Pohled do nových katalogů cestovních kanceláří ukazuje, že „konečná cena zájezdu“ někdy není konečná. Na co si máte dát pozor? V článku také nastupující trendy v zájezdech.
U několika cestovních kanceláří v popisu zájezdu najdete informaci o tom, že se během zájezdu ještě vybírá povinné „bakšišné“ nebo „spropitné“, třeba ve výši 50 USD. Zájezd tedy stojí o skoro tisíc korun více než je uvedeno.
Ostatní cestovky samozřejmě spropitné za různé služby také dávají, ovšem mají ho již zahrnuto v ceně.
Jinde se ještě vyskytují položky jako „odletové taxy“ – zajímavé, že některé cestovní kanceláře je zahrnou do ceny a jiné to jaksi „neumějí“.
Jsou i další triky, jak zdánlivě snížit cenu. Například se v programu zájezdu objeví 2 až 3 „volné dny“ (z celkových 7 nebo 14 je to docela dost) a klient má dvě možnosti – buď sedí v hotelu, odpočívá a sám se nějak zabaví, nebo si připlatí za fakultativní výlety. Při výběru zájezdu je tedy samozřejmě nutné sledovat nejen cenu, ale také itinerář zájezdu.
Co je nejdůležitější
Dle našeho názoru je ale při výběru zájezdu nejdůležitější vědět, kdo tvoří jeho program. Jsou dvě možnosti, jak udělat zájezd například do Koreje. Cestovka si program může koupit od místní korejské cestovky anebo si ho může vytvořit sama, s pomocí vlastních zkušených průvodců. Druhá varianta je obvykle výrazně lepší, neboť jen tak je zájezd opravdu ušitý na míru podle preferencí českých zákazníků. Vyžaduje to však pochopitelně značnou odbornost a znalost prostředí a proto velmi důležité znát konkrétní osobu, která bude zájezd průvodcovat.
Trendy
Lidé jsou více a více ochotni a schopni jezdit do exotických zemí individuálně. Nejistota, nezkušenost a jazyková bariéra mizí, hlavně u mladší a střední generace. Proč by jel někdo na poznávací zájezd do Thajska s cestovní kanceláří, když si totéž může zcela pohodlně zařídit sám a levněji?
Konečně i v cestovních kancelářích zjišťují, že je potřeba nabízet takové zájezdy, které si individuální cestovatel sám zajistit nedokáže nebo jen s velkými obtížemi. V příštích letech můžeme očekávat jejich boom. Patří sem zájezdy typu:
– detailní poznávací zájezdy po jedné zemi nebo její části (například Rádžastán detailně nebo Írán pro pokročilé) – přeci jen je docela náročné si podobnou specialitu naplánovat sám
– zájezdy v „japonském stylu“ – tedy rychlá návštěva několika zemí během krátké doby
– aktivity, které jsou pro individuály příliš drahé, ale pro skupinu cenově přijatelné (třeba zapůjčení lodi na odlehlá místa pro potápění; pronájem džípu tam, kde není hromadná doprava apod.)
– zážitkové akce – adrenalinové, fotografické, gurmánské, přírodovědecké atd. atd.
Na co si dát při výběru zájezdu pozor? Který zájezd vás zaujal? Podělte se v diskusi pod článkem.
v čem je problém, když chci sám detailně procestovat Radžastán ?
Ta třetí možnost se mi občas stala. Ale že bych se kvůli tomu vláčel se skupinou X lidí z ČR po celou dobu zájezdu, nechal si organizovat dovolenou cestovní kanceláří…
Samozřejmě můžeš deatilně procestovat Rádžastán i sám, ale pointa článku je v tom, že přeci jen u specifičtějších zájezdů je organizace pro jednotlivce složitější, třebas i v tom, že by se musel detailně věnovat vyhledávání informací o tom, kam v Radžastánu jet, jak se dostat do míst, kde třeba nevede běžná doprava (to zrovna v Radžastánu není moc aktuální, uznávám) apod. Takže jde o ušetření času a jistotu, že člověk uvidí to nejlepší.
Na cestách jsem si všiml, že se západoevropskými cestovkami jezdí na poznávací zájezdy už jen důchodci. Mladí jezdí na vlastní pěst, často taky střední generace. Řekl bych, že české zájezdy jsou věkově dost mladší. I když je to jen můj dojem, když se někde vyvalí turistický bus. Poprvé a naposled jsem jel s cestovkou před 15 lety…:-)
Na klasické poznávací zájezdy možná ano, ale jinak najdeš spoustu mladších lidí na specifických zájezdech, v malých skupinkách. Protože jak je řečeno správně v článku – mladý člověk nepojede s CK na běžný poznávací zájezd, ale musí se mu nabídnout něco speciálního.
sem viděl v j. Africe ty poznávačky, co jedete truckem kupř. z Cape Townu do Zimbabwe nebo až do Keni a tam teda nebyl jedinej důchodec.
