V redakci jsme se zamysleli a sepsali pro vás reálné problémy, s nimiž se cestovatel na cestě setkává.
Věřte totiž, že letadla opravdu nepadají tak často, jak se zdá, epidemie eboly je zcela výjimečná záležitost a teroristů je zatím stále poskrovnu! Počítat byste měli spíše s opary, průjmy, sexuálními narážkami nebo ztraceným pasem!
Únava či chřipka během aklimatizace: Změna teploty, časový posun a nové rušné prostředí jsou velkými nápory na organismus, a to při cestě tam i zpět. Počítejte s tím, že riziko onemocnění je velké a buďte na něj připravení. Dopředu užívejte vitamíny, zkuste si v letadle zdřímnout za každou cenu a hodně pijte.
Průjem: Může mít celou řadu důvodů od špatné hygieny, změnu stravy, časový posun a únavy až po klimatické změny, alergie, léky nebo prostě nervy spojené s cestou. Proto hned nepropadejte panice ani, když zvracíte a průjem má křečovitý a výbušný průběh. Zdrojem cestovatelského průjmu bývají bakterie, jejichž sérotypy se na našem území nevyskytují. Nejčastěji jde o kmeny bakterií Escherichia coli, jejichž zdrojem jsou různá, na pohled bezpečná jídla. Pokud se ale vaše situace po pár dnech nevrací do původního stavu, musíte vyhledat lékaře. Mohlo by se totiž jednat o nákazu salmonely, shigely (původce úplavice), cholery, tyfu nebo o různé nebezpečné améby. Není radno s lékařským vyšetřením čekat, hlavně pokud se navíc dostaví teplota nebo krev ve stolici. To už může být vážná nemoc.
Úpal nebo úžeh: Velké teplotní skoky, přebytek slunečních paprsků a nezvyklé klima mohou zadělat na tyto dvě nepříjemnosti. Vždy proto hodně pijte. Pokud můžete, 3x denně se sprchujte. Program si naplánujte tak, abyste přes poledne byli v klimatizovaném autobuse, v chladivém muzeu nebo kavárně. Hlavně nikdy nezapomínejte pokrývku hlavy proti slunci.
Opruzeniny a kožní vyrážky: Myjte se, sledujte se a hned se mažte vhodným krémem. Pamatujte, že ve vlhkém klimatu se všechno špatně hojí, nejlepším pomocníkem je proto zásyp, který kožní ranky vysouší.
Bolení v krku: Často ho způsobí studená klimatizace nebo průvan z větráku. Autobusy bývají někdy nastaveny na teplotu márnice. Časem si na to zvyknete, ale zpočátku ztlumte klimatizaci anebo si chraňte hlavu a krk šátkem. Přibalte si cucací bonbóny. Na vše myslete zejména pokud cestujete s dětmi, ty bývají náchylnější.
Prasklá pata: V Česku chodíte zpravidla v ponožkách a botách/papučích. Teď najednou jste dva týdny naboso, v sandálech, většinou v horku a prachu. Chodidlo tomu není přivyklé a může se stát, že to vaše chodidla nezvládnou a na patách se vytvoří prasklinky, které mohou dost bolet.
Pálení očí: Horko, sucho, ostré slunce, prach, vítr. To vše není zrovna ideální pro vaše oči, mohou vás proto pálit nebo si dokonce zaděláte na zánět spojivek. Noste proto co nejvíce sluneční brýle a přibalte si kapky do očí. Pokud míříte do vysokých nadmořských výšek, sluneční brýle jsou jedním z nejdůležitějších kousků vybavení, tedy pokud nechcete zakusit tzv. „sněžnou slepotu“.
Opar: Pokud v sobě nosíte virus herpes, opary se vám pravděpodobně vrací. Většinou se objevují, když je organismus oslabený a unavený, což je klasická cestovatelská kombinace. Mast na opary proto vždy s sebou!
Spálené lýtko od výfuku skútru: Půjčujete-li si na cestách skútr, dávejte pozor na horký výfuk. Spálenina lýtka dokáže ve vlhkém počasí slušně potrápit. Může se hojit i několik týdnů a v prašném prostředí se snadno zanítí a do těla se dostane infekce.
Výšková nemoc: Zdaleka se netýká jen horalů, ale potrápí i v bolivijském La Paz nebo indickém Lehu běžné turisty. Připravte se na bolesti hlavy, hodně pijte, spěte a hned po příletu do velkých nadmořských výšek si naplánujte aspoň dva dny odpočinkového režimu.
Smog: Například v indických a čínských městech není často vidět přes smog slunce. Je to úplně jiný level smogu, než si z českých podmínek dovedete představit. Pálení odpadků na ulici taky nepomáhá. Vezměte si roušku a psychicky se na to připravte. Utéct smogu někde prostě nejde.
