Pravá tequila se smí vyrábět jen v pěti mexických provinciích

První zmínky o výrobě tequily sahají do 16. století, ale o první pokusy destilování agáve se pokoušeli již Aztékové o mnoho let dříve, než do Mexika přišli Španělé. Aztékové jejich pálenku, předchůdce tequily, nazývali „Octli“, a položili tak první základy tequile, kterou známe dnes.

Při kolonizaci Mexika došla Španělům brandy a pokoušeli se ji něčím nahradit. Objevili proto Octli, trošku ho vyšlechtili a kolem roku 1600 začala masová produkce tequily. Již o osm let později, v roce 1608, španělský král Carlos IV. udělil první licenci pro výrobu komerční tequily rodině Cuervo, která ve městečku Tequila, jež dalo tomuto nápoji i jméno, žije a vyrábí dodnes.

A co horké nealkohoholické nápoje? Top 5 nejoblíbenějších horkých nápojů.

Pravá tequila se nyní ale podle mexických zákonů smí vyrábět pouze v pěti provinciích v Mexiku (Guanajuanto, Michoacán, Nayarit, Tamaulipas a Jaliscu). Pravě poslední zmiňovaná oblast, Jalisco, je opravdovým domovem tequily. Pokud si chcete být jisti, že opravdu pijete pravou tequilu, podívejte se na její láhev. Měla by být označena ochrannou známkou NOM (NormasOfficalMexicana) a číslem. Toto číslo udává, v jaké pálenici byla tequila vyrobena.

Jak se tequila vyrábí

Mezi hlavním městem Jalisca, Gualajaraou a městečkem Tequila se rozkládají plantáže s Weberovým modrým agáve,  které je pro tequilu nejvhodnější. Po 18 měsících až deseti letech pěstování se agáve usekne od země speciálním nožem nazývaným Jima. Dále jsou pak pomocí tohoto nože osekány všechny listy, až zbude jen jádro (srdce) tohoto plodu. Pro další výrobu tequily se používá pouze srdce agáve a listy se vyhazují. Poté se toto jádro převeze do palírny, kde je nasekáno na menší kousky, které se vhodí do speciální pece „Hornos“ vytápěné párou a agáve se nechá několik hodin povařit. Díky tomuto procesu se začne uvolňovat cukr, šťáva v dužině agáve zhoustne a celé původně bílé jádro zhnědne.

Následně se tato kašovitá hmota ještě rozlisuje a nechá se několik dalších dní zkvasit v kádích. Poté nastává samotný destilační proces, kdy se tento kvas zahřívá a destiluje se z něj alkohol. V závislosti na druhu se tento proces opakuje dvakrát až třikrát, až vznikne tzv. tuba. Tato tuba se pak naředí a nechává se dozrát v dubových sudech. Podle toho, jak dlouho tequila v sudech zraje, rozlišujeme její druhy. Pravá tequila by měla mít na konci procesu své výroby 38–40 % alkoholu. Měla by být vydestilována ze 100% z agáve, což také anjdete na její etiketě. Můžete se také setkat s levnější tequilou Mixtos, kde je zaručen minimální podíl agáve 51 %.

Nejširší nabídku průvodců a map Mexika (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Oficiální druhy tequily

Nejznámější a nejrozšířenější tequila na světě je Tequila Blanco, označovaná také jako bílá nebo stříbrná. Tato tequila zraje v dubových sudech maximálně tři měsíce a nemá výraznější chuť, proto se často pije společně se solí a citronem. Tato tequila se v Mexiku běžně prodává i v šestilitrových barelech, které stojí okolo 200 Kč.

Tequila Reposado zůstává v dubových sudech déle než Tequila Blanco, a to obvykle od tří měsíců do jednoho roku. Poté už má nazlátlou barvu i nějakou chuť, ale i tak ji spousta lidí v Mexiku pije společně s citronem a solí. Záleží také na kvalitě, jakou tequila, kterou pijete, má. Ochutnal jsem naprosto výborné tequilyReposado i naprosto šílené, které by se bez soli a citronu vypít nedaly. Tahle tequila už se neprodává ve velkých barelech, a za kvalitní litrovou láhev zaplatíte v rozmezí od 100 do 300 Kč.

Tequila Aňejo zraje v těchto dubových sudech od jednoho roku do tří let, a díky tomu se nádherně zbarví do zlatova (nejedná ale o Oro, neboli zlatou tequilu). Dle mého gusta je to nejlepší druh tequily. Pije se už bez citronu a soli a vychutnává se její chuť. Podobně jako pro pití vína, je i postup, jak si správně vychutnat tequilu. Můžete ji samozřejmě vypít jako panáka, ale to pak přijdete o veškerý zážitek. Pokud máte tequilu nalitou ve sklenici, nasajte její vůni nosem do plic, poté si ji nalijte do úst, převálejte po jazyku a polkněte. Pak začnete pomalu ústy vydechovat vzduch z plic a ucítíte na jazyku a na patře pravou chuť agáve namíchanou společně s chutí dubových sudů, ve kterých tequila zrála. Naprosto nejlepší Tequila Aňejo, kterou jsem po dlouhých experimentech objevil, byla Don Julio.

Bohužel jsem ale nikde nenašel, kde by se dala v ČR koupit – pouze v pár e-shopech. (Jak mi několik Mexičanů sdělilo, oni exportují jen ty nepříliš kvalitní tequily a ty dobré si nechávají doma.) O její kvalitě svědčila i její cena. Láhev o obsahu 375 ml stála v Mexiku okolo 400 Kč. V San Franciscu jsem viděl za cenu kolem 50 dolarů (asi 1000 Kč).

Tequila, která zraje v sudech ještě déle než Aňejo, se nazývá Tequila Extra Aňejo. Tato tequila zraje v dubových sudech po dobu od tří do pěti let. Díky tomu už má silně zlatou, až hnědou barvua má až máslovitou chuť. Déle už se zrát žádná jiná tequila nenechává. Tato tequila není určena pro klasické pití, ale spíše pro slavnostnější příležitosti. (Napadá mě přirovnání k ledovému vínu.) Tato tequila je i poměrně drahá. Za 200ml lahvinku zaplatíte 1000–1500 Kč a je k dostání pouze ve specializovaných obchodech s tequilou, nebo přímo ve výrobnách.

Ostatní druhy tequily

Tequila se nepije jen jako panáky, ale často se přidává i do různých koktejlů. Pro tyto účely vyrábějí velké výrobny (např. Jose Cuervo) speciální druhy tequily, které jsou určeny pro koktejly nebo další zpracování, někdy označované jako Tequila Joven.

Ke konci svého výletu jsem zavítal i do jednoho specializovaného obchodu na tequilu, kde jsem konečně dostal odpověď na otázku, zda v Mexiku existuje Tequila Oro neboli zlatá tequila. Opravdu ano, a je to tequila, která je smíchaná s medem. Proto má takovou nasládlou chuť a je zlatavá. Tato tequila, i další, které jsem v obchodě viděl, jako třeba jahodovou nebo čokoládovou tequilu, jsou hlavně určeny pro turisty a export. Dlouze jsem se tam i zapovídal s místním prodavačem a ten mi dal ochutnat všechny možné druhy a příchutě tequily. Proto si z toho rozhovoru moc nepamatuji, ale sdělil mi jednoduchou věc. Oni budou dělat takovou tequilu (čokoládovou, jahodovou, pomerančovou), kterou budou turisté chtít a za kterou zaplatí. Ale pravá tequila oficiálně zůstává jen jedna!

Před dvěma lety byla velkým hitem TequilaWorm (tequila s červem). Opravdu, v Mexiku existuje nápoj, který se vyrábí z agáve a prodává se s červem v láhvi. Tento likér se jmenuje Mezcal a pochází z jiné části Mexika, z okolí města Oaxaca. TequilaWorm byla pouze marketingovým trikem obchodníků, jak ji zpestřit a více jí prodat.¨