Průvodce Íránem: TOP 7 míst, která nesmíte vynechat

1. Hlavní město Teherán

Na první pohled by se mohlo zdát, že tato obří megapole plná aut a nečistého vzduchu toho nemá příliš mnoho k nabídnutí, ale opak je pravdou. Začneme hned bazarem. Vlastně je to takové menší město ve městě s rozlohou 20 kilometrů čtverečních. Ve změti uliček je lehké se ztratit a pro cizince občas platí pravidlo: „Nikdy nenajdeš to co, hledáš, ale nacházíš to, co jsi hledal před chvílí“.

Mezi malými obchody se ukrývají drobné i drahé restaurace, kilometry koberců, tuny koření a mešity (například Tehran Bazaar Mosque), kde poutníkovi rádi nabídnou čaj a místo k odpočinku. Prakticky jen pár korků od tržiště se rozkládají paláce Golestán. Prakticky se jedná o úchvatnou přehlídku iránské architektury s mnoha nádhernými vzory, na venkovních i vnitřních stěnách i stropech paláců. O několik ulic dále nalezneme areál bývalé americké ambasády, kterou přepadl dav muslimským studentů v roce 1979 a kde bylo drženo 444 dní 52 amerických rukojmích (doporučuji se mrknout na film Argo). Její venkovní zeď stále zdobí protiamerické grafity, které jsou však již spíše reliktem doby minulé, než expresí nynější nálad v Íránu.

Za návštěvu také stojí muzeum, kde jsou vystaveny národní poklady Iránu (The National Jewellery Treasury), jenom pozor, mají otevřeno vždy jenom tři dny v týdnu a to jen na dvě hodinky. Poslední zastávka na cestě na letiště by rozhodně měla být hrobka ajatolláha Seyeda Ruholláha Musavího Chomejního, vůdce revoluce z roku 1979. Stavba z přelomu z let 1989 – 1992 (přestože se stále ještě dostavuje) má pojmout i několik desítek tisíc věřících. Její monumentalita každému návštěvníkovi připomene, jaké city chovali (a stále chovají) Íránci k otci islámské revoluce.

2. Alamut a pohoří Alborz

Alamut je hrad rozkládající se na jednom skalisku v Údolí vrahů (The Valley Of The Assassins) v pohoří Alborz, u města Kazvínu. Právě zde před několika staletími založil Hassan-i Sabbah sektu, která se stala postrachem mnoha dvorů tehdejších muslimských vladařů, ale i křesťanských válečníků křížových výprav. Hašašíni, jak se jim občas říká v češtině, byli nájemní vrazi naprosto loajální svému pánu. Samotná poloha hradu mu dodává na hrdosti a to i nyní, když z něj zbývají jen pomalu opravované ruiny. Samotné okolí hradu, tedy pohoří Alborz láká k trekům do okolních kopců. Bohužel prozatím nejsou snadno dostupné mapy a cesty ani nejsou nijak značené.

3. Hamadán, Avicennovo město

Jedno z nejstarších měst, které můžete při cestování po Íránu (no vlastně i po celém světě) navštívit se jmenuje Hamadán. Je to místo posledního odpočinku jednoho z velkých učenců středověku, kterého známe pod latinským jménem Avicenna (celé jméno arabské Abū ʿAlī al-Ḥusayn ibn ʿAbd Allāh ibn Al-Hasan ibn Ali ibn Sīnā, 980 – 1037). Za svůj život napsal kolem 450 knih a jeho lékařské pojednání (al-Qānūn fī al-Ṭibb) platilo za základ vzdělání evropských lékařů ještě v první polovině sedmnáctého století. Ganjnameh je místem, kde nechali dva velcí králové Persie, Darius (521 – 485 př.n.l.) a Yerxes (485 – 465 př.n.l.), vytesat do skály své skutky a to ve staré perštině, neobabylonštině a neoelamitštině. V okolí monumentu, na předměstí Hamadánu, je krásný park, kde místní velice rádi piknikují.

Nejširší nabídku průvodců a map Íránu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

4. Historická Persepolis

Ruiny starověkého města zničeného armádou Alexandra Velikého musí uchvátiti snad každého. Musím se přiznat, že jsem Persepolis (pro zájemce o Irán vřele doporučuji ke zhlédnutí stejnojmenný film) ještě nenavštívil (na svém „to see listu“ ho mám už dlouho na předních místech), ale opomenout mi ho na tomto krátkém seznamu mi strach nedovolí. Ve své době to byla, a vlastně stále, perla Persie. Ruiny se rozkládají na velké ploše a i zde je možné strávit celý den. Památky zdobí nádherné reliéfy, které vypovídají příběhy o světě a lidech, kteří jsou sice již minulostí, ale před pár tisíce lety měnili svět k obrazu svému.

5. Isfahán, nejkrásnější město Íránu

Isfahán je jedním z nejkrásnějších měst v Íránu vůbec. Je zde toho tolik k vidění … Náměstí Imáma Chomejního (druhé největší na světě), Imámova mešita, Lotfolláhova mešita (jedna z nejkrásnějších v Íránu) Alí Qapú, Pavilón čtyřiceti sloupů, Páteční mešita, most 33 oblouků atd. Za sebe tedy zmíním dvě věci. Arménská katedrála Vank je nádhernou ukázkou křesťanského umění. Obecně v Íránu je možné najít jak křesťany, tak i Židy a zoroastrijce, požívají zvláštní ochrany a mají dokonce vyhrazená místa v parlamentu. Druhou mojí oblíbenou zastávkou je umělecký bazar. Nejde pouze o to, že se tu dají nakoupit jedny z nejkrásnějších suvenýrů v Persii, ale je možné se zde podívat přímo do dílen řemeslníků nebo si nechat hodiny povídat o kobercích. Klapot kladívek a vyvolávání obchodníků tak neodmyslitelně patří k tamní atmosféře.

6. Pouštní město Kashan

Pouštní město, které toho mám k nabídnutí opravdu hodně. Za prvé se je možné ztratit na tamním trhu, který spíše než nabídkou zboží zaujme architekturou a malbami. Před sluncem je možné se ukrýt v jednom ze starých a nádherných kupeckých domů, jež poskytnou představu o tom, jak si zde žila kupecké nobilita. Z Kashanu je to jenom kousek do jedné z nejstarších vesnic v Iránu jménem Abyaneh nebo do pouště Dasht-e Kavir.

7. Originální Jazd

Architektura Jazdu je trochu jiná, ale člověk musí přít blíže a dívat se otevřenýma očima. Na střechách domů je možné vidět „chytače větru“ (badgir v perštině) sloužící k ochlazování vnitřků staveb. Město je také jedním z center prastaré perské víry zarathuštrismu, které si zde udržela svoji moc i přes silný tlak islámu. S vírou jsem také spojen chrám Ataš Kádé (chrám ohně) a dále Věže ticha, jenž stojí na kopci za městem a sloužily k pohřbívání (lidské tělo nesmělo znesvětit oheň nebo zemi, a tak se lidské pozůstatky ponechávaly supům).

No a dalo by se ještě dlouho pokračovat Šus, Qom, Mashhad, …. atd., v Íránu je toho k vidění opravdu hodně.