Přírodní rezervace Zingaro: po stezce sicilských pastýřů

V případě Vídně dokonce doslova – místní nazývají městský obchvat „Wiener Gürtel“, ale zatímco historické centrum Vídně můžete obkroužit kolem dokola, na pobřeží Sicílie je jedno místo, kam asfaltovací stroje nikdy nevyjely. I když k tomu v minulosti neměly daleko…

Toto místo se nachází v provincii Trapani mezi zálivem Castellmare del Golfo a městečkem San Vito lo Capo (sicilsky San Vitu) v severozápadní části ostrova. Jedinou spojnici mezi pobřežím představuje asi 30 km dlouhá silnička, která se klikatí v hornatém vnitrozemí. Není tedy divu, že se v minulosti objevil nápad cestu zkrátit – pro tento účel měla být vybudována nová cesta lemující pobřeží ostrova.

Itálie nabízí i jiné radovánky, třeba benátský karneval.

Když ovšem razící stroje probouraly první tunel v horském masivu na začátku plánované trasy, zvedla se silná vlna protestů ze strany veřejnosti. Díky nátlaku a peticím se stavba v osmdesátých letech minulého století zastavila a v místě plánované trasy vznikla první přírodní rezervace Sicílie – Zingaro (Riserva Naturale Orientata dello Zingaro). Proražený tunel tak dodnes namísto aut polyká skupinky turistů.

Trpasličí palma

Přírodní rezervace Zingaro zahrnuje celkem 7 km divokého pobřeží Sicílie, které je domovem mnoha vzácných druhů zvířat i rostlin. Jedním z nich je i trpasličí palma žumara nízká (Chamaeros Humilis), kterou najdete i na oficiálním znaku rezervace. Žumara je jediný původní druh palmy na evropském kontinentu, navíc značně odolný. Je schopná přežít mrazy sahající k –12^oC, a tak ji můžete najít i v našich zeměpisných šířkách.

Z jejích usušených listů se tady po staletí pletly tašky, lana nebo rohože, které můžete obdivovat spolu s nástroji na zpracování obilí v místním muzeu selské kultury (Museo delle Civiltá Contadina). K dalším vzácným zástupcům flóry patří i endemický šeřík (Limonium Flagellare), či korkové duby, které jinak ze západní části ostrova bohužel už zcela vymizely.

Nejširší nabídku průvodců a map Itálie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Netopýři, zmije a sokol

Fauna je zastoupena početnou skupinou opeřenců v čele se sokolem stěhovavým, na pobřežních útesech tu hnízdí celkem 39 druhů ptáků. Mezi uschlou trávou se míhají ještěrky, užovky i jedovaté zmije, klima v místních jeskyních vyhovuje netopýrům, kterých tu žije osm druhů.

Jedna z největších jeskyní, Grotta dell´Uzzo, byla podle nalezených artefaktů obydlena už v době kamenné a zařadila se tak mezi důležitá archeologická naleziště ostrova. Její okolí je díky vysokému průměru úhrnu srážek 645 mm/rok porostlé zelenou vegetací, příjemná je i průměrná roční teplota kolem 19 ^oC. (ve srovnání s ČR: Žatecká pánev 410 mm/rok – hřebeny Jizerských hor 1 700 mm/rok).

Krom pozůstatků neolitického osídlení tu najdete i zamčené domy bývalé horské komunity 14 rodin, které v místě nazvaném Borgo Cusenza až do r. 1930 natrvalo žily. Rodiny živilo hlavně pěstování obilnin, vína a ovoce, na přilepšenou se muži vypravili na lov zajíců, kteří se v rezervaci také hojně vyskytují.

I poté, co se rodiny stáhly z hor do městečka San Vito lo Capo, nezůstalo Borgo Cusenza zcela opuštěné. Na sezonní práce sem bývalí usedlíci stále docházeli. Pár stavení, která dnes na pobřeží rezervace zůstala, fungují jako informační centrum, výše zmíněné muzeum či soukromé rekreační objekty. Po domluvě s ředitelstvím rezervace je možné mimo sezonu (tj. v době od října do května) v některém ze stavení přenocovat a rozdělit si tak procházku po pobřeží do dvou dnů.

Podvodní jeskyně

Turisty, kteří sem přicházejí, ale neláká ani tak historie, jako spíše malé zátoky s křišťálově modrou vodou Tyrhénského moře. Ta je tu tak čistá, že poskytuje dokonalé prostředí vodní řase Cystoseira stricta, která je velmi náchylná na jakékoliv znečištění.

Krom bílých plážiček mezi rozeklanými skalisky je možné obdivovat i pobřežní chodník vzniklý zvápenatěním schránek korýšů. Pro milovníky potápění bude lákadlem velké množství podvodních jeskyní, z nichž ta největší, del Colombaccio, měří po obvodu celých 30 metrů. Pro milovníky speleologie je ale nezbytné dodat, že se vchod do této jeskyně nachází zhruba dva metry pod mořskou hladinou.

Ať už se do Zingara vydáte na celodenní túru nebo na dvoudenní pohodovku, nezapomeňte, že krom nezbytností pro vodní radovánky je nutné přibalit dostatečné množství vody a jídla na celou trasu, protože v rezervaci žádné oficiální občerstvovny nejsou. Celou cestu je možné absolvovat i v pevnějších sandálech, ale je třeba počítat s všudypřítomným oranžovým prachem.