PRŮVODCI DOPORUČUJÍ: Ghana, Benin a Togo lákají na jedinečné zvyky, tajemné obřady vudun a dodnes praktikované animistické rituály

O těchto velmi netradičních místech jsme si povídali s Sheilou Shinghovou, která se specializuje na zajímavé destinace Afriky i arabského světa.

Jak vás v Adventuře napadlo zorganizovat zájezd právě sem?

Hledala jsem pro naše klienty region, který by mohl „konkurovat“ Etiopii a Mali ve smyslu poznávání tzv. „kulturní Afriky„. Je škoda, že bývá občas Afrika spojena jen se safari a zvířaty, ale opomíjí se země, které nemají až tak bohatou faunu a flóru, ale mohou nás okouzlit kulturním bohatstvím.

Za místní pestrou a neobvykle zajímavou kulturou, jedinečnou hliněnou architekturou na severu a monumentálními pevnostmi z otrokářské éry na jihu. Poznají zde sympatické a přátelské místní obyvatele, kteří hrdě ukazují a vysvětlují své mnohé zvyklosti a tradice.

Jaké jsou mezi zeměmi rozdíly?

Jak v které oblasti. Co se týká zvyků a kultury, tak nelze tyto země dělit dle současně nastavených hranic, ale brát je jako celek a dělit je spíše dle předchozích státních útvarů – mocných království, která zde v minulosti dominovala. Pakliže bychom to vzali jazykově a ekonomicky (pozůstatky koloniálního rozdělení světa) – Ghana anglofonní a ekonomicky nejbohatší, Benin a Togo frankofonní a výrazně chudší.

Na jaké úrovni jsou místní služby, ať už doprava, ubytování nebo stravování?

Hlady zde strádat rozhodně nebudete. Místní kuchyně je vcelku pestrá , nejčastěji zde však budete jíst „knedlíky“ ( fufu, kenke, banku atd.) připravené z různých škrobovitých hlíz, kukuřice a doplněné vynikajícími pikantními omáčkami z masa, ryb a zeleniny. Vzhledem k příznivému klimatu, si můžete pochutnat na skvělém ovoci – banány, ananasy, manga, avokáda.

Nelze počítat s velkou rychlostí přesunů, ty nejlepší silnice bych srovnala s našimi okreskami, ale na druhou stranu lze pozorovat zajímavé okolí a kdekoli zastavit, dát řeč s místními lidmi, podívat se jak žijí. Lidé, zejména v severních regionech jsou velmi přátelští a otevření. Ubytování je pro běžné cestovatele přiměřené, na jihu zemí se pak můžeme setkat i s vyšším standardem.

Jaká hlavní místa bys doporučila na návštěvu?

Zejména malebný sever, kam se, bohužel, kvůli velké vzdálenosti vydá jen zlomek cestovatelů. Místní hliněné stavby jsou opravdu překrásné a jedinečné. A to nemluvím jen o místech památkově chráněných, ale i o obyčejných vesnicích, kterých je zde nepřeberné množství.

Je zde hned několik národních parků. Které bys vyzdvihla?

Západní Afrika není o národních parcích. Chcete-li vidět parky s mnoha zvířaty, vydejte se do východní či do jižní Afriky. V Ghaně bych doporučila jen NP Mole, kde máte šanci vidět stáda slonů a několik druhů antilop.

Jedná se i o kulturně a historicky bohaté země?

Ano velmi, jak jsem již zmiňovala, to je důvod, proč by se do těchto zemí měli lidé vypravit: poznat místní zvyky a tradice, seznámit se s velmi zajímavou kulturou a přátelskými lidmi. Kde jinde poznat jedinečné ašantské zvyky, ghanské rituální pohřby, tajemné obřady vudun a dodnes praktikované animistické rituály.

Jak je to v této oblasti s náboženstvím?

Doposud zde v klidu a míru žijí pospolu křesťané, muslimové a hlavně vyznavači tradičních náboženství a kultů. Vždyť z této oblasti pochází náboženství vudun, které se s prodanými otroky dostalo do oblastí Jižní Ameriky a my si jej spojujeme s jeho „haitskou“ verzí tzv. vúdú. Lidé zde nejsou příliš nábožensky konzervativní a kombinují svá tradiční náboženství jak s křesťanstvím tak s islámem. Snadno můžete u křesťanského domu vidět tradiční fetiše či obětiště.

Když jsi jela na průzkumnou cestu před zájezdem, viděla si i mnoho zajímavých místních rituálů. Co konkrétně?

V Ghaně velmi zajímavé pohřební rituály a slavnosti, které se určitě vyplatí navštívit. Naopak v Beninu tradiční vudun obřad s obětováním zvířat. A letos se nám na zájezdu poštěstilo účastnit se významné ašantské slavnosti, kdy došlo k formálnímu uvedení nové „queen mother“ na trůn.

Kolik času si vyhradit na poznání těchto tří zemí?

Když pojedete na náš zájezd, stihnete vše poznat a zažít za cca dva týdny. Individuální cestovatelé by však měli počítat s alespoň třemi týdny.

Afriku vystihuje docela jiná mentalita než ta evropská. Na co by se měl cestovatel předem připravit?

Na specifické vnímání času. My tady v Evropě stále někam spěcháme – ale v Africe se říká, že „běloši mají hodinky, ale my Afričané máme čas“.

Pokud by si přímo sem někdo netroufal, kterou africkou zemi bys doporučila takovému začínajícímu cestovateli na „Černý kontinent“?

Netřeba se obávat se s naší cestovní kanceláří vypravit nejenom do zemí Guinejského zálivu, ale začínajícím cestovatelům bychom spíše doporučili Jihoafrickou republiku nebo Maroko…