Komár: Jednoznačně nejnebezpečnější zvíře, na které se musíte připravit. Nejúčinnější repelent jsou vysoké ponožky, kalhoty a košile s dlouhým rukávem. Vhodné je mít na spaní vlastní moskitiéru, v hotelích a penzionech bývají často poničené.
Psi: V noci jsou úplně jiní než ve dne. Snažte se vždycky vyhnout konfliktu, pokousání může mít fatální následky.
Mouchy, švábi, pijavice: Jsou neškodný kolorit cestování.
Drzé kousající opice: Vypadají roztomile a chtěli byste si je vyfotit, ale jsou-li zvyklé na turisty, agresivně vám vytrhnou jídlo z ruky, a když nedáte, kousnou vás nebo poškrábou. Opice navíc mohou také přenášet vzteklinu. Podobně nepříjemné mohou být i například jihoamerické plivající lamy.
Zemětřesení: V mnoha zemích se jedná o docela běžný jev, ale Evropana šokuje. Pokud se v takových zemích pohybujete, vždy si ověřte rizika v období návštěvy.
Opruzovači: Zejména Indové a Marokánci jsou v tomto přeborníci. Obrňte se trpělivostí, nejděte do konfliktu. Buďte rázní, ale klidní. Oni nakonec přece jen zmizí.
Žebráci, žebrající děti a všudypřítomná chudoba: Na tohle není jednoznačný návod, ale smysluplnější než rozdávání žvýkaček a drobných je poslat obnos na nějakou fungující ověřenou humanitární organizaci, která bude vaše prostředky umět lépe využít. Na myšlenky o nespravedlnosti světa si ale budete muset zvyknout.
Předražení: Mnohokrát budete platit více než místní, smiřte se s tím. I místní bohatí (třeba zámožní lidé z velkých měst) platí více než místní chudí. Smlouvejte. Někdy je trapné hádat se a vztekat kvůli jablkům předraženým o 5 Kč. Jste z bohaté země. Něco jiného je dodatečné zvýšení ceny. Cenu si vždy dohodněte před tím, než zboží nebo službu spotřebujete (např. taxi, rikšu, jídlo v restauraci, průvodce apod.). To ale někdy nezabrání tomu, aby po vás místní vychytralec poté chtěl více, než kolik bylo domluveno. To se nebojte striktně odmítnout.
Výhodná koupě: Ano, věci jako jídlo nebo oblečení jsou často levnější než u nás. Ale nabídky supervýhodných koupí zlata, drahokamů, perel nebo koberců odmítněte! Častým lákadlem jsou starožitnosti. Pamatujte ale, že pokud starožitnost není šíleně drahá, není to starožitnost.
„My brother has carpet factory“ / Oficiální turistické kanceláře / Hotel je plný nebo „zrovna vyhořel“ / „Just look“ / „Studenti“ angličtiny: jsou všechno vcelku nevinné finty, jejichž cílem je dostat vás do obchodu či hotelu, který vyplácí nadháněčům provize. Opět platí rázné a rozhodné odmítnutí, ale klidný tón.
„Včera jsme se přece potkali!“: Když vám někdo tvrdí, že jste se včera potkali v restauraci (v autobuse, ve vlaku jste jeli ve stejném kupé, v hotelu atd.) a vy si ho nepamatujete, je to nejspíš finta. Může mít různé pokračování, vyhněte se tomu.
Výměna peněz: Ve vlastních rukách a hned na místě výměny si pomalu a v klidu přepočítejte, jestli jste dostali, kolik jste měli. Použijte svoji kalkulačku. Na hranicích měňte jen nezbytné minimum. Bývá tam nejhorší kurz, nejvíce podvodníků, a taky ještě nepoznáte místní bankovky, takže nevíte, jestli vám nedávají dávno neplatné nebo falešné.
Platby po internetu: Neplaťte po internetu v internetových kavárnách a hlavně ne z veřejně používaných počítačů.
Bláznivá doprava: Vyberte si, jestli chcete v autobuse sedět vepředu a vidět zblízka šílenou jízdu řidiče, nebo vzadu, kde z vás nárazy vytřesou duši. Místní lidé mají navíc nějak větší tendenci v dopravních prostředcích zvracet, než by se zdálo normální. Přibalte si kinedryl, ať už pro sebe nebo pro souseda!
Davy a davové mánie: Vyhnout se, schovat se, zejména tam, kde jste viditelně odlišní od ostatních. Nebezpečné můžou být i davy, které se radují. Problematické mohou být i různé svátky a slavnosti, zejména, pokud se tam pije, třeba Songkran v Thajsku nebo slavnosti ve stylu corridy v Peru. Na Songkranu nebo během indického svátku Holi je součástí zábavy také polévání kolemjdoucích vodou a barvami, ve slavnostním reji tak snadno dojde ke zničení oblečení i foťáku.
