PRŮVODCI DOPORUČUJÍ: Na Vietnamcích mám rád, jak milují svou zemi i když ví, že ne vše je růžové, říká Jaryn Čapek

Jako průvodce žiješ a pracuješ ve Vietnamu, proč právě tady?

Za tu dobu co tu jsem samozřejmě spoustu důvodu přibylo, převážně těch osobních. Na začátku stála zvědavost a pracovní nabídka a tak trochu i životní změna, dnes je z toho spíš vášeň. Díky rozmáhající se ekonomice se tu začíná objevovat více a více možnosti a žít v Hanoji je pro mě jako kluka z malého města tak trochu výzva.

Průvodcování Čechů je pro mě po letech takový neviditelný most zpátky do domova. Ten jsem za roky dost zpřetrhal a takhle mám možnost si udržet přehled o tom, jak to je u nás doma, a zároveň se tak můžu podělit o zážitky z místního dění, ukázat lidem něco z kultury Vietnamu, která je velice pestrá.

Co máš na Vietnamu nejraději ty sám?

Vstřícnost, srdečnost, romantičnost a oddanost místních lidí. To, jak milují Vietnam a vietnamskou kulturu i když sami ví, že ne všechno v zemi je růžové. Vidím Vietnamce jako rychle se učící národ, plný mladých lidí, kteří by se chtěli řadit k silným asijským ekonomikám – jako jsou Korea nebo Japonsko. Líbí se mi pozorovat, jak se země posouvá a plní všechny své vytyčené cíle. Vietnam je populačně mladá země a i přes občasné komplikace co s sebou život v zemi přináší, jsou pro mě tři roky v zemi obohacující  kulturně – sociální zkušeností.

Patřím mezi pozitivní kritiky, co se týče budoucnosti země. Věřím, že díky odhodlanosti nastupující generace čeká Vietnam hodně světlá budoucnost, postavená na tradičních hodnotách společnosti, které už zemi dostali z nejedné patálie a z cizího područí. Nedávný postup do finále Asia U23 ve fotbale je tomu důkazem. Tato ve světě proslulá Dračí země ukazuje, že nebude jen tiše pospávat a pozorovat úspěchy druhých, sami se chtějí stát rovnocennou a uznávanou součástí moderní společnosti.

Vietnam je obrovská země, pokud ho budu chtít procestovat od severu na jih, kolik času si musím vyhradit?

Vzdálenost mezi Hanoji a Saigonem (cca 1140 km) je asi stejná jako je mezi Prahou a anglickým Doverem. Vietnamsky historik Huu Ngoc ve svých pamětech píše o tvaru Vietnamu, který na mapě připomíná draka, kdy nejsevernější bod (hranice mezi Vietnamem a Čínou) je hlava a nejjižnější cíp (Cape Ca Mau) je jeho ocas. Podle legendy by se měl každý správný vlastenec za svůj život dotknout jak hlavy,  tak ocasu draka a tak se stát pravým  Vietnamcem. On sám podstoupil tuto cestu v polovině 20. století a trvala mu něco přes 8 měsíců a po pevnině si musel prosekávat cestu silnou neprostupnou džungli.

Od těch dob se toho hodně změnilo a dnes se sem lidé vydávají obvykle na dva až tři týdny, navštíví hlavní turistické body, ochutnají základní tradiční pokrmy a nasají něco místní atmosféry. Pro ty, kteří si mohou dovolit se vydat na dobu delší, je každý den navíc jako malá perla, která obohatí jejich itinerář nějakou zajímavostí – čím víc času si vynahradíte, tím víc zážitku si domu odvezete a je fajn mít čas se jen tak zastavit a užít si místní krásy nebo třeba vybočit z prošlapané turistické stezky.

Jak je to s plážemi, říká se, že Vietnam není typická plážová destinace, je to pravda?

Pravda je, že Vietnam se většinou neobjevuje na předních místech světových žebříčků top pláží. Nicméně jižní Vietnam nabízí stovky kilometrů bílých písčitých pláží, lemovaných palmami a Vietnamu patří také ostrov Phu Quoc v Thajském zálivu a souostroví Con Dao v Jihočínském moři.

Vydejte se třeba do Vung Tau, který je poměrně lehce dosažitelný z největšího města Vietnamu Saigonu (cca 3h autem) a ocitnete se v centru domácího turismu. Při poklidném večeru se Vám pak může stát, že skončíte u rozhovoru nad sklenkou rýžové pálenky s někým z místních. V letních měsících (červen, červenec) se dá na severu Vietnamu navštívit i ostrov Cat Ba v zátoce Halong, kam se dá uniknout od nesnesitelného horka Hanoje.

