojení při přestupu, můžete využít Tour Istanbul zdarma. Turkish Airlines byly oceněny jako „Nejlepší evropská letecká společnost roku“ po šesté v řadě a to od roku 2011. |
Vláda jižního Kypru dokonce finančně podporuje ty, kteří se rozhodnou pro život na severu a obnovují původní tradice. Někteří se vracejí alespoň na víkendy, opravují své domy, pečují o kostel a v místní kavárně se sálem, který slouží jako kulturní centrum, pijí jednu silnou kávu za druhou, hrají vrhcáby, mastí karty nebo si jen tak povídají. Během léta se zde pořádají jazykové kurzy pro děti a dospívající, kteří se učí základy jazyka ohroženého vymizením i tradiční písně.
Rozdělené hlavní město
Rozdělení ostrova mělo zásadní vliv na hlavní město Nikósii. Během cestování po ostrově se můžete setkat s několika jmény pro toto město. Protože Lusignané, kteří ostrov ovládli, neuměli vyslovit řecké jméno Lefkosia, přejmenovali ho na Nikósie. A v turečtině se městu říká Lefkosa. Obecně je velmi časté, že v mapách a dalších navigačních materiálech se uvádí jak řecké, tak turecké názvy. Od dob krvavých občanských nepokojů mezi řeckými a tureckými Kypřany je město rozděleno Zelenou linií.
Tato linie není pouze čára, ale je široká několik metrů přes celé ulice, vede i přes historické centrum s Benátskými hradbami a je tvořena demilitarizovanou zónou územím nikoho. Uprostřed města narazíte na vysoké betonové zdi, blokádu z barelů i ploty střežené vojáky OSN. V dnešní době již není problém pro místní obyvatele ani pro turisty přecházet z jedné strany na druhou. Přímo v srdci města je pěší přechod Ledra s pasovou kontrolou.
Celkově jsou ve městě s počtem obyvatel přesahujícím 100 000 dva pěší přechody a pouze jeden pro automobily. Překonání linie autem je složitější, ne všichni řidiči k tomu mají oprávnění. Například taxikáři mohou z jižní části do severní pouze v případě vlastnictví speciálního pojištění. V těsné blízkosti zdí najdeme mnoho uměleckých vyjádření volající po sjednocení města.
Autorka Kateřina Karlová je posilou redakce již pět let. Mimo jiné se stará o bezproblémový chod festivalů Expediční kamera a Snow film fest. Ráda chodí po horách, zelených kopcích a ostrovech s minimem turistů. Z outdoorových sportů má nejraději horskou cyklistiku – v poslední době propadá kouzlu bikepackingu – cykloturistice nalehko. |