Sexuální obtěžování: Snažte se vyhnout vyzývavému oblečení, v silně muslimských zemích noste šátek na hlavě. Snažte se neodpovídat a nereagovat na narážky.
Korupce: V mnoha zemích je a vždycky bude. Nesnažte se s ní bojovat, raději se tiše přizpůsobte.
Hraniční přechody: Všechny papíry musíte mít v pořádku, jinak jste snadná kořist. Víza, razítka, očkování proti žluté zimnici, zpáteční letenka, rezervace hotelu. Zjistěte si dopředu, co je pro vstup do dané země potřeba.
Drogy: Dealeři často dávají tipy policii, která vybere úplatky, a to hlavně v zemích, kde jsou drogy běžné. My doporučujeme si prostě tyhle choutky na cestách odpustit (a ideálně i doma :-)).
Kapsáři: Ukradený pas či kreditní karta mohou cestování pěkně znepříjemnit. Nedejte nikdy kapsářům šanci!
Zatčení: Pokud se vyhnete drogám, konfliktům a budete dodržovat místní zákony, prakticky vám nic nehrozí.
Nelezte tam, kde jsou divní lidé a opilci, kde je tma, kde působíte jako pěst na oko a neurážejte ostatní. Ať už je to v Norsku, na thajských ostrovech nebo v Salvadoru.
Zdravý rozum také říká: všude, kde žijí lidé, rodiny s dětmi, kde je normální osídlení, tam je možné cestovat bezpečně. Tedy pokud člověk bude respektovat místní zvyklosti a pochopí, jak to v dané zemi funguje.
Je důležité nenechat si svůj vlastní rozum zmást bláboly v médiích (jinak to opravdu nelze nazvat). Podle médií by se mohlo zdát, že v některých zemích vás ihned zabijí a okradou, třeba v Íránu, Kongu a podobně. Přitom Írán je pro turistu skoro nejbezpečnější země světa a v naprosté většině Konga žijí lidé normální život, chodí do školy (občas), pracují, žení se, mají děti, obchodují. Pokud se budete chovat správně, můžete tam žít stejně jako oni a cestovat. Nebude to jednoduché a nebude to stejné jako když jedete na výlet do Budapešti, ale při aktivním používání zdravého rozumu to není zdaleka takový problém, jak by se mohlo zdát.
Mediální humbuk ale může mít i opačný efekt. Země ve skutečnosti problematické mohou vypadat v médiích jako bezpečný ráj. Klasický příklad je Thajsko. Korupce, bezpráví, podstrčené drogy, násilné útoky proti turistům atd. jsou zakryty obrazem idylické, přívětivé země.
Tvařte se a pohybujte jako suveréni. Zní to jako banální rada, ale asi ta nejdůležitější. Koho okrást, když ne zmateného cizince? I když třeba bloudíte, bluďte suverénně.
Nikdy se to úplně nepovede. Přesto nenápadné oblečení a zavazadla, nejlépe místní výroby, pomohou splynout s davem.
Respektujte vhodné oblečení a chování, zvláště v chrámech a mešitách. Nepovyšujte se nad místní a raději sledujte jejich chování a poučte se.
V mnoha situacích, zvláště pro osaměle cestující lidi, je taktické tvrdit, že nejste sami a že za vámi někdo za hodinu nebo zítra přijede. Že někdo ví, kdo jste a co děláte.
V problematických místech a situacích se proaktivně seznamte s někým místním, s matkou rodiny, se starším chlapem (staří má v mnoha zemích respekt), mluvte s nimi a fyzicky zůstaňte v jejich blízkosti. Musíte je vmanévrovat do pozice, kdy se stanou vašimi ochránci a agresor (libovolného typu) bude muset napadat i vašeho ochránce.
Fakticky nebo fiktivně. Vždycky by měl být někdo, kdo ví, kde jste a kdo něco podnikne, když se v domluvený čas neozvete. Ať už jdete na týdenní trek nebo nasedáte o půlnoci do taxíku, který vás má dovézt na jiný konec města. Lidé, které potkáte na treku by měli vědět, že vás někdo očekává a bude hledat, a taxíkář musí vědět, že někdo zná SPZ taxíku, který vás odvezl.
| Autorka Kateřina Petríková procestovala více než 40 zemí světa na 4 kontinentech. Setkala se na svých cestách s různými nepříjemnými situacemi, ale je zastáncem názoru, že problémy si tvoříme sami v hlavě. V tomto duchu se jí podařilo bojovat s infekcí v Laosu, sexuálním obtěžování v Maroku i kožním parazitem v Thajsku. Cestování stále miluje a jako šéfredaktorka HedvabnaStezka.cz se pro vás každý den snaží připravovat zajímavý a informacemi nabitý obsah! |
Výběr testerů Světa outdooru
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.
