Průvodce jemenskou kuchyní

Některé z těchto pokrmů pravděpodobně nebudete moci doma vyrobit pro nedostupnost některých ingrediencí. I tak považuji za nutné vás s těmito pokrmy seznámit, pro jejich neobvyklou chuť a nápaditost.

Bez čeho se neobejdeme

První zmíněnou pochoutkou je soosí. Jedná se o zapečený arabský chléb s cibulkou a vejci. Její příprava není náročná, budete však potřebovat přepuštěné máslo (anglicky ghee).

Mnozí z vás jistě znají bílou rýži vařenou s kardamonem, hřebíčkem a celou skořicí. Takto připravovaná rýže se jí takřka po celém Jemenu. Jen podle rozmaru kuchařky je do ní někdy přidávána směs koření se šafránem, nebo paprikou, aby se změnila barva rýže. Celý postup vaření však zůstává stejný. Proto píši jen tuto základní přípravu.

Nejširší nabídku průvodců a map Jemenu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Základ je jehňečí a fachsa

Vařené jehněčí maso po jemenském způsobu vás okouzlí! Směs koření, kterou si doma sami připravíte s níže uvedených surovin, zaplaví vaše chuťové pohárky i mysl orientální atmosférou. Jehněčí se vaří i s kostí, aby více vynikla chuť masa. Musím podotknout, že jehňátka jsou v Jemenu porážena ve věku, kdy ještě sají mateřské mléko. A to hned z několika důvodů. Jedním je měkkost masa, které nepotřebuje tak dlouhé vaření. Dalším důvodem je fakt, že tak veliká stáda by spásla obrovské množství zeleně, které je v Jemenu velmi málo.

Neodmyslitelnou součástí menu je, v severní části Jemenu, zejména kolem hlavního města Sanná, pokrm zvaný fachsa, či salta. V prvním případě jde o masitou směs, v druhém pak o zeleninovou směs s vejci.

S tímto zvláštně vypadajícím jídlem se všichni návštěvníci Jemenu musí nutně potkat. Ti statečnější budou odměněni vývarem s nevšední chutí masa, zeleniny, koření, avšak také neobvykle nahořklou chutí helby. Jedná se o pískavici – řecké seno (Fenu Greek), kterou můžete ochutnat také v jiných arabských státech, spíše však jako posilující čaj, jehož vůně vám může připomínat bujón. V Jemenu se semena pískavice melou na mouku, kterou ráno kuchařka přelije horkou vodou a nechá hodinu až dvě bobtnat. Poté zbylou vodu slije a zbobtnalou helbu začne vařečkou nebo rukou šlehat.

Práce to není vůbec jednoduchá, protože nesmíte ve šlehání přestat, dokud nevyšleháte lehkou hmotu, která bude na jídle plavat. V opačném případě se vám povede vytvořit (stejně jako se několikrát podařilo mně) něco podobně vypadajícího jako helba, ale po podání se do jídla rychle vnoří a vytvoří v něm slizkou, zelenou sraženinu. V domácnostech je salta nebo fachsa podávána na závěr oběda v horkém čedičovém hrnci naplněným silným masovým vývarem. Hostitel do tohoto hrnce postupně vmíchá po lžíci zbylé jídlo, jenž nakonec zalije helbou. Hostující si pak tuto krmi, podle chuti nabírají utrženými kousky chleba. Považuje se za velmi nespolečenské, pokud se do tohoto jídla vrhnete lžičkou! Tradičně se salta jí před žvýkáním qátu, proto tuto pochoutku místí lidé vyžadují k obědu takřka denně.

Sladká tečka

Pro sladkou kuchyni jsem pro dnešek vybrala fethu. Byla většinou připravována v chudých horských domácnostech, avšak pro svou jednoduchost se velmi rychle rozšířila po celém Jemenu.

Na závěr mi dovolte, abych poděkovala Sabině Ad Dajlamijové za její trpělivost a obětavost, se kterou mi pomáhala vytvořit tento článek.

Článek byl převzat z www.ye.cz.