Poznejte známé neznámé německé metropole Stuttgart a Frankfurt

První z nich přišlo za války o své historické centrum a charakterizuje jej mezinárodní letiště i zrcadlící se mrakodrapy, kam postupně přesidlují bankovní instituce z Londýna opouštějícího EU. Stuttgart pak ve svém centru chová zrekonstruované původní hrázděné domy a barokní kostely, ale nese také jednoznačnou stopu automobilových značek a je i díky nim jedním z nejbohatších německých měst. Ať už jedete na víkend nebo za obchodem, stojí za to podívat se pořádně.

STUTTGART

Hlavní město Bádenska-Württemberska – Stuttgart leží na jihozápadě Německa na řece Neckar, která je přítokem Rýna. Obývá jej na 600 000 obyvatel, byť má celá oblast přibližně 5,5 milionu obyvatel, a jedná se tak o čtvrtou nejlidnatější část Německa. Stuttgart je známý svým mezinárodním charakterem, 40 % obyvatel nejsou Němci.

Město zapuštěné do údolí mezi vinicemi po stranách lemují vilové čtvrti se zahradami. Centrum okolo Starého města je příjemně rušné. Lidé pracují na počítačích nebo odpočívají na zelených plochách četných parků, posedávají u kašen na dohled barokních budov i poblíž Königstrasse vedoucí do Starého města.

Středu Starého města vévodí „rynek“ Schillerplatz zaplněný od listopadu do posledního místečka dřevěnými domky ozdobenými ve vánočním stylu. Zdejší trhy mají víc než třistaletou tradici a každoročně je navštíví na tři miliony návštěvníků. Odnáší si odtud nejen vzpomínky, ale i typické dřevěné hračky, vonné svíce, postavičky z Betléma či kandované ovoce máčené v čokoládě.

Motoristická Mekka: Muzea Mercedes-Benz a Porsche

Trojcípá hvězda rotující na vrcholu budovy evokující šnečí ulitu s ochozy po obvodu jako v Guggenheimově muzeu v New Yorku značí zemi, vodu a vzduch – tam všude chtěl být Karl Benz se svými vozy na špici. V expozici, do které je vstup zdarma, se lze seznámit s prvopočátky firmy založené roku 1886 a cesta poznání vede přes známé modely až k futuristickým designovým studiím evokujícím rekvizity sci-fi filmů.

Na osmdesát unikátních prototypů a sběratelských kousků lze najít i v muzeu značky Porsche. Obě instituce spolu přitom „nesoupeří“ – naopak, předávají si návštěvníky jako by vycházely z historického faktu, že sám Ferdinand Porsche, mimochodem rodák z Vratislavic nad Nisou, působil kratší dobu i ve firmě Austro-Daimler. Podílel se na vývoji závodních vozů a navrhl legendární Mercedes-Benz SSk. Jenže pak v roce 1934 získal objednávku na vývoj německého „lidového“ vozu a o necelý rok později se v garáži jeho stuttgartské vily objevil prototyp VW Brouk.

Weissenhofsiedlung: unikát ve jménu funkcionalismu

Jen pár let předtím se Stuttgart zapsal do historie pro změnu výstavbou experimentální čtvrti budoucnosti, na níž se podíleli takoví velikáni designu a architektury, jako byli Le Corbusiér či Mies van Der Rohe. To on sezval po dohodě s městem nejvýznamnější německé urbanisty, aby každý zvlášť, a přece společně, navrhli Weissenhofsiedlung. Většina z jednadvaceti budov byla z prefabrikovaných stěn, takže kolonie určená jako bydlení pro dělníky vznikla v rekordně krátkém čase.

Modulární domy s železobetonovými skelety uvnitř skrývaly bezpočet vylepšení – od posuvných stěn umožňujících zvětšovat či zmenšovat místnosti až po sklápěcí postele šetřící místo. Mezi 23. červencem a 31. říjnem 1927 navštívilo tuto „expozici“ myšlenek přes půl milionu lidí a v podobném duchu vznikly projekty ve Švýcarsku, v Rakousku a také v Praze, na Babě. Dnes spadají stuttgartské domy pod UNESCO a v rámci 100. let výročí německé umělecké školy Bauhaus lákají široké spektrum návštěvníků, které šokují tím, o kolik let předběhly dobu.

Nejširší nabídku průvodců a map Německa (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

FRANKFURT

Architekturou, byť pojatou naopak ve starosvětském duchu, žije nyní i Frankfurt nad Mohanem, největší město spolkové země Hesensko. V německém žebříčku zaujímá co do velikosti páté místo a leží v centru ekonomicky vyspělé metropolitní oblasti Rýn – Mohan, kde žije na 5,5 milionu obyvatel.

Za posledních deset let se Frankfurt chlubí nárůstem turistů ze 3 na 5,2 milionů a více než 73 % navýšením počtu přenocování. Nikoliv náhodou dnes dosahují příjmy z obchodní a kongresové turