Námořní důstojník, polárník, velitel několika záchraných expedic a objevitel Severozápadního průjezdu.
McCLURE Robert John Le Mesurier (* 28. 1. 1807, Wexford /Loch Garman/, Irsko, † 17. 10. 1873, Portsmouth, Anglie) – britský námořní důstojník
Jakoby naproti zmizelé Franklinově výpravě vypluly roku 1850 z Honolulu koráby Enterprise a Investigator k Beringově úžině vyhledávat zprávy o lodích Erebus a Terror, které už víc než pět let byly pohřešovány. Robert John McClure, který velel Investigatoru, poznal arktické kraje při Backově plavbě s lodí Terror severem Kanady v letech 1836–37 a při zkoumání kanadských jezer (1838–39). Už v létě 1848 se vydal spolu s ÚJ. Rossem na pomoc Franklinově výpravě do Baffinova zálivu. Britská pomocná výprava zřizovala skladiště potravin a nejrůznějšími způsoby se snažila poslat trosečníkům ze zmizelé expedice zprávy o možnostech záchrany. Rossova posádka musela až do srpna 1849 zimovat u Leopoldova ostrova, než povolilo ledové sevření, které obklopovalo jejich loď. Záhy však znovu zamrzli a ledový příkrov jim nedovolil pokračovat v pátrání.
Začátkem května 1850 vypravila Admiralita za Franklinem novou expedici, které velel kapitán Horatio Thomas Austin (1801–1865). Tvořily ji plachetnice Resolute a Assistance spolu se šroubovými parníky Pioneer a Interpid (velel jí ÚF. L. McClintock). Jim naproti pluly lodi Enterprise a Investigation, kterým veleli kapitáni R. Collinson a R. J. McClure.
Investigator zamířil do polárního oceánu a během plavby podél severního pobřeží Kanady se snažil od místních obyvatel získat zprávy o J. Franklinovi. Významnou pomoc přinesla spolupráce s ochranovským bratrem Johanem Augustem Miertschnigem, který po řadu let žil mezi Eskymáky a znal jejich jazyk. Zachytil zážitky výpravy ve vzpomínkách, které vyšly roku 1856 tiskem.
Nalezení Severozápadního průjezdu
Na konci září 1850 zamrzla britská loď v průlivu Prince waleského (mezi Banksovým ostrovem a Zemí prince Alberta). Odtud se McClure vydával s některými členy posádky na saních do neznámých končin. Při jedné z těchto cest se 26. října 1850 ocitli u průlivu (dostal McClurovo jméno), který je vyústěním po tři století hledaného Severozápadního průjezdu.
Od dubna 1851 oživil McClure hledání Franklinových stop. Zůstalo bezvýsledné a kapitán Investigatoru měl stále větší starosti s lodí, se kterou od července 1851 zmítaly prudké bouře. Nemohla se uvolnit z ledových pout a nakonec se koncem září její posádce podařilo zakotvit v klidnější zátoce na severním pobřeží Banksova ostrova, které dala jméno zátoka Milosti (Bay of Mercy). Nepřipravení námořníci Investigatoru museli znovu přezimovat v Arktidě a jen lov je zachránil před vyhladověním.
V dubnu 1852 se McClure pokusil vyhledat skladiště potravin, které mohla zanechat některá z dřívějších výprav na Melvillově ostrově. Našel však jen zprávy o přítomnosti Austinovy expedice. McClurovi zbylo jen spolehnutí na vlastní síly. Investigator zůstával uvězněn v zimním přístavišti a demoralizovanou posádku čekalo další nucené přezimování. S minimem potravy se britským námořníkům podařilo přečkat do jara 1853. Ve chvílích, kdy se chystali opustit Investigator, objevil se poručík Pim z lodi Resolute se zprávou, že kapitán jeho lodi očekává McClureovy muže u Dealy Islandu. Posádka opustila loď Investigator, která zůstala v zátoce Milosti, kde ji místní obyvatelé postupně rozebírali. Zbytky viděl ještě v roce 1914 ÚV. Stefansson.
Osud zamrzlých lodí
Po nalodění na Resolute nekončily útrapy McClureových námořníků. Pomocné lodi Resolute a Interpid zamrzly uprostřed polárního oceánu. Jejich posádky i „cestující“ se museli vydat na pěší cestu po ledě až k Beecheyovu ostrovu, kde kotvila nepříliš velká loď Northern Star. Teprve v říjnu 1854 se zbylí členové McClurovy výpravy dostali do Anglie. Její vůdce získal polovinu odměny vypsané britskou Admiralitou za objevení Severozápadního průjezdu (proplul jím až v letech 1903–05 ÚR. Amundsen na lodi Gjøa) a byl povýšen do šlechtického stavu.
Opuštěná loď Resolute se v létě 1854 oprostila od ledového krunýře, bez posádky proplula Barrowovou úžinou do Baffinova zálivu a v Davisově průlivu ji zadržel kapitán jedné z amerických velrybářských lodí. Odvlekl ji na americké pobřeží, kde ji vláda USA nechala opravit a nově vystrojit a věnovala ji britské královně. Stůl vyrobený ze dřeva lodi Resolute byl naopak předán americkému Kongresu jako projev britského vděku.
Miertsching, J. A.: Reise-Tagebuch des Missionars … (1850–1854). Gnadau 1856.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
