Prodloužený víkend na zdravém vzduchu východního pobřeží Polska

Možná budete překvapení, že nejkratší spojnice mezi Českou republikou a nejbližším mořem vede mezi severním cípem českého Šluknovského výběžku a polským Štětínským zálivem s vyústěním v Baltském moři. Celé pobřeží Baltu na území Polska dosahuje v pevninských úsecích mezi Německem a Ruskem délky 440 kilometrů (spolu se Štětínskou lagunou a Vislou dokonce 770 km), a tak je opravdu co objevovat. Zvu vás proto na prodloužený víkend do Polska k Baltu (letecky přes Varšavu do Gdaňsku a dál autem). 4 dny, které můžu cestě věnovat, by na celou délku polského baltského pobřeží a jeho zajímavosti nestačily, a tak se zaměřím jen na části ohraničené městem Ustka a Viselskou kosou (Mierzeja Wiślana) na východním pobřeží Polska.

Pokud se zeptáte obyvatele Ustky, Łeby nebo Krynice Morske, co je u nich nejlepší, odpověď je vždy stejná – zdravé klima. Prý je zde dokonce lepší než na Kanárských ostrovech.

Zdravé klima je zde výsledkem kombinace různých faktorů – slunce, mořské vody, větru a klidu. Celá pobřežní oblast na naší cestě od Ustky až po Viselskou kosu se nachází v mírně teplém klimatu a užívá si přes 2500 slunečních hodin ročně. Pro srovnání – celková doba slunečního svitu je v České republice od 1400 do 1700 hodin za rok. Z této perspektivy se tak východní polské pobřeží blíží spíše jihoevropským zemím, jako jsou například Španělsko a Řecko, kde se počet slunečních hodin za rok pohybuje okolo 3000. Na rozdíl od těchto zemí vás tu ale nebude trápit vedro – průměrné denní teploty se zde v hlavní sezóně pohybují mezi 15–21 °C, i když na plném sluníčku tyto hodnoty markantně rostou.

Inhalace zdarma

Pomořanské pobřeží má velmi specifický ráz – je tvořeno širokými a dlouhými plážemi, lemovanými písečným valem či dunami. Písečné pobřeží zpevňují borové porosty, které jednak zabraňují erozi, ale také v oblasti produkují významné množství kyslíku. Různé atmosférické vlivy zde způsobují větší vlny. Jejich šplouchání vytváří na pobřeží jemnou mlhu ze směsi částic vody a zdraví prospěšných prvků, jako jsou například jód, brom, vápník a hořčík. Funguje tedy svým způsobem jako dýchací inhalátor, díky kterému dochází ke zvlhčování sliznic dýchacího ústrojí. Procházka u moře tak zvyšuje odolnost organismu proti infekcím a redukuje se množství alergických reakcí organismu. Mořský aerosol působí protizánětlivě, navíc pomáhá snižovat krevní tlak a působí pozitivně na metabolismus. Vůbec nejúčinnější je ale procházka za větrného počasí, kdy je ve vzduchu nejvíc zdraví prospěšných látek. Spousta návštěvníků do regionu přijíždí za jeho klidnou atmosférou. Stačí se projít po nekonečné pláži, poslouchat šplouchání moře nebo si u moře počkat na východ či západ slunce a rychle dobijete svou vnitřní baterku.

Počasí a voda – praktické informace

• Průměrné denní teploty se zde v hlavní sezóně pohybují mezi 15-21 °C, ale na plném sluníčku je to samozřejmě více. Do zavazadel se tedy vyplatí přibalit jak trička s krátkým rukávem a kraťasy, tak i mikinu a větrovku s čepicí. Pro jistotu přidejte i pláštěnku nebo deštník.
• Nejnižší teploty v zimě mohou dosáhnout k 0 °C, ale teploty pod bod mrazu jsou tu zcela výjimečné.
• Mořská voda dosahuje v letních měsících teplotního maxima 20 °C a koupání je tedy spíš pro otužilejší jedince. Nicméně poblíž pobřeží, kde je voda mělčí, je v létě teplota vody vyšší, a proto jsou zdejší pláže hojně obsazené.

Atraktivní místa k návštěvě na pobřeží

První zastávkou na mé čtyřdenní cestě je město Ustka. Toto malebné přímořské městečko má od 1. ledna 1988 statut lázní, kde se léčí revmatické, oběhové, dýchací a metabolické nemoci.

Jednou z atrakcí připomínající lázeňský statut města je gradační věž, která se nachází v Parku Usteckich Stoczniowców, ul. Marynarki Polskiej. Přes stěnu tvořenou proutím teče solanka (zjednodušeně voda se zvýšenou koncentrací soli) získaná z místního ložiska a do vzduchu přitom rozstřikuje zdraví prospěšný aerosol (mlhu), podobně jako zdejší moře. Mikroklima vytvořené v okolí gradační věží se využívá při prevenci a léčbě onemocnění horních cest dýchacích.  

Ustka je známá pro své mimořádně krásné pláže, místy široké až 150 m, rozdělené přístavem na východní a západní část. Východní pláž je populárnější díky poloze u centra města a její plavčíky dozorovaný úsek má délku cca 0,5 km. Západní pláž je z centra města dobře přístupná hlavně přes zdejší ikonickou rotační lávku pro pěší. Díky své rotaci střídavě umožňuje chodcům dostat se rychle a pohodlně na druhou stranu přístavu k pláži nebo Bunkrům Blücher, a lodím umožňuje dopravu z a do přístavu.

Historie Ustky je kvůli její poloze jednoznačně spojena s rybolovem, lodní obchodní dopravou a koupáním, jak můžeme rozeznat i ve znaku města. Vyráběly se zde rybářské lodě, později lodě záchranné a pracovní. Historie z této doby se můžete doslova dotknout ve Staré rybářské osadě s budovami s hrázděnou konstrukcí, oblíbenou v celém Pomořansku. V osadě lze spatřit několik domů, které dříve patřily kapitánům lodí.

Přímo uprostřed města hned vedle přístavu najdete jeden ze 17 polských majáků, ze kterého se vám naskytne skvělý výhled na celé město, pláže, moře a molo se Syrenkou.

Socha Syrenky znázorňuje mořskou pannu: napůl ženu, napůl rybu. Její pohled směřuje k moři a sleduje rybářské čluny vracející se z rybolovu. Rukou přidržuje lososa – symbol rybářství v Ustce. První verze sochy zde stála už od roku 1922, nicméně stávají verze pochází z roku 2010 a složili se na ni obyvatelé a příznivci města. Legenda praví, že pokud Syrence pohladíte levé ňadro, splní se vám jedno a půl přání. A to proto, že Syrenka je ryba jen z poloviny a nemůže vám splnit tradiční tři přání jako zlatá rybka.

Pokud vás během návštěvy zastihne horší počasí, zamiřte do některého z mnoha místních muzeí.

V Muzeu chleba na půdě rodinné pekárny se dozvíte spoustu zajímavostí z historie pečení a cukrářství, ke shlédnutí je zde přes dva tisíce exponátů. Mineralogické muzeum umístěné netradičně v podzemním protileteckém krytu ukazuje bohatou expozici minerálů a zkamenělin, ale také sbírku mušlí z moří a oceánů z celého světa. Největší atrakcí pro dětské návštěvníky je kostra dinosaura. V Muzeu jantaru, fosilizované pryskyřice, se dozvíte, jak ověřit pravost jantaru, kdy ho hledat a jak ho poznat. Prakticky tyto informace můžete využít rovnou na plážích Ustky nebo při nákupu jantaru v obchodě. V Ustce nechybí ani Muzeum lodí, nabízející pohled na modely historických i moderních lodí, včetně těch nejznámějších jako např. Titanic.

Milovníci vojenské historie si určitě nenechají ujít Bunkry Blüchera. Série protiletadlových a obranných baterií byla postavena v roce 1937 a návštěvníkům přibližuje každodenní život německých vojáků v bunkrech a pomocí interaktivních obrazovek a trojrozměrných fotografie zobrazuje události, které se odehrály za 2. světové války v Ustce a jejím okolí. Je zde celoroční půjčovna kol a v hlavní sezóně zde můžete využít i doplňkové atrakce v podobě paintballové střelnice či lukostřelby.

Pokud si na dovolené chcete odpočinout od města, mohla by se vám zalíbit, zejména pokud máte děti, moje další zastávka: kombinace wellness a jízdy na koni. Nedaleko Ustky v obci Potęgowo se totiž nachází Pałac Pod Bocianim Gniazdem. Historie zdejšího místa se datuje až do roku 1690, palác byl v minulosti např. domem pro chudé či školou. Rodina Rutkiewiczových palác zrekonstruovala a okolo vytvořila rozsáhlý multifunkční areál, kterému dominují stáje. Aktuálně v nich najdete 35 koní a láska majitelů k nim (stejně jako k historii areálu) je tu vidět na každém kroku. V areálu je možné kromě jízdy na koních využít během pobytu i venkovní wellness zařízení jako např. saunu v sudu nebo společenský venkovní sud s horkou vodou a děti se tu mohou vyřádit na různých atrakcích na hřišti.

Moje poznávání východního pobřeží Polska pokračuje návštěvou města Łeba (vyslovte jako [Ueba]). Łeba je známá nejen jako centrum vodních sportů, ale také jako místo, kde se vyrábí vynikající nakládané sledě.

Tipy v Łebě:

• Ochutnejte zdejší delikatesu „Śledź po Łebsku”, od firmy Manufaktura Kaszubskich Przysmaków Rybnych. Jejich sledě nejsou zdaleka tak kyselé, jako známe z českých obchodů. Rozhodně doporučuji navštívit jejich prodejnu na adrese Port Łeba Ul. Wybrzeże 11. Na místě můžete kromě různých verzí nakládaných sleďů (doporučuji např. verzi se sušenými švestkami) zakoupit i spoustu dalších kašubských specialit.
• Pokud se do této oblasti vypravíte v červenci, nenechte si ujít Festival ryb a regionálních produktů (Łebski festiwal rybny i produktów regionálnych). Letos se koná jeho 2. ročník, a to v termínu 19. – 21. 7. 2024.
• Ubytovat se můžete např. v hotelu Wodnik, ul. Nadmorska 10, 84 – 360, Łeba, který se nachází nedaleko centra města. Interiér místní restaurace vám u skvělé snídaně formou švédského stolu navodí pocit, že snídáte na břehu moře. Hotel také nabízí animační program pro děti.

Słowińský národní park (Słowiński Park Narodowy)

Město Łeba obklopují lesy rezervace „Mierzeja Sarbska“ a nachází se v těsné blízkosti vyhlášeného Słowińského národního parku. Jméno parku odkazuje na kašubskou etnografickou skupinu Słowińců, která byla v minulosti germanizována a po 2. světové válce odsunuta. Park je od roku 1977 zahrnut organizací UNESCO do sítě biosférických rezervací.

Největší a nejznámější atrakcí národního parku jsou pohyblivé duny. Ty vznikají tehdy, když jsou písečná zrnka na dunách větrem neustále přenášena, valením po povrchu z jednoho místa na jiné. Jakmile se v nějakém místě dostatečně naakumulují, písek se v určitém momentu přesype na jiné místo a tím se vytváří pohyb duny. Sami Poláci zdejší oblasti kvůli jejímu charakteru přezdívají Polská Sahara.

Kroky všech návštěvníků míří primárně za největší dunou zdejšího parku. Tou je Łącka góra (nebo Góra Łącka či Wydma Łącka) s výškou 42 m, ovšem tento údaj se dynamicky mění. Duny se totiž pohybují průměrně rychlostí 3,5 – 10 m za rok a údaj je tedy jen orientační.

Z vrcholu duny jsou nádherné výhledy všemi směry. Pokud budete mít štěstí jako já, možná se zpoza písku vynoří zvědavá liška a půjde si vás z bezpečné vzdálenosti prohlédnout. Je to totiž zvířátko zvědavé, ale také bázlivé. Na písečných dunách si možná najednou budete připadat jako Malý princ a obyčejný výlet rázem dostane magický ráz.

Po cestě z duny se 3 km od Rąbky nachází muzeum Wyrzutnia Rakiet . Za 2. světové války se tu testovaly protiletadlové pumy a balistické střely, jak dokazují zbytky odpalovacích zařízení a bunkrů. V šedesátých a sedmdesátých letech se areál používal k testování prototypů výzkumných meteorologických raket.

Tipy pro návštěvu Słowińského národního parku:

• Bránou do Slowiňského národní parku je vesnička Rabka. Je od Łeby vzdálená 2,5 km a můžete se k ní dostat autem, pěšky, na kole nebo pomocí zdejšího populárního elektrického minibusu nazývaného melex.
• Najdete zde pokladnu pro vstup do parku, ale doporučuji vstupenku koupit online pomocí QR kódu, který najdete na cedulích u parkoviště, vyhnete se tak frontám.
• Kvůli ochraně zdejšího křehkého ekosystému do parku bohužel nemají přístup psi. Vaše zvířecí miláčky proto raději ponechte ve vašem ubytovacím zařízení.
• V Rabce se můžete rozhodnout, zda bude dál pokračovat po svých, na kole nebo využijete melex. Výlet k samotné duně Łącka góra je dlouhý tam i zpět kolem 12,5 km s převýšením 59 m. Cesta obvykle trvá okolo 2,5 hod, v závislosti na tom, jak moc se na dunách zdržíte.

Při svém výletu tentokrát z časových důvodů minu známé trojměstí Gdyně – Sopoty – Gdaňsk, které by samo o sobě vystačilo na prodloužený víkend, i déle.

Můj výlet totiž pokračuje směrem na Viselskou kosu (Mierzeja Wiślana). Jde o táhlý píseční polostrov, který odděluje Viselský záliv od Baltského moře. Zároveň na něm leží hranice mezi Polskem a kaliningradským Ruskem.

Vstupním místem do Viselské kosy je městečko Krynica Morska. Pyšní se podobně jako Ustka či Łeba čistým klimatem a nádhernými plážemi. Ovšem v Krynici dostává slovo klid jiný rozměr – zdejší pláže se totiž vinou v délce 25 kilometrů a najít si své vlastní místečko není problém.

Samotné město a okolí je proslulé specifickou atrakcí – na ulicích totiž běžně potkáte divočáky. Divočáci jsou poměrně krotcí, ale nedoporučuje se vyvolávat kontakt. Setkání s nimi je zde tak častý jev, že mu město věnovalo několik samostatných soch. Divočáci jsou na nich zobrazeni např. v podobě cyklisty či plavčíka. Svou procházku po městě tak můžete pojmout jako pátrání po jednotlivých soškách a prohlédnout si při ní různá zákoutí města.

Co by to bylo za pobřežní město na konci světa, kdyby nemělo maják. Původní maják v Krynici byl zničen německou armádou při jejím ústupu na konci 2. světové války a v roce 1951 byl nahrazen novým. Nový maják byl vystavěn z betonových bloků a na jeho vrchol vedou betonové schody netradičně připevněné po obvodu jeho vnitřní stěny – maják je tak uvnitř dutý. Dosahuje výšky skoro 30 metrů a dodnes aktivně funguje jako navigace pro lodní dopravu.

Dalším místem spojeným s pohnutou válečnou historií je Císařský dvůr (Kaiserhof Cesarski Dwor). Byl postaven na počátku 20. století a už od své výstavby fungoval jako lázeňský hotel. Na svou dobu byl moderně vybaven, takže není divu, že za druhé světové války objekt využívali i důstojníci Abwehru. Dokonce zde prý pobývala i společnice Adolfa Hitlera, Eva Braunová.

Tipy na lázeňský pobyt: Lázeňský komfort a ozdravné účinky si zde vy i vaši blízcí můžete dopřát i v dnešní době. Pokud byste zdejší zdravé klima chtěli zkombinovat s fyzickou rehabilitací, doporučuji využít zdejší oblíbená sanatoria. Dvě z nich, Sanatorium Albatros a Zefir se nacházejí přímo ve městě Krynica Morska, třetí Sanatorium Fala v městečku Stegna. Sanatoria se specializují na rehabilitaci pohybového aparátu a dýchacího ústrojí a jsou přizpůsobena osobám se zdravotním postižením.

Posledním místem na polské straně Viselské kosy je malé rekreační středisko Piaski, které se nachází jen cca půl kilometru od polsko-ruské státní hranice. Je to bod, který rozděluje kosu na dvě části a místní mu přezdívají Konec světa. Pokud by vás lákalo podívat se ke státní hranici, zkuste to pěšky po pobřeží. Na místě ale najdete pouze ceduli informující o konci Evropské unie a ostnatý drát – samotná hranice, velmi dobře střežená, totiž leží 500 m od tohoto místa a větší přiblížení rozhodně nelze doporučit.

Po cestě zpět do Krynice navštívím nejvyšší nepohyblivou dunu v Evropě – Velbloudí hřbet (Wielbłądzi Grzbiet ) s výškou 49,5 m. Duna je ukrytá v hustém porostu borového lesa na severovýchodním okraji města Krynica Morska. Z hlavní cesty k ní vede lesní pěšina a na jejím vrcholu stojí menší rozhledna.

Praktický tip: Blízkost Viselského zálivu a dalších vodních toků v této oblasti přitahuje jako magnet komáry. Proto na procházky v lesních porostech (na plážích není nutné) doporučuji přibrat opravdu dobrý repelent, případně oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi.

Na cestě z Viselské kosy dělám krátkou zastávku u Severního a Jižního mostu (Most Północny  a Most Południowy). V roce 2022 byl totiž ve Viselské kose zbudován průplav zvaný Nový Svět (Nowy Świat), který umožnil lepší spojení přístavu v polském Elblągu a okolních přístavů s Baltským mořem, a především nezávislost Polska na Rusku v tomto ohledu (dříve jediná cesta z Viselského/Kaliningradského zálivu totiž vedla přes Kaliningradský kanál, který leží na ruském území).

Na hodinu a půl se vrátím v historii zpět až do druhé světové války při návštěvě Stutthofu. Tento nacistický koncentrační tábor byl zřízený primárně pro likvidaci polské inteligence. Člověka mrazí po zádech z faktu, že masové transporty sem začaly přijíždět už pouhý den po zahájení 2. světové války. Navíc si zde museli na konec války počkat o den déle. O neuvěřitelné propracovanosti krutých nacistických plánů svědčí i konečná čísla – koncentračním táborem prošlo celkem kolem 110 000 lidí a přibližně 65 000 lidí zde přišlo o život.

Ale nechci své cestování končit smutně, i když historii je dobré si připomínat. Proto se před odletem domů přesunu do poslední zastávky na své cestě – k Malému Holanďanovi (Gospoda Mały Holender). Tato hospůdka umístěná v 300 let starém hrázděném domě, leží asi 30 km od Gdaňsku a je krásnou ukázkou místní architektury. Můžete zde ochutnat specifickou lokální kuchyni a nakoupit dárky na cestu domů. Mají zde opravdu výborné pšeničné pivo (prodávají ho v patřičném designovém balení) a rozličné produkty místní výroby, od vynikajících nakládaných sleďů, přes likéry s pravým plátkovým zlatem, až po marmelády, nebo třeba karamelový krém zvaný kajmak či med.

TIP NA ZÁVĚR: Pokud do této části Polska poletíte letadlem jako já, rozhodně si kvůli zdejším dobrotám nechte místo v odbavovaném zavazadle, nebudete litovat!

Článek byl zpracován ve spolupráci s  Polskou turistickou organizací