Reunion z výšin staré sopky aneb trek tropickým ostrovem

A teď … závora. Jen tak uprostřed pralesa stojí přes sotva znatelnou pěšinu závora. „Neschůdná cesta,“ informuje cedulka ty, kterým to ještě nedošlo. Nad hlavou proletěl obrovský pták a zamířil si to z okraje kráteru dolů, k barevným koloniálním domkům ve vesničce Hell Bourg. Odtamtud jsme ráno vyšli a začíná být jasné, že se tam budeme muset také vrátit. Trasa po hraně kráteru byla stržena při loňských monzunech.

Návrat na dno jednoho ze tří „cirque“, tedy karů prastaré sopky, která zplodila Reunion, nám zpříjemňuje výhled na zelená terasová políčka a hustě porostlé kopce podivných tvarů. Cirque de Salazie znovu opouštíme, tentokráte cestou na Caverne Dufour.

Šplháme mezi domky až k lesu, kde kořeny stromů vylézají metr nad zem a proplétají se jako ruce pohádkových příšer. Přecházíme burácivou řeku a začíná kilometrový výstup. Azurové nebe se zatáhlo a my procházíme mlžným mrakem. Kapky deště ani nestíhají dopadnout na zem, hned se zase vypařují. Je dusno jako v sauně.

Opět jsme se vyšvihli na okraj sopky a směřovali po lávovém platu porostlém žlutou kručinkou až k chatě. Postavili jsme si stan v blízkosti chaty a ulehli. Za pár hodin opět vstaneme, abychom za svitu měsíce skákali po černých lávových hroudách až k vrcholu nejvyšší hory ostrova i staré sopky, Piton de Neiges (3.071 m).

Chystáte se na ostrov Reunion? Vyhraďte si dostatek času a navštivte i nedaleký Mauricius. Po dobrodružství na Reunionu si zde krásně odpočinete na pohádkových plážích. Inspirujte se článkem TOP 15 zajímavostí na Mauriciu!

Jakmile slunce vyšlo, otevřel se výhled do Cirque de Cilaos a dále až k moři. Nad zbytkem ostrova tekly mraky a padaly jako bílá voda do hlubin kráteru. Seběhli jsme ke stanu a pokračovali pěšinkou vysekanou v kilometr vysoké kolmé stěně stále dolů až na dno dalšího kráteru, kde leží lázeňské městečko Cilaos.

Nejširší nabídku průvodců a map Réunionu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Helikoptérou do školy

Probudili jsme se na odpočívadle kousek za Cilaos a v ranním sluníčku vyrazili vzhůru do sedla Col du Taibit, které otevře nejdivočejší a nejopuštěnější ze tří kráterů. Cirque de Mafate není dostupný po silnici a vesnice uvnitř kráteru jsou zásobovány pouze helikoptérou. Ta rovněž sváží studenty na střední školy a některé zaměstnance do jejich kanceláří.

Jinak tu panuje klidný život, lidé pracují na svých políčkách a pronajímají pokoje pocestným. Seběhli jsme do vesnice Marla, odkud vede cesta podél řeky Galets do Nouvelle. Vesnice je položená na zeleném platu a obklopují ji vysoké okousané hory. Škola, hospůdka, kostel, obchod a necelá padesátka dřevěných domků různých pastelových barev.

Reunion neláká jen na písečné pláže, palmy a průzračné moře. Většinu lidí by asi překvapilo, že Reunion má také skvělé podmínky pro běh. Guru trailového běhání, Kilian Jornet, si jej nemůže vynachválita velmi rád jej využívá pro svůj trénink. Na ostrově je více než 200 kilometrů stezek, díky kterým zažijete při běhu opravdu nezapomenutelné zážitky. Krajina i barvy se mění rychleji než si dokážete představit. Rozhodně nebudete litovat. Tipy na další netradiční běžecké lokality, se dozvíte na webu o běhání www.svetbehu.cz.

Divoká trasa

Trasa dalšího dne má pouhé 2 kilometry vzdušnou čarou, ale pěkně nás potrápí. Musíme překonat kilometr hluboký kaňon řeky. Cesta je občas jištěna řetězem, který ale není potřeba, když je sucho, jako teď. Vesnice Roche Plate leží opět vysoko na skále a otevírá se z ní nádherný pohled na další tok řeky Galets. Vyhýbá se pokrouceným skalám, na nichž se sem tam krčí vesnička.

Jako tenká linka vine se pěšinka spojující tyto obce. Ještě za tmy vyrážíme po jedné z nich, ale odbočujeme z ní na vyhlídkový vrchol Maido, kde naše putování ukončíme. Je sobota a proti nám běhají místní sportovci, kteří trénují na Grand Raid, šílený přeběh ostrova. Šílená není celková vzdálenost, ale vertikální převýšení téměř na každém kilometru. Pomalu opouštíme rozeklané údolí Mafate, nad hlavou nám krouží akrobatické letadýlko a my se právě vyšvihli na okraj sopky k parkovišti pod horou Maido. 2.000 metrů pod námi se modrá moře.