Za toáče jsme my dříve narození téměř nikam nemohli. Nyní ušetříme na jednu dovolenou za rok a také chceme ještě něco vidět.Osobně spojuji exotické dovolené půl na půl. Chci mít pohodlí po příletu a před cestou zpět. U nás dáváte (ale nemusíte) také v restauraci něco na víc. Stále si neumíme při cestách zvyknout na tamní život a jejich žití. Stačí si koupit letenku a nebát se vycestovat. Ve světě se domluvíte i bez znalosti jazyka.
A kolik budu platit odletovou taxu, kolik se připočítává ke konečnému účtu něco navíc se dočtete v radách cestovatelů. Holt dvojí ceny jsou i u nás.
Tak to je snuska kecu! S cestovkou jezdi lidi preci kdyz si na miste neco neumi nebo nechteji zajistovat sami.Asi tezko si predstavim svoji maminku vzit batoh a jet sama do Thajska, kdyz se nedomluvi. K tomu cestovky jsou. Vyse letistnich tax se meni dle aktualniho kurzu,ale nyni je cestovky do ceny preci zahrnout musi. Ohledne Koree – mistni cestovni kancelar preci zna misto lepe, nez cesky pruvodce,ne? TRIK s volnym dnem? Co je to za kravinu?
Tak se podívej do nějakého katalogu a uvidíš, jak je to s těmi letištními taxxami a třeba i s těmi volnými dny. Je přece rozdíl mezi zájezdy, které mají stejnou cenu, ale v jednom je daleko více programu než v druhém. o to tady jde.
Myslíš si, že korejská cestovka pro českou udělá nějaký na míru zájezd? Když jich bude dělat tak dva do roka a to ještě neví jistě dopředu. Ne, ta nasadí nejběžnější program, nejběžnější atrakce, hotely, restaurace, tam kde má největší provize. Nasadí stejný program jako dělá pro zájezdy Japonců, Američanů nebo Taiwanců. A to si piš, že se naše zájmy a preference od jejich liší. Já bych určitě preferovala program udělaný českým průvodcem, samozřejmě za předpokladu, že tu Koreu dobře zná, že tam mnohokrát byl a mluví korejsky.
Petro, jsi docela mimo. Cestovky nejsou od toho, aby vozily důchodce, kteří neumí anglicky (jako jsou třeba moji rodiče). V takovém případě velmi rychle zkrachují. Musí se snažit oslovit mnohem větší trh.
delam v ck, proto to vim 🙂
Ahoj Petro,
článek jsme dali dohromady v redakci po rozhovorech s několika (nejméně pěti) majiteli a řediteli větších cestovek, které vozí lidi do exotický zemí.
Snažili jsme se v něm upozornit na některé zavádějící praktiky a trendy v oboru.
Pokud se Ti zdá, že věc se má jinak, určitě by bylo zajímavé napsat o tom více; pokud možno ne anonymně, ale třeba i za cestovku, ve které pracuješ.
Nechtělo by se ti do toho?
Čtenáři si pak mohou srovnat názory a dozví se víc.
David
Dovolte mi můj názor.
Dříve jsem jezdila s CK běžně. Po vyhození několika desítek tisíc za poznávací okruh a týdení pobyt na ostrově jsem PROZŘELA. To když jsem viděla, jak levně je v Thajsku. Pokud člověk nemusí mít luxus a jídlo All In., najde to své všude. Neumím moc anglicky, ale už vím, že se ve světě neztratím.
Musím však přiznat, že dodnes dovolenou s CK formou LM nepohrdnu. Takový řecký ostrov za 8-10 tis. s letenkou a ubytováním vč. tax a dopravy z/na letiště nepořídím sama. Alespoň jsem zatím nenašla.
Cestovky jsou ale důležité, a to nejen pro ty starší,ale třeba pro ty, kteří zkrátka nemají organizační schopnosti, neumí hledat na netu, mají stále obavy apod.
každý jsme jiný a hledáme to své, co nám bude vyhovovat. A o tom to je.
Tip měsíce: Etiopie
Mezi vlky a vrcholy: výprava do jedinečné přírody Bale Mountains
Cesta časem: Kmeny a tradice Údolí řeky Omo
Prořezané rty, skarifikace i deformování lebek. Význam tělesných modifikací u etiopských Mursiů
Knižní tipy
Olinalá: poklad na konci světa
SOUTĚŽ: Co je nového v JOTA, aneb cestování s knihou. UKONČENO
Nové články
Olinalá: poklad na konci světa
Neznámá Mauritánie
Vánoční trhy od Brém až po Berlín.. a mnohem dál
Vybavení na cesty
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru