Smrti z rukou účastníku vlastní výpravy se za svou přísnost a nepřístupnost dočkal Francouz La Salle při snaze objevit spojnici mezi Tichým a Atlanským oceánem skrze Ameriku.
LA SALLE Robert Cavelier (* 22. 11. 1643, Rouen, Francie, † 26. 3. 1687, u Indiánů kmene Tejas, nyní Texas, USA) – francouzský cestovatel v oblasti Velkých jezer a Mississippi
Francouzští cestovatelé 17. století se nevzdávali myšlenky nalézt spojnici Atlantského a Západního (tj. Tichého) oceánu. Zvláště je přitahovala řeka Mississippi, která dělí velkou část severní Ameriky na dvě části. Domnívali se, že její ústí nemůže být daleko od oceánu, který se hluboko vrývá do americké pevniny. Po L. Joliettovi a Jacquesu Marquettovi (1637–1675) se na „Velkou vodu“ vydal Robert La Salle, který se snažil vytvořit dopravní cestu od řeky Svatého Vavřince až po ústí Mississippi a získat okolí tohoto veletoku pro francouzského krále.
Na východ Kanady přišel La Salle v roce 1667 a usadil se jako obchodník s kožešinami v Montrealu. Podnikal cesty k Velkým jezerům a roku 1669 se dostal k jezeru Erie a odtud k řece Ohio, po jejímž toku pronikl až do míst, kde je dnes město Louisville (stát Kentucky). V dalších letech (1670–71) prozkoumal oblast od Michiganského jezera k hornímu toku Illinois a roku 1671 založil u Niagarských vodopádů Fort Fontenac. Dal jí jméno kanadského guvernéra, který mu poskytl podporu k uskutečnění představy o vytvoření vodní cesty z východu Kanady až do Mexického zálivu.
Zabrání Louisiany pro Francii
Od Niagarských vodopádů se R. La Salle roku 1678 vydal přes jezera Erie, Huron a Michigan k jihu a u řeky Illinois založil pevnost, základ budoucího města, nesoucího La Sallovo jméno. V nevelké skupině, která La Salla provázela, byl Jean Louis Hennepin (1640–1705), který jako první popsal a nakreslil Niagarské vodopády. Obchodní zájmy odvedly věčně zadluženého La Salla na jaře 1679 do Montrealu. Sotva se vrátil, zjistil, že mezi zbylými členy výpravy vypukla vzpoura, kterou potlačil jen s pomocí Indiánů. Konečně mohl v roce 1680 uskutečnit připravovanou cestu po Illinois až po její soutok s Mississippi. Vyslal Hennepina se dvěma dalšími muži vzhůru proti proudu Mississippi. Dostali se k jezeru Leach, kde byl Hennepin zajat Indiány a spolu s nimi se pohyboval končinami západně od Hořejšího jezera.
La Salle pokračoval po Mississippi až k Mexickému zálivu. Celou oblast podél řeky prohlásil za majetek francouzského krále, na jehož počest ji nazval Louisiana. Po Mississippi se vracel k Velkým jezerům (cestou založil pevnost a pozdější město St. Louis), pokračoval k řece Svatého Vavřince a roku 1683 odplul do Francie. Líčením bohaté Louisiany si získal přízeň Ludvíka XIV. a s jeho požehnáním a patřičnou finanční podporou se mohl jako nově jmenovaný guvernér Louisiany vypravit se čtyřmi koráby a dvěma sty osadníky do Ameriky.
Během plavby se však La Salle, pokládaný za smolaře mezi cestovateli, dostal do konfliktu s kapitánem velitelské lodi, který minul ústí Mississippi (odtud měla začínat francouzská dobyvatelská cesta do vnitrozemí) a přistál v texaském zálivu Matagorda. La Sallův pokus dojít k Mississippi po souši skončil cestovatelovou smrtí. Zabili ho účastníci výpravy, kteří těžko snášeli útrapy cesty, přílišnou přísnost a nepřístupnost LaSalla a nepřestávající útoky Indiánů, a odmítali pokračovat v cestě.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
