Průvodce San Franciscem aneb kanabis, svalnatý Ježíš i velké kolo

Kalifornské San Francisco je nepochybně město, které stojí za vidění. Jeho architektura je úžasná, zejména „Malované dámy“, viktoriánské a edwardovské domy natřené v 60. letech 20. století ve třech nebo více barvách, které zdobí nebo vylepšují jejich architektonické kouzlo.

Prohlédněte si další fotografie k článku…

Na chodnících najdete nápisy (Bůh je láska, Mír všem, Vivat America), které někdo vepsal do ještě tekutého betonu, když se chodníky stavěly. Tyto nápisy a další pouliční umění jako graffiti a instalace všeho druhu na různých nečekaných místech vás budou bavit, nicméně nemohou samy o sobě vytvořit atmosféru bohémského typu, o jaké básní Kerouac. V jádru je totiž SF předraženou, snobsky působící metropolí. A až si půjdete do lokálních marketů se zdravou výživou a eko produkty nakoupit suroviny na večeři a čistící potřeby, neubráníte se ani pocitu pokrytectví a domýšlivosti. Na ryze lokální produkty a rozumné ceny rovnou zapomeňte. A vidět místní recyklovat je opravdu vzácnost.

Konzumerismus je příliš hmatatelný, rozdíly v majetku příliš patrné a míra bezdomovectví téměř šokující – protože ústava přece hlásá, že ulice patří všem! SF je nechvalně proslulé několika ulicemi přímo v centru města, kde je to nebezpečné, protože tu žije spousta bezdomovců, kteří vcelku frekventovaně okrádají náhodné osamělé chodce.

Na backpacking zapomeňte, spíš vás čeká flashpacking, protože nejlevnější hostel poblíž centra, kde budete sdílet mix pokoj (který je levnější než pokoj pro jedno pohlaví) s min. dalšími třemi nocležníky, vás vyjde na noc min. na 35 dolarů (budete-li mít při bookingu štěstí nebo uplatníte-li nějaké slevy).

Každý používá Uber a Lyft (v SF se prý objevily nějaké problémy s řidiči Uberů a údajným sexuálním obtěžováním klientek, takže Lyft je preferovaný – a dražší), protože nikdo nerozumí systému MHD. Dokonce i místní, jsou-li nuceni jet autobusem MHD, jedou s mobilem v ruce a na Googlemaps sledují online, kde se nacházejí, kam jedou a kde mají vystoupit či přestoupit. Já většinu času byla v režimu offline, takže občasné používání autobusů se pro mě vždy stalo adrenalinovým zážitkem a nejednou jsem se ocitla v situaci, kdy jsem měla půlky stažené a vzpomínala na pohodovou Limu a Rio!

Nejširší nabídku průvodců a map USA (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Konopí, federální zákon a Pot Festival

Ve státu Kalifornie je legální kouřit konopí pro rekreační účely. V SF si můžete trávu (angl. pot) koupit na různých místech. Přesto je tu háček: musíte mít 21 a více let, abyste konopí mohli vlastnit, kupovat či používat, můžete vlastnit pouze 28,5 gramů rostlinného materiálu a 8 gramů koncentrovaného konopí, nesmíte řídit pod vlivem konopí, nesmíte kouřit či jakkoli jinak užívat konopí na veřejnosti (!) a dokonce je nezákonné otevřít balíček obsahující konopí na veřejnosti!

A zlatý hřeb: I když je tu konopí podle kalifornského práva legální, nemůžete konzumovat ani vlastnit konopí ve federálních územích, jako jsou národní parky. Pokud jde o federální zákon, konopí je nezákonné ve všech státech! Mezi oblasti, které jsou federálními územími v San Francisco Bay, patří mimo jiné Alcatraz Island, Marin Headlands a Ocean Beach.

Konopí můžete konzumovat na soukromém pozemku, ale majitelé nemovitostí a pronajímatelé mohou zakázat užívání a držení konopí na svých pozemcích. Je nezákonné převážet konopí přes státní hranice, i když cestujete do jiného státu, kde je konopí legální. Maloobchodní konopné produkty mohou prodávat pouze státní licencovaná zařízení.

Takže, pokud jste fanoušci konopí, buďte opatrní a vždy si raději pečlivě nastudujte, co potřebujete znát.

Já do San Francisca dorazila v době, kdy se v Golden Gate Parku (který je standardně znám pro krásnou Botanickou zahradu) konal Pot Festival nazývaný „420 at Hippie Hill“. Každý rok na tento festival přicházejí desítky tisíc lidí z celého světa. Populární festival probíhá vždy v čase Velikonoc a je neoficiální oslavou kanabis již od roku 1970, přestože oficiálně Kalifornie legalizovala rekreační užívání konopí až v roce 2018.

Mnoho z výše uvedených omezení týkajících se konopí je na tomto festivalu porušeno; kuřáci si zde veřejně předávají své kónické mega jointy a kolébají v dlaních své skleněné a dřevěné dýmky. Tisíce lidí se během dopoledne shromáždí na Robin Williams Meadow a přátelé i zcela neznámí cizinci sdílejí spolu svůj materiál, příběhy, smích a tanec, zatímco vysmátý DJ pouští hity reggae, rapu a hip-hopu z 90. let a nevynechává Santanu, Ricka Jamese a další v eklektickém mixu, který hraje tak hlasitě, že je slyšet na kilometry daleko.

Prodejci na chodníku nabízejí různé domácí pečivo, bonbóny a lízátka s konopím. Najdete tu také masti a další „stoprocentně přírodní“ konopné produkty, trička s potisky listů a další předměty, které byste na akci tohoto druhu mohli očekávat.

Přineste si svaly – nebo své vlastní velké kolo

O Velikonocích se v San Franciscu odehrávají kromě výše zmíněného festivalu další zajímavé akce. Jednou z nich je soutěž Hunky Jesus (Svalnatý Ježíš). Jak už sám název napovídá, jde o politicky zcela nekorektní a přesto monstrózně navštěvovanou akci, kterou pro potěchu gayů i heterosexuálů pořádá asociace gayů nazvaná ve volném překladu „Sestry věčné shovívavosti“ (The Sisters of Perpetual Indulgence).

O letošní Velikonoční neděli se konalo čtyřicáté výročí této akce, která je mezi místními obyvateli velmi populární. Celá událost začíná již ráno, ale to jsou pořádány různé nevinné soutěže pro děti jako egg hunt (hledání velikonočních vajec) apod. Kolem druhé odpoledne se návštěvníci akce v Dolores Parku obmění. U piknikových košů a rozpitých lahví vína posedávají především dospělí všech možných pohlaví, spřízněností a sympatizací, mnozí nasávají plně z jointů (které jsou na rozdíl od běžných cigaret cool) či z lahví piva omamné látky a na sobě mají povětšinou výstřední masky, kostýmy a také obrovské propracované klobouky, protože součástí zábavy tohoto dne je i soutěž o nejskvělejší velikonoční klobouk (kterou za posledních pět let vždy vyhrál stejný muž s opravdu neuvěřitelnými klobouky)!

Jakmile sestry v akci (moderující gayové převlečení za výstřední jeptišky) na jevišti ohlásí začátek soutěže Hunky Jesus, mnozí návštěvníci sedící poblíž pódia opustí své piknikové koše a nahrnou se k zábradlí jen pár metrů vzdáleného od svalnatých těl mladých, vysokých, hezkých mužů (většinou gayů), kteří soutěží o 100 000 dolarů pouze tím, že ukáží své (s výjimkou genitálií) obnažené tělo a odpoví na dvě až tři otázky záludných jeptišek (a občas se od nich nechají plácnout přes zadek nebo si pohladit buchtičky na břiše, což jeptišky provázejí explicitními výdechy „hot, hot“). Letos soutěž vyhrál Forest Gump Jesus, kterého diváci svými výkřiky a potleskem upřednostnili před Historically Accurate Jesus nebo Smoky Hot Jesus.

Událost byla rozhodně něčím výjimečným, i když by se dalo tvrdit, že některé momenty zbytečně překračovaly hranice bazálního respektu – například když jeden z hudebníků provázejících soutěž roztrhl Bibli (skutečnou, nikoli falešnou), když zpíval Highway to Hell…

Bring Your Own Big Wheel (Přineste si své vlastní velké kolo) je další velikonoční tradice SF. Dospělí si přinášejí dětské tříkolky i vlastnoručně vyráběné podobné alternativy a často i masky, aby pak ve zběsilých rychlostech sjížděli po klikaté a příkré ulici Vermont. Je to nebezpečný druh zábavy, ale údajně dosud nikdo během závodu nezemřel.