Některé zátoky u Dá Nang a Nha Trang v jižním Vietnamu mohou překvapit svou panenskou nedotčenosti a pro milovníky plážových siluet a teplých barevných tónů při zapadajícím slunci je tu ostrov Phu Quoc v tropickém jižním Vietnamu, nacházející se v Thajském zálivu, (poloha a přítomnost vojenských jednotek izolovala ostrov do doby poměrně nedávné od přístupu civilistů). Tady se dá trávit volný čas v jednom z moderně vybavených plážových resortu, v případě, že zvolíte západní stranu ostrova, užijete si i zapadající slunce nad horizontem ozdobeným nedalekými kambodžskými ostrovy. Prodlužte si poznání Vietnamu a odpočiňte si v butikovém hotelu v koloniálním stylu Cassia Cottage na plážích ostrova Phu Quoc.

Naopak jídlo je fantastické a vyhlášené a vietnamská kuchyně je jiná napříč celou zemí. Kde ti nejvíc chutnalo? Dá se bez problémů jíst pouliční jídlo?

Místní kuchyně byla po století ovlivňována kulinářským uměním z Číny, Thajska, Kambodže, Laosu, Indie a neposledně pak kulinářským uměním francouzských šéfkuchařů. Všeobecně je vietnamský jídelníček považován za jeden z nejzdravějších na světě. Konzumuje se tu velké množství zeleniny a bylinek, začíná se objevovat více a více veganských restaurací.

Liší se i kuchyně severu a jihu a logicky ta jižní je ovlivněna spíše z Indie a ostatních států Indočíny, severní regiony pak byly ovlivněny čínským jídelníčkem. Využívají se tu kombinace bylinek a koření, díky kterým naše chuťové buňky šílí! I po dlouhodobém pobytu se vám stane, že budete neustále objevovat nové a zvláštní pokrmy.

Mně jako dlouhodobému vegetariánovi přirostla k srdci jihovietnamská kuchyně, kde je silná buddhistická komunita a zvýšená koncentrace vegetariánských restaurací. Mezi mé favority se řadí My Quang (pšeničné nudle se směsí zeleniny) nebo zákusek Chuoi Něm Ran (smažené rolky z rýže plněné banánem, tepelně opracované na grilu).

Pouliční jídlo je velké lákadlo nejen mezi místními, ale i mezi turisty. Byl by zločin zrazovat návštěvníky Vietnamu od ochutnávání pouličních pokrmů, jen dbejte zvýšené obezřetností a klidně se i po stánku před tím, než si objednáte, rozhlédněte, pokud někde mezi hrnci nepostává ona nádobka, která je naplněna oním chemickým solným zázrakem MSG (glutaman sodný), v tom případě bych šel o stánek dále.

Velkou specialitou Hanoje je pivo Bia Hoi, které se každý den čerstvě vaří a hned konzumuje. Jestli si Češi myslí, že mají nejlevnější a nejlepší pivo na světě, tak i Vietnamci tvrdí to samé a nezapomenou vás vyzvat k souboji chutí!

Vietnamci pěstují výbornou kávu, kde můžu sehnat nejlepší kafe a odvézt si ho?

Kávovníky do Vietnamu přivezli francouzští kolonizátoři někdy v polovině devatenáctého  století a od té doby se tradice pěstování hodně rozmohla. Plantáže se postupně roztrousily do různých oblastí centrální vietnamské vysočiny (Tay Nguyen). Káva vyhlášené chuti pochází z provincií Dák Lak, Lam Dong a Bun Má Thout. Poslední jmenovaná je dodavatelem kávy do hlavních vietnamských kavárenských řetězců,  z celkové  produkce kávy spadá 93 % na právě výše zmiňované provincie.

Soustředí se tu velké množství malých pěstitelů, kteří se chtějí odlišit od mainstreamového pěstování robusty a pro opravdové milovníky kávy tu máme lokálně vyšlechtěné odrůdy jako je Yellow burboun a nebo cibetková káva. Místní znalci vyzdvihují kávu z oblasti Cau Dat, kde se dá narazit na jednu z nejlepších odrůd arabiky a moky.

Pro nákup dobré, nepančované, čistě kávy se doporučuje Da Lat, kde se nachází nepřeberné množství kaváren majících v nabídce vysoce kvalitní kávu. Díky své horské poloze a mírnějšímu klimatu se tu pití kávy holduje po téměř dvě století a i způsob podávání se tu liší kavárna od kavárny. Dnes je hodně populární “drip off coffee”, další trend je tu japonská technologie ‘Siphon’, technologie dvojího filtrování ve skleněných bankách nahřívaných nad plamenem. Pokud si takto připravenou kávu objednáte, na vlastní oči budete sledovat jak se vám káva tímto “alchymistickým“ způsobem připravuje.

Dá se cestovat po vlastní ose na motorce, nebo je to pro Evropana nezvládnutelný šrumec? Jak to je s půjčením auta? Může cizinec řídit?

Místní statistiky říkají jasně, že kdo se vydá ve Vietnamu na silnici, je v neustálém potenciálním ohrožení života. Díky děsivému stavu silnic a přístupu místních řidičů k řízení není úplně ideální doporučovat lidem, kteří do Vietnamu přijíždí, aby se do řízení pouštěli sami. Pokud tak udělají, musí vědět, že tak konají na vlastní nebezpečí a měli by k tomu přistupovat svědomitě, nenechat se od místních inspirovat ke korupci dopravní policie, porušování dopravních předpisů a řízení v podnapilém stavu a bez přilby.

Určitě se tu dá najmout skútr nebo motorka téměř jakékoliv kubatury a stylu, poznávat Vietnam z jejího sedla je nejen romantický počin, zároveň také nejsnazší cesta jak Vietnam poznat z maličko intimnějšího pohledu. Pro trénovanější bývá ježdění na místních komunikacích nezapomenutelným zážitkem.

Automobil se tu dá najmout s řidičem, pokud chcete bez něj, oficiálně musíte být vlastníkem Vietnamské řidičské licence, jinak se bude nájemce dost vykrucovat. Ale, jsme ve Vietnamu a tady se nařízením a regulacím dá snadno vyhnout, za úplatky se můžete projet i vozem pokud po tom toužíte a máte naditou peněženku. 🙂

Jak to je s cenami? Je potřeba být na trhu obezřetný a koukat na dvojí ceny?

Vietnamci jsou od pradávna národ zemědělců a trhovců, smlouvání o ceně mají geneticky v krvi.  Tady se o cenách smlouvá a to neplatí jen pro místní, ale i pro turisty. Většina menších obchodů nemá ani zboží cenovkami označené a život tady Vám pak může připadat jako jedna velká smluvní hra. Kdekoliv se objevíte, cokoliv kupujete, smlouváte o cenách. Pokud Vám cena přijde příliš vysoká, vyhraďte si několik minutek a nestyďte se jí usmlouvat na cenu nižší, pokud se Vám obchodník nebude zamlouvat, nebojte se odejít ke konkurenci, i když ten padouch obchodník, co se vám snaží prodat předražené zboží bude mrmlat. Kolikrát takový ‘předstíraný’ odchod funguje jako šach mat pro prodejce a on nakonec k vámi navrhované ceně souhlasí.

Dělají to tak místní a vy jako turista jste chodící honorace, chřestící zlaťáky, určitě Vám je účtována ‘speciální’ cena, buďte připraveni na to se po dobu vašeho pobytu tady proměnit v handlíře. Uvidíte, jak vám to po pár týdnech půjde. Zachovávání přátelské tváře je další cesta k úspěchu. Pokud budete přistupovat ke smlouvání jako součásti místní kultury, po pár dnech se naučíte dosáhnout svého.

Nebudeme si nalhávat, že tu nejsou podvodníčci různého typu, kteří se vám budou snažit nabízet prodávat cetky za nehorázné sumy, ale ty se většinou podaří lehce odhalit. Pohybují se na turisty frekventovaných místech a jejich chování a zboží či servis co nabízejí, jsou pochybné kvality. Řádový trhovec  nebo obchodník hraje hru o ceny i s místními, turisté by se tak neměli cítit jako terč předražování a chamtivosti místních, jste jen součástí kulturního procesu, kterým si já osobně už procházím několik let, a dnes mi přijde součástí každodenního života. Sám se dnes můžu občas pochlubit úspěšnějším smlouváním než moje vietnamská partnerka.

Vietnam zažívá turistický boom, neztrácí tak místo svou autenticitu?

Spíš než ztrátu autenticity (tu si dokázali Vietnamci po staletí hrdě zachovat i přes století válek a okupace uzurpátoru zvenčí) za sebou nechává rozmach turismu špinavou ekologickou stopu a katastrofu v insfrastruktuře.

Podle místních zdrojů navštívilo Vietnam v roce 2017 něco kolem 16.5 millionu zahraničních turistů, když se k tomu připočítá několikanásobně vyšší číslo domácích turistů, chaoticky fungující a nedokonalá místní infrastruktura pak způsobuje častá letecká zpoždění nebo dopravních kolapsy.

Místní noviny varují před alarmujícím stavem odpadu, který se množí a nikdo zatím nemá sílu na to ho zpracovávat jakýmkoliv jiným způsobem než ho někde zahrabat do země. V některých plážových letoviscích se hromady odpadů schovávají před turisty za ploty z vlnitého plechu, přes které se pro výšku nedá přehlédnout.

Nicméně nově vznikají recyklační projekty za účelem boje s všudypřítomným odpadem. Ve školách se začínají objevovat přednášky na podporu ochrany životního prostředí a nakládání s odpadem. Začínají se budovat recyklační centra a životní prostředí tak přestává být tabuizované téma, naopak více a více ‘špíny’ vyplouvá na povrch a mladá generace si je vědoma faktu že je potřeba něco dělat dřív než bude pozdě.

Děkujeme za rozhovor!

Nejširší nabídku průvodců a map Vietnamu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz