Rhyolite: Tichý památník zlaté horečky v USA

Na cestě za zlatem

Vše začalo v létě roku 1904, kdy Eddie L. Cross a „Shorty“ Harris narazili v této oblasti na bohatá a relativně lehce přístupná ložiska zlata. V tu dobu nejbližším osídleným místem byla farma M. M. Beattyho (dnešní město Beatty), takže bylo potřeba založit novou osadu přímo u zdroje. Zpráva o objevu se rychle šířila a do oblasti zamířili tisíce prospektorů a nejrůznějších dobrodruhů.

Už v polovině roku 1905 zde pobývalo 2 500 lidí. Z původně několika samostatných kempů se vytvořilo jádro města, označovaného jako Rhyolite (podle ryolitu, horniny, která v oblasti převládala). Centrem těžby se záhy stal důl zvaný Montgomery Shoshone na úpatí hory Bullfrog. Tento důl přinášel svému majiteli velké zisky, což vedlo k růstu populace i velikosti a prosperitě města.

Svého vrcholu dosáhl Rhyolite v letech 1907-1908. V tomto období žilo ve městě 8-12 000 lidí (některé zdroje uvádí 6-8 000). Byla zde pošta, burza cenných papírů, několik bank, škola, koupaliště, divadlo. Ulice osvětlovalo 400 elektrických lamp a dříve vzácnou vodu vedl vodovod přímo do domů. Fungovalo zde až 45 saloonů a řada tančíren. Návštěvníci mohli využít silniční i železniční spojení – vlaky do Rhyolite provozovaly hned tři železniční společnosti. Občané vedli bohatý společenský život. Vznikly zde různé spolky, pořádaly se slavnosti a velké oblibě se těšily zápasy v basketbalu a baseballu. O všem podstatném informovaly místní noviny – The Rhyolite Herald.

Nejširší nabídku průvodců a map USA (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Začátek konce

V roce 1907 vypukla v USA finanční krize, řada podnikatelů a společností omezila investice, což na jaře 1908 zasáhlo i Rhyolite. Menší společnosti neměly dostatek peněz na provoz, a tak své doly postupně zavíraly. Další ranou byl výsledek nezávislé studie největšího místního dolu, Montgomery Shoshone. Zpráva přinesla negativní závěry – důl byl nadhodnocen, výnos klesal a nová ložiska nebylo v budoucnu možno objevit.

To vedlo k omezování těžby, odchodu dělníků a obyvatel města jinam. Počet obyvatel klesl pod 1 000 (1910), ve stejný rok byly uzavřeny místní banky. V březnu 1911 definitivně ukončil provoz důl Montgomery Shoshone a v následujících letech byl proces vylidňování města dovršen. Přestaly vycházet noviny, zavřela pošta, přestaly jezdit vlaky (1914). Poslední kapkou bylo vypnutí elektrické sítě v roce 1916. Cesta ke vzniku „ghost townu“ byla otevřena.

Procházka městem duchů

Dnes turisté po příjezdu do Rhyolite naleznou pozůstatky několika budov, stojících podél kdysi hlavní ulice města. Je to přirozené, ostatní domy byly totiž rozebrány a posloužily jako stavební materiál pro nové usedlosti v okolí. Celé budovy byly přemístěny do Beatty, kde v nich dál žili lidé, nebo fungovaly úřady.

Ale i tak můžeme vychutnávat zvláštní tichou atmosféru tohoto místa a prohlédnout si pozůstatky, kdysi výstavných budov. Největší pozornost asi vyvolá tzv. Bottle House. Dům vznikl z více než 30 000 lahví, většinou od piva značky Adulphous Busch a postavil jej jistý pan Kelly v roce 1906. V Rhyolite se nacházely další dva domy, postavené z tohoto materiálu, ale Kellyho dům se zachoval dodnes. Pan Kelly v něm nikdy nebydlel, obratem jej vydražil v tombole (los stál tehdy 5 dolarů). Tombolu vyhrála rodina Bennetova, která zde žila až do roku 1914.

Poté dům střídal majitele a postupně se rozpadal. Až v roce 2005 byl odborníky restaurován a upraven do dnešní podoby. Ostatní dochované budovy skýtají méně utěšenou podívanou. Bývalá škola vznikla v roce 1909 a nahradila původní dřevěnou, která nestačila kapacitou počtu dětí. Původně dvoupatrová budova nabízela kromě učeben také velkou společenskou místnost, určenou pro nejrůznější akce (koncerty, divadlo…). Problém byl, že v době, kdy byla stavba dokončena, začal úpadek města a jeho vylidňování. Škola tak nikdy plně nevyužila svou kapacitu a později byly některé její části využity při stavbě školy v Beatty.

Cookova banka

Hned vedle školy stojí výrazná dominanta dnešního Rhyolite. Budova Cookovy banky, jejíž majitel sem přišel z Goldfieldu, dalšího nevadského zlatokopeckého města. S rozvojem obchodů bylo potřeba postavit větší budovu, a tak v roce 1908 vznikla tato třípatrová stavba. Náklady činily 90 000 dolarů, šlo o největší stavbu ve městě. Uvnitř se skrývaly dva trezory, interiéry byly zdobeny mahagonem, italským mramorem a byly zde využívány nejnovější technické výdobytky. Kromě banky sídlila v přízemí i pošta, která zde působila až do roku 1919 a byla tak posledním z úřadů, jenž zde tak dlouho fungoval.

Poslední ze staveb, zachovaných dodnes, je budova nádraží. Stavba začala už v roce 1907 a kromě prodejny lístků zde byla pánská a dámská čekárna a v horním patře byty pro železniční úředníky. Později také nádraží pustlo a střídalo majitele. V průběhu let tak sloužilo jako kancelářská budova, prodejna suvenýrů, kasino a bar (z té doby pochází i dnes patrný nápis na vývěsním štítu).

Cestou zpět si člověk může prohlédnout ještě zbytky po obchodu bratří Porterů, kteří zde prodávali zboží všeho druhu, s výjimkou alkoholu. Kromě kamenného obchodu (z roku 1906), vlastnili i skladiště. Veškeré své podnikání ukončili roku 1910 a během dalších let se z města odstěhovali.

A pokud to stále nestačí, jsou tu pozůstatky další banky – Overbury Bank a kousek na jih od města leží bývalý hřbitov s náhrobky z dob největší slávy Rhyolite. Je to zvláštní pocit stát na prašné cestě uprostřed sluncem rozpálené krajiny a s trochou fantazie si představovat všechny domy, obchody, bary, které tu kdysi stály. Dnes už z nich mnoho nezbývá, ale pokud pojedete kolem, tak tu krátkou odbočku udělejte. Obraz o blízkém Údolí smrti, by bez míst jako je Rhyolite, nebyl úplný.