Průvodce po Singapuru: Co stihnout během stopoveru

Singapur (v překladu Lví město) je ideální tranzitní město pro cesty  do jihovýchodní Asie. A to ze zcela prozaického důvodu, jakým je cena zpátečních letenek. Ta se běžně pohybuje okolo 12 tisíc. V různých akcích i méně. Ze Singapuru pak dále, v našem případě na Bali, je pak cena max. 3tis. Do Malajsie dokonce jen kolem tisícovky.

Do Singapuru nepotřebujete vízum, při příletu pouze vyplníte malý formulář týkající se personálních údajů a destinací před a po návštěvě Singapuru, u přepážky otlačíte prstíky na scanneru a je to. Pozor, z toho malého vstupního formuláře vám vrátí ještě menší útržek, který musíte pak odevzdat při opouštění země. Ale mezi námi, já ho měla vložený v pase a při opouštění Singapuru mi tam nějakou záhadou zůstal. Úředník si ho prostě zapomněl vzít. A když jsem pak opakovaně vstupovala na území Singapuru, nikdo se na nic neptal, nikomu nic nechybělo ani nepřebývalo, takže to nebude tak horké.

Singapurské letiště Changi již řadu let sbírá ocenění jako top letiště světa. Ať už se to týká organizace nebo pohodlí a možností pro cestující. Zcela oprávněně. Na zavazadla jsme čekali sotva 15 minut. Pokud máte mezipřistání v Singapuru delší než 6 hodin a kratší než 24 hodin, můžete využít okružní jízdy do centra města, které letiště nabízí zdarma. Bližší informace o časech jednotlivých tour pak dostanete v infostáncích, které jsou na každých pár metrech.

Mezi terminály můžete využít skytrain. Pokud máte zavazadla, se kterými se vám nechce do města, funguje na každém terminálu nonstop úschovna. Ceny jsou na 24 hodin podle velikosti zavazadla od 8 – 12 SGD (140 – 210 Kč). Z letiště pak jezdí metro přímo do města a cesta trvá asi 45 minut. Singapurská doprava má pro nás poměrně nevábné označení – SMRT (Singapore Mass Rapid Transit).

Ale je plná života. Disponuje velmi moderními vlaky, vše je dokonale značené a jednodušší už to být nemůže. Cena za jízdenku do města je 1,70 SGD (cca 30 Kč). Lístek koupíte v samoobslužném automatu, který je také velmi intuitivní a přehledný. Pokud se v Singapuru zastavíte na více dní, určitě se vyplatí například třídenní „lítačka“. Vyjde na cca 360 Kč a lítat metrem i autobusem po Singapuru s ní můžete od doby, kdy si poprvé pípnete až do třetího dne do půlnoci. Je jen třeba započítat ještě 10 SGD depozit, který vám po vrácení karty vrátí.

Nejširší nabídku průvodců a map Singapuru (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Velký bratr se dívá

O Singapuru se říká, že je město zákazů. Je to tak trochu orwellovský big brother a každý metr je pokrytý několika kamerami i s mikrofonem (to ve mně vyvolalo otázku, zda je zde také zákaz mluvit sprostě. O tom ale nikde zmínka nebyla, příště zkusím). Zkrátka je zde jasně dáno, co se nesmí a za co jsou sankce, třeba i v podobě výprasku rákoskou. Dokonce v metru narazíte na poutače s telefonním číslem, kam máte hlásit případné hříšníky. Mají to prostě pod kontrolou.

Jde například o odhazování odpadků, žvýkaček, jídlo a pití v metru, chození po jezdících schodech, přecházení na červenou atd. Ale vesměs jsou to věci, které by běžnému člověku neměly být cizí a tak nedá žádné přehnané úsilí je dodržovat, resp. zákazy neporušovat.

A mám-li být zcela upřímná, několikrát jsme se zapomněli a v metru normálně napili z lahve, po jezdících schodech jsme taky někdy dobíhali vlak, a jednou brzy ráno, když jsme se vrátili z Kuala Lumpur, jsme „kempili“ na dece na zemi před vstupem do metra a čekali, než otevřou mříže. Zaměstnanec, který pak mříže odemykal, se nám skoro omlouval, že jsme museli čekat, než se metro rozjede.

Amerika vs. Asie

Singapur má mnoho co nabídnout a vybere si každý. Záleží, kolik máte času. My měli tři dny a stačily tak tak. Já jsem chtěla hlavně vidět nadčasové superstromy, manžel chtěl obhlédnout dominantu celého Singapuru hotel Marina Bay Sands. Adolescentní synek chtěl hlavně wifi, což bylo zcela jednoduché, neboť ta je zde skutečně snad všude.

Nelze navštívit Singapur a nevidět hotel Marina Bay Sands. I kdybyste nechtěli. Nelze přehlédnout. Hotel má tři věže, které jsou nahoře spojeny jakousi lodí. Na této střeše je pak vyhlídka a také vyhlášený nekonečný bazén v 57. patře. Na vyhlídku můžete, do bazénu pouze hoteloví hosté.  A že jich musí být – hotel má 2500 pokojů.

Chvíli jsme si pohrávali s myšlenku, zaplatit si jednu noc. Ale cena pro tři by vyšla na cca 12 tisíc, a tak jsme vzali s povděkem jen vyhlídku (vstupné 23 SGD, cca 420 Kč). Nekonečný bazén jsme pak vyřešili šalamounsky v Kuala Lumpur. Byl sice „jen“ ve 34. patře, ale ubytování za osobu a noc vyšlo na 300 Kč na osobu. A to úplně klasicky přes airbnb. No nekupte to 🙂

Z observatoře na hotelu Marina Bay Sands je nádherný výhled na celý přístav. Vše máte jak na dlani. Přesto to byl zvláštní pocit. Většinou se držím při zemi, zde jsem se držela raději při zdi. Ale asi záleží na tom, kdo co snese. Já výšky moc ne. Proto jsem pak i taktně zamluvila manželův návrh navštívit ještě singapurské ruské kolo Singapore Flayer, které je ještě o 30 metrů vyšší než Londýnské oko.

Přes hotel Marina Bay lze pak projít do velkých zahrad, ve kterých se nachází tzv. supertrees. Tyto superstromy jsou obrovské železobetonové konstrukce ve tvaru stromů. Některé jsou vysoké i 50 metrů. Není to však pouze atrakce na pěknou podívanou, ale mají především ekofunkci. Jsou vybaveny solárními panely, zachycují dešťovou vodu, dávají stín.  Do zahrad se vstupné neplatí, pouze pokud byste se chtěli projít mezi stromy na speciální zavěšené lávce ve výšce asi 45 metrů, platí se vstupné 8 SGD (cca 140 Kč).

Procházka zde je moc příjemná. Ve dne vidíte spousty zeleně, zajímavé exotické rostliny, orchideje apod. Večer jsou pak stromy nádherně nasvícené a působí skutečně jak z jiného světa. Při procházce uslyšíte zpěvy různých ptáků, i spousty jiných zvuků přírody. Trochu podezírám místní produkci, zda nebyly někde v trávě ukryty repráčky. To víte, když jsou všude kamery a mikrofony, začne být člověk trochu paranoidní. V zahradách lze vidět různé zajímavé sochy a umělecká díla.

Až trochu hororově působila nasvícená socha malého dítěte, ke které přicházíte cestou lemovanou palmami. Socha je široká skoro 10 metrů a působí dojmem, že levituje v prostoru. Údajně jde o ztvárnění syna umělce, který sochu vytvořil. Součástí zahrad jsou také dva obrovské skleníky. Vstup do každého činí 12 SGD (asi 210,- Kč). V jednom jsou květiny z různých koutů světa, ve druhém dřeviny s vysokým vodopádem. My navštívili květinový dům, ale byli jsme trochu zklamaní. Šlo především o rostliny z našeho podnebného pásu. Klimatizace tam tedy jela naplno a kopretiny jsou sice krásné, ale zkrátka známe. Chápu však, že pro Asiaty právě toto působí naopak exoticky a zajímavě.

Ostrov Sentoza – oáza odpočinku i zábavy

Po celodenních špacírech to chtělo trochu zchladit a tak naše další zastávka vedla na ostrov Sentosa. Oblast plná zábavy pro malé i velké, bílých pláží, vysokých palem a po setmění velkých laserových show a ohňostrojů. Na ostrov se můžete dostat lanovkou (29 SGD/cca 520 Kč), autobusem, taxíkem nebo speciální jednokolejkou Sentosa Express. Ta nám přišla ideální.

V Singapuru dojedete metrem do stanice Harbour Front a zde už zase jen po šipkách až k Sentosa Express. Zpáteční jízdenku pořídíte za cenu 4 SGD (cca 70 Kč), cesta trvá asi 5 minut. My jsme vystoupili na konečné s názvem Beach Station a samozřejmě – hurá na pláž. Ukazatelé nás opět nasměrovaly – doprava pláže pro teenagery a pokročilejší, doleva vhodné pro malé děti. A protože náš syn je pokročilejší teenager, volba byla jasná. Po ostrově jezdí žlutý autobus, který pak můžete zdarma využít pro přesun mezi jednotlivými plážemi. Je zde řada atrakcí, fastfoodů, barů, ovšem ceny jsou ještě vyšší než v samotném Singapuru. Například na lahev piva si připravte cca 15 SGD (cca 270,- Kč). Není to málo, ale na druhou stranu, kde se vám stane, že se vám bude u stolu potulovat páv a čekat, že vám upadne sousto.

Singapur, podobně jako většina jiných velkých měst, má dvě tváře. Jedna je naleštěná, nasvícená, s drahými obchody, mrakodrapy, restauracemi, hotely, hraje všemi barvami, zkrátka taková americká, trochu upjatá. Druhá v podobě Chinatown a přilehlé čtvrti Little India je typická Asie. Z barev zde převládá červená, z obchodů tržnice a stánky a řada pouličního občerstvení. V době naší návštěvy právě končil čínský rok Opice a přicházel rok Kohouta. Kohouti tu tedy hráli prim. Malí, velcí, barevní, ve výlohách, na ulicích, na suvenýrech, všude samý kohout. Pak také sakury a červenozlaté lampionky. Na výzdobě se zde nešetří. V čínské čtvrti narazíte na budhistický chrám a o pár uliček dál chrám hinduistický. V celém Singapuru se mísí kultury, etnika, náboženství, chutě i vůně. Záleží jen na vás, čemu dáte přednost.