Jméno a příjmení (a přezdívka)
- Roman Janusz
Na kolik se cítím
- Jsem šťastný, že se rád cítím na tolik, kolik mě skutečně je: 28
Oblíbené země
- Jsou to nepochybně středoasijské republiky – Tádžikistán a Kyrgyzstán, ale největší životní láskou, zemí, kam se vždy rád vracím a budu vracet, se stalo Rusko. Pro někoho možná překvapivá věc, pro mne však osudová záležitost. Když pomineme několik velkých nešvarů této země, kdy na prvním místě stojí byrokratická mašinérie, tak je to bezpochyby země netušených možností, země splněných snů, ryzího dobrodružství a svérázu, který jinde nemá obdoby. Panenská divočina a mystické hory, které často ještě čekají na své objevitele, drsný ráz dobrodružství v místech stojících zcela mimo zájem masového turismu, nezapomenutelné chvíle u šálku čaje během cesty nejdelší železnicí světa či u stakanu vodky někde uprostřed sibiřských hor – to vše a mnohé další vytváří těžko popsatelné nádherné pocity naplnění, splněné touhy a hlavně nekonečné svobody. Co víc si cestovatel může přát…
Na kterých místech se mi hodně líbilo
- Zemí, která mě velmi učarovala, je Kyrgyzstán. Především vztah místních vůči turistům je velmi pozitivní a vstřícný, takže v celé zemi a hlavně v horách panuje krásný pocit jakési nerušené pohody a pohostinnosti. Tak kýčovitou přírodu jako v horských hřebenech Terskij Ala-tau a Kyrgyzský Ala-tau jsem jinde zatím neviděl. Když k tomu přidáte neomezené horolezecké i trekařské možnosti, krásu putování na koňském hřbetu, koupání v průzračných vodách vysokohorských jezer či nezanedbatelný přívlastek cenově velmi přístupné země, stane se z Kyrgyzstánu zemí zaslíbenou…
Cesta, které si nejvíce vážím
- Osudovou expedicí byla pro mne cesta na skutečný konec Světa, na Kamčatku. Všechny výpravy, které jsem absolvoval, byly nádherné, ale tato byla jedinečná svým mysticismem a drsným dobrodružným vyzněním, byla naplněním velkého tajného snu. Vždy jsem chtěl dojít na konec Světa, tady se to povedlo. Dá-li se mluvit o souznění s přírodou, tak zde jsem ho opravdu cítil, vnímal jsem tu neskutečnou energii a dramatičnost této krajiny, sáhl si na dno fyzických i psychických sil, poznal jsem dokonale nejen tu krásnou zemi, ale i sám sebe. Viděl jsem nevídané, zažil jsem nečekané…
Nejdelší cesta
- Stále jsem na této cestě, už ani nepamatuji, kdy jsem vyrazil, občas se mně stezka ztrácí v houštinách, ale vždy ji nějak zase najdu. Hledání cesty je totiž také velmi podmanivé… Neputuji sám a konec cesty je naštěstí zatím v nedohlednu. Věřím, že to bude ještě hezky dlouhé putování…
Proč cestuji a co mi to dalo a vzalo?
- Cestuji, abych žil, protože v cestách a dobrodružství je svoboda a svoboda je život… Cesta je způsobem jak se vyhnout konzumu, jak zkusit co v člověku je, je hledáním samého sebe, zkouškou přátelství, zápolením i souzněním s přírodou. Je naplněním touhy a splněním tajného snu. Mám radost, že se povede realizovat něco, co jen tak někdo nedokáže, uskutečnit projekt po svém, nenechat si své zážitky pro sebe a obohatit další nadšence. Cesty mě zatím příliš nevzaly, jedině mě zážitky během nich častou berou dech…
Oblíbený cestovatel, dobrodruh či objevitel
- Ihned mě napadá známý Leoš Šimánek – rodák z Chocně. Jeho expedice realizované před dvaceti třiceti lety jsou z dnešního pohledu sice možná už neaktuální, řada míst, které tehdy byly naprostou divočinou, nesou dnes známky vlivů civilizace a turismu, přesto dodnes jsou jeho výpravy pro řadu lidi symbolem originality, odvahy a jedinečného dobrodružství, kde především nápaditost, schopnosti a všestrannost dobrodruha, cestovatele a fotografa Leoše Šimánka, jsou něčím, co dodnes nezná srovnání. Smekám před jeho velikosti.
Cestovatelské Curriculum Vitae
- Na začátku byla touha po dobrodružství, chuť zdolávat vrcholky hor v zemích kdesi na samém konci světa…Již v letech středoškolských studií to byly pionýrské výpravy do českých i slovenských hor a první nesmělé výpravy do Alp. S obrovským nadšením leč i s velkými pochybnostmi jsem se kdysi před léty vydal se svými přáteli na svou první výpravu do větrných rumunských hor. Následovala řada svérázných dobrodružství, která zanechala v mém srdci nezapomenutelné zážitky. Poprvé jsem okusil jedinečné ruské reality na Kavkaze a ta mne natolik osudovým způsobem okouzlila, že brzy přišly cesty do divokých altajských hor a za sopečnými kužely Kamčatky. Poznal jsem krásu cestování ruskými vlaky, kde jsem si uvědomil, že cesta je cíl a jak nicotnou a pomíjivou hodnotou je čas. Další silné zážitky mne čekaly během cest do samého srdce Asie – do Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. Exotičnost a orientální atmosféra zde byly cítit na každém kroku, tak pohostinné a srdečné lidi jsem zatím nikde nepotkal. Putoval jsem zlatou sibiřskou tajgou, poznal jsem majestát a mysticismus nejhlubšího jezera světa – Bajkalu. Zažil na vlastní kůži realitu země, kde dnes znamená včera, ne-li předevčírem… Měl jsem to štěstí, že jsem mohl obdivovat tu ryzí krásu panenských hor, toulat se malebnými údolími, hlubokými hvozdy, setkávat se s pastevci či stanout na vrcholku hory, kterou málokdo pokořil. Hory zcela neobjevené turismem, drsné momenty během výstupů na pětitisícové vrcholy, stejně tak i nezapomenutelné chvíle strávené nad šálkem čaje či stakanem vodky…
Navštívené země
- Rusko – Kavkaz, Rusko – Altaj, Rusko – Sajany a Bajkal, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán, Ukrajina, Norsko, Švýcarsko, Egypt, Rakousko, Slovinsko, Polsko
Cestovatelské sny a plány
- Největším snem je velká několikaměsíční expedice terénním vozidlem Land Lover Defender s názvem „Velká východní expedice aneb na konec Světa a zase zpátky“. Bude se jednat o jedinečný podnik, kdy projedeme a projdeme všechny země bývalého SSSR a hlavně současné Rusko. Jižní cestou budeme putovat na východ severní zpět domů a navštívíme řadu horstev, krajin, přírodních zajímavostí, měst apod. Symbolickým cílem výpravy bude vesnice Usť-Kamčatskij na Kamčatce. Až zrealizuji tento sen, budu zcela jistě hodně blízko nirvány. Už se těším, až budu velký a vyrazím.
- Z dřívějších plánů je to velká průkopnická expedice na plató Putorana na Sibiři – zatím nechci o tomto projektu více prozrazovat…
Zvláštní záliby během cestování
- Hlavní zálibou, ale spíše už posedlostí a neodmyslitelnou součástí mého života je fotografie. Fotografuji neustále, taktéž během výprav vzniká řada hodnotných snímků, které pak souvisí i s dalšími mými zájmy. Během expedic kompletuji veškeré dostupné informace o místních poměrech, zajímavostech apod., protože dalším mým velkým koníčkem je realizace multimediálních projekcí z cest.
Oblíbená historka z cest
Bylo to na Kamčatce na konci treku kolem Klučevské skupiny vulkánů po sestupu do vesnice Ključi…
…Plížením vpřed a s mnohými nezveřejnitelnými slovy dorážíme v 19h do Ključi… V nohách máme 40km. Dle Murphyho zákona nás poslední tři kilometry sveze místní aktivista a dle toho nejkrásnějšího z Murphyho zákonů nás vysadí kde jinde než před…milicí! No, a je to tady!
Místní šerif zvolna zvedne obočí a posléze oči i zbytek těla, nutně znavený celodenním lapáním komárů a gnusu. Kolty mu visí proklatě nízko… Zlehka jakoby mu cukne koutek, celý svět náhle ztichne, ptáci ani nešpitnou. Kluci se postaví zeširoka a nahmatají… pasy… Ano, jsou na místě. Místní ženy zavírají okna… Suchý vítr tajemně zvedá prach… Šerif udělá první krok, chlapi tasí pasy a srazí šerifa k zemi dobře mířenou registrací z hotelu Gejzír. Šerif nečekal tak tvrdou ránu pod pás, zajiskří pohledy v ošlehaných tvářích, šerif přejede prstem po kování svého koltu, jeho tvář se zachmuří a ihned zase rozjasní křivým úšklebkem a mezi zuby procedí: „Buděť prověrka!“
… A už nás veze i s batohy na stanici. Tam jsme odzbrojeni a uvrženi do rudé místnosti, čistota socialistické práce a krvavý nádech nástěnek budí respekt. Každému se promítne celý život před očima. Naše bloumání přeruší rázný vstup korpulentní ženy – zřejmě šerifova milenka…
„Druhově narušitělia“, začne až podezřele zlehka, „zděs zona ograničonogo vstupa, militarnaja sekretnaja zona raketovoch vojsk“, vyměňujeme si nechápavé pohledy, „ dle paragrafa 1880 – inostráněc v pograničnoj zoně“, vysvětluje a šerifovi jen září oči, „vy budete skazani na…“, dál nemůžu poslouchat, představuji si, jak umírám bolestí v nesnesitelných mukách někde na rudém skřipci, zde, v prdeli na konci světa, mladý, nadějný, daleko od Prahy, od Podolí, od lékárny, do pr…., že jsem neměl fotit tu lilii s divným špičatým objektem v pozadí… Ne, to jim neřeknu, nepřiznám se, i kdyby mě mučili… Ženská chrlí paragrafy, šerifovi se jen třepou uši a šlehá kolem svými ostrými pohledy, já si představuji, jak mě šlehají březovými metličkami a tlučou Leninovými sebranými svazky a všechny mé profesjonalnyje plionki (filmy) postupně slouží jako lep na komáry… to vše za to, že jsem zase lezl, kam neměl…
Nakonec vše dobře dopadlo. Po několikahodinovém obhajování se a sepisování jsme byli nakonec potrestání pokutou, která nás, pro zajímavost, vyšla cenově výhodněji, nežli oficiální vstupné do této oblasti. Navíc ráno nás sám šerif osobně eskortoval na autobus, který nás měl bezpečně navždy odvézt odsud pryč…
Významné expedice a projekty
- Kavkaz s výstupem na Elbrus, Altaj – Bělucha a Severočujské Bělky, Expedisjon Norge, Tian-Shan – nebeské hory, Kamčatka, Fanské hory, Sajany a Bajkal, zimní přechod hřebene Západních Tater (opakovaně) apod. – o všech výpravách a projektech se podrobně dočtete na cestovatelských stránkách, které jsme pro Vás připravili spolu s kamarády: www.gorole.cz
Autor
- Pravidelně organizuji multimediální projekce z mých cest a také fotografické výstavy, o všech projektech informuji prostřednictvím našich internetových stránek.
Osobní www stránky
Osobní poznámka
- Myšlenka na závěr: „Když něco opravdu chceš, celý Vesmír se spojí, abys své přání dokázal uskutečnit“. (Paulo Coelho, Alchymista)
