REDAKCE NA CESTÁCH: 5 otázek pro Natálii Šírovou, která letos v létě procestovala Slovinsko

Čím Tě zlákalo Slovinsko k návštěvě a proč by se tam měli či neměli vydat naši čtenáři?

Slovinsko je moje srdeční záležitost už od dob, kdy jsem v roce 2012 v Lublani trávila půl roku na výměnném studijním programu Erasmus a v letošním roce se mi podařilo se tam podívat dokonce třikrát. K návštěvě bych tuto malou, ale za to pestrou zemi doporučila hlavně kvůli dobré dostupnosti, bezpečnosti a rozmanitosti toho, co lze za poměrně krátký čas vidět. Ať už vás láká moře, památky, hory nebo jiné přírodní zajímavosti jako krasové jeskyně, malebná horská jezera nebo průzračné modrozelené řeky, to vše ve Slovinsku najdete.

Na své si tu přijdou milovníci pohodových procházek klikatými uličkami přímořského Piranu nebo malebné Lublaně, které zakončí u sklenky lahodného koperského vína (typická slovinská odrůda je Refošk nebo Cviček). Ale ani dobrodružnější duše nepřijdou zkrátka – mohou buď vyrazit do hor, oblíbená je dvoudenní výprava na Triglav, nebo vyzkoušet některou z adrenalinových aktivit jako je rafting nebo canyoning na řece Soče. I v zimě se tu dá vyjet na skialpy, případně si zalyžovat v některém ze středisek Krvavec nebo Kranjska Gora, svou velikostí se ovšem nevyrovnají střediskům jiných alpských zemí.

Nejširší nabídku průvodců a map Slovinska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Které místo Tě nejvíce zaujalo?

Mým oblíbeným místem jsou Kamnicko-Savinjské Alpy, ležící na sever od Lublaně. Oproti větším, vyšším a známějším Julským Alpám sice mohou na první pohled do mapy působit skromněji, ale jejich ostré štíty skrývají přinejmenším stejné dobrodružství. Jejich velkou výhodou je také daleko menší počet návštěvníků – a to i v létě. Hlavně o víkendech sem jezdí především sami Slovinci, cizince tu potkáte málokdy.

Po hlavním hřebeni se tu dají podniknout několikadenní přechody s dobytím nejvyššího vrcholu Grintovec (2558 m) s přespáním na horských chatách (zvaných koča), někde může být alternativou jeden z moderních bivaků (Bivak pod Skuto na Malih podih, Bivak Pavla Kemperla). Hřeben Kamnicko-Savinských Alp je ale poměrně ostrý, hodí se určitě přibalit si helmu a feratové vybavení, některé obtížné úseky jsou ale poměrně exponované bez možnosti se jistit, určitě je lepší kvůli sklonu svahů túru podniknout ve směru od východu na západ.

Jednodenní alternativou pro méně ambiciózní turisty je výlet na Velikou Planinu – travnatou náhorní planinu ve výšce kolem 1600 metrů n. m., která nabízí možnost procházky kolem malebných dřevěných salaší s výhledy na skalnatý masiv hlavního hřebene v pozadí a na závěr také ochutnávku některého z typických slovinských jídel, případně pálenek v jedné z místních chat.

Na jaké cenové a kvalitativní úrovni jsou zde služby?

Slovinsko se jako jediná ze zemí bývalé Jugoslávie poměrně rychle integrovala do ekonomické sféry vyspělé západní Evropy. Služby a ceny jsou srovnatelné s Rakouskem nebo Německem. Slovinsko jako tranzitní a zároveň i turisticky vyhledávaná země profituje z cestovního ruchu, takže je potřeba být na to připraven.

Přivezla sis nějaký velmi silný, ať už příjemný nebo nepříjemný, zážitek?

Z poslední výpravy letos v srpnu jsem přijela úplně nadšená a nabitá zážitky z hor. K top zážitkům patřila hlavně noc v novém bivaku v Kamnicko-Savinjských Alpách – Bivak pod Skuto na Malih podih – originální dřevěná konstrukce, dvě prosklené stěny a nádherné umístění nad strmou skalní stěnou na dohled vrcholů Skuta nebo Grintovec z něj dělají naprosto nezapomenutelné místo na přespání. Přispívá k tomu i fakt, že oproti zhruba stovce lidí, která s námi spala na chatě pod Triglavem, byli zdejší dva slovinští spolunocležníci vítanou společností.

Kolik dní jsi ve Slovinsku strávila? Bylo to moc či málo?

Během posledního výletu jsem strávila ve Slovinsku sedm dní a rozhodně je to málo, pokud člověk chce kromě jiného stihnout i nějaký větší trek v horách. Jinak se dá během týdne pohodlně projet pobřeží, navštívit jednu ze známých jeskyní (Postojna jama, Škocjanske jame), podívat se do Lublaně i Mariboru a pár dní zrelaxovat u jednoho z azurových jezer Bled nebo Bohinj. Naštěstí je Slovinsko tak blízko, že není problém podívat se tam víckrát.