ŘECKO: Bělostné Kyklady

Nikdo doopravdy nespočítá, kolik ostrovů mají Řekové. Nicméně mezi ty nejzajímavější z údajných 777 určitě patří ty z kykladského souostroví. Ležíce v jihozápadní části Egejského moře, zůstávají ve stínu daleko slavnější a známější Kréty, jež je ohraničuje na jihu. Ze západu je omezuje poloostrov Peloponés a část severní pomyslné hranice tvoří Atický poloostrov. Na východ od Kyklad je relativně volné moře, za nímž se rozkládá u tureckého pobřeží další zajímavé souostroví Dodekanés.

Na Kyklady se jezdí hlavně v létě a sezóna trvá od červa do konce září. V zimě je na ostrovech opravdu hodně větrno, někdy se nedá ani vyjít z domu a pak se samozřejmě zastaví i všechna lodní a letecká doprava. Oproti tomu takový duben může mít pro někoho veliké kouzlo – ostrovy jsou totiž zelené jako v době antického Řecka a klima příjemně svěží. Má to ale malý háček – ubytovacích kapacit a služeb je tou dobou jen minimum.

Vstupní branou na Kyklady jsou mezinárodní letiště na ostrovech Santorini a Mykonos. S přestupem v Athénách však z Prahy snadno doletíte se společností Aegean Airlines i na méně přeplněné ostrovy, třeba Naxos a Paros. Variantou je potom námořní cesta z athénského přístavu Pireus – ať už trajektem, nebo nově i superrychlými katamarány, které se švýcarskou přesností chrlí stovky ostrovních turistů denně.

Každý ostrůvek žije vlastním světem

Jméno souostroví je odvozeno od řeckého „kyklos“, což česky znamená „kruh“. Těžko lze použít nějaký společný popis pro všechny ostrovy a ostrůvky; každý je světem sám o sobě. I když je dnes propojuje síť trajektů i moderních rychlolodí, stále si uchovávají svoji osobitou tvář. Přesto mají něco společného, a to jsou nádherné písečné pláže, tyrkysové moře, vítr a všudypřítomné větrné mlýny, architektura bílých domečků s rovnými střechami a modrými okenicemi, pustá červenožlutá krajina s osamělými kapličkami a milí pohostinní lidé.

Paros a Antiparos

Všechny cesty na Kykladách vedou na Paros. Opravdu, ještě před 30 lety nepříliš významný ostrůvek je dnes hlavním trajektovým uzlem. I přesto je hlavní městečko Parikia malebné a jeho priváty či kempy mohou posloužit jako základna. Kolem celého ostrova vede okružní silnice, z níž najdete bezpočet nádherných pláží, kdekoli si zamanete.

Vděčným cyklistickým cílem je nejvyšší vrchol ostrova. Když po 18 km stoupání v kombinaci asfalt, špatný asfalt, štěrk a v závěru i beton vystoupáte na vysílači oježený nejvyšší vrchol Profitis Ílias (725 m), nabídne se vám nádherný kruhový rozhled po celém souostroví. Dále do vnitrozemí lze pokračovat k několika klášterům.

Cestou dolů je příjemné zastavit se v bělostném bývalém hlavním městě Lefkes a z terásky některé z taveren při ledovém frappé můžete názorně plánovat další trasu podél východního pobřeží. Kromě spousty utajených plážiček tu najdete pěkný přístav Piso Livadi nebo nesmírně malebný labyrint uliček v městečku Naussa na severním výběžku. Naussa je námořnické městečko s velkou marinou pro jachty. Konají se tu pravidelně námořnické slavnosti. Nejhezčí je zajet do Naussy na večer, kdy je krásně osvětlená.

Na protějším ostrově Antiparos leží úžasné bílé městečko s neskutečně příjemnou atmosférou, patří mezi moje nejoblíbenější . Na sever od ostrova jsou malé ostrůvky, na něž se můžete přebrodit a s pocitem Robinsona je „objevit“. Všude jsou pláže a na ostrůvku Diplo dokonce lemované skalami. V pustém vnitrozemí Antiparu turisté navštěvují jeskyni Spilio Agiou Ioannou nebo kostelík svatého Jiří na jihozápadním cípku. Odtud se také můžete přeplavit na další ostrov se jménem Despotiko.

TIP: Azurový Karibik najdete v modré laguně mezi ostrůvky Paralya Panteronisi. Dostanete se sem lodním výletem z Aliki na jihozápadě ostrova Paros.

Mykonos a Délos

Uprostřed pomyslného kruhu Kykladských ostrovů leží ostrůveček Délos, domov významného antického města, kulturního centra Egejského moře, rodiště bohů Apollóna a Artemidy a sídlo pokladnice řeckých států. Na prohlídku agory, paláců, chrámů, lví terasy, výtečného muzea i zachovalých mozaik se můžete v rámci jednodenního výletu vydat z Mykonu, ale i z klidnějších ostrovů Naxu a Paru. Přespávat se na ostrůvku nesmí.

Nádherné pláže ostrova Mykonos přinesly ostrovu takovou oblibu, že už pro cestovatele na něm nezbývá moc místa. Hlučné resorty, tlumené dunění diskoték a přeplněné silnice nás odrazují. A tak omezte svou návštěvu na staré přístavní městečko, nad nímž se točí větrné mlýny a kterému se právem přezdívá „mykonské Benátky“.

Nejširší nabídku průvodců a map Řecka (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Naxos

Největší ostrov Kyklad má asi 400 km2. Jako jediný z celého souostroví má stáletekoucí řeky a jeho nejvyšší kopec Zas, přístupný pouze pěšky, měří přes tisíc metrů, a je tak i nejvyšším bodem Kyklad. Výstup na Zas patří k nejkrásnějším výletům na ostrově. Delší cesta vede od pramenů, u nichž potkáte ve stínu odpočívající pastevce z blízkého městečka Filoti, a stoupá řečištěm až k Diově jeskyni. Tady je stinný hájek s několika kozami, dále už pokračujete po kamenech stále vzhůru, až se nahoře napojíte na mnohem snazší cestičku vedoucí od silnice u kapličky Agia Marina. Mimochodem, ve Filoti se vyrábí výtečné likéry a sladkosti.

Ve vnitrozemí najdete před piráty ukrytá i další malebná městečka. Určitě se pusťte do labyrintu uliček bývalého hlavního města Apirathos. Velmi lokálním zážitkem je místní muzeum, které hostí svéráznou sbírku kamenů, vycpanin a etnografických materiálů. Chalki oplývá památkami z doby benátské – prozradí je domy se znakem lva. A pozornosti nemůže ujít ani hlavní městečko Naxos s monumentálním benátským hradem a tradičním labyrintem bílých uliček, které je hlavní a jedinou branou ostrova. Živé městečko s promenádou, hospůdkami a obchody je základnou pro pobyt na západních plážích Agios Prokopios a Agia Anna.

Naxos je stále turistikou málo poznamenaným ostrovem, polovina ostrova je neobydlená a druhá má velmi horský charakter. Na mnoha místech najdete mramorové lomy a v nich pak několik nedokončených soch. Určitě se podívejte do lomu Kinidaros, kde bílé vylámané zuby hory odhalí, jak se mramor těžil. Nedaleko odtud dodnes leží nedokončená socha chlapce, další pak najdete v Apollonas. Vzhledem k tíze mramoru tesali sochy přímo v lomu, pokud však ukázal materiál nějakou vadu, jednoduše nechali sochu ležet nedodělanou.

Jízda na kole tu však není pohodovým nedělním výletem, představuje spoustu stoupání mezi malebnými zelenými údolími. Při cestě k Apirathos vystoupáte až na hlavní hřeben ostrova, kde ve výšce kolem 700 m máte najednou moře na dohled po levé i pravé ruce. Objezd ostrova severní trasou je nádhernou vyhlídkovou cestou, kdy se průběžně vznášíte 100–200 metrů nad pobřežím a můžete si vybrat, ke které z osamělých pláží se spustíte.

A pokud máte kopců dost, můžete se jet ztratit do rákosové džungle podél 12 km dlouhé pláže Maragas, nejdelší na Kykladách. Pusté jihovýchodní pobřeží nabízí také zajímavé výlety, například z Panermos, kde končí silnice, se můžete vydat malou loďkou s občerstvením a sklenkou vína podél rozeklaného pobřeží, z něhož vystupují obrané věže zvané pyrgos.

Tento článek vyšel v časopise TRAVEL LIFE. Kup si předplatné časopisu TRAVEL LIFE a žádný skvělý článek o cestování už nikdy nezmeškáš. Najdeš v něm nejžádanější destinace, tajné tipy, krásné fotky, rozhovory s našimi i zahraničními cestovateli. AŤ VÍŠ, KAM PŘÍŠTĚ.

Santorini

Nejznámější a nejjižnější z kykladských ostrovů je proslulý svými úchvatnými přírodními tvary. Vulkanická katastrofa sice před více než 3000 lety ostrov ze dvou třetin zničila, ale to, co zbylo, rozhodně stojí za návštěvu. Téměř 400 m vysoké černé stěny bývalého kráteru pocukrované bílými kubickými domečky tvoří impozantní kulisu divadlu, které spoluvytváří místní obyvatelé s tisícovými davy turistů z celého světa. Santorini je nesmírně zajímavý ostrov, ale kouzlo Kyklad tu nepoznáte.

Z nejvyšší hory Profitis Ílias uvidíte, jak Santorini vypadal kdysi. Vidíme odtud nejen celý  „rohlík“ tohoto ostrova, ale zbytky obrysu bývalé západní strany, dnes samostatný ostrůvek Thirasia. Uprostřed se potom nachází malý černý kužel nového kráteru, pocházející z posledních erupcí v 50. letech minulého století. Na Thirasii se přepravíme malým trajektem a pak už si jen můžeme užít klidu místních prašných cest, plážiček i tří vesniček, to vše doprovázené všudypřítomným majestátním panoramatem kráteru Santorini.

Určitě navštivte Akrotiri, vykopávky mínojské kultury, které dávají stejné svědectví o životě před katastrofou jako římské Pompeje. Prozkoumejte různobarevné pláže jižního pobřeží a brzy ráno navštivte nádherné městečko Oia, do něhož davy vpadnou až odpoledne, zažít proslulý západ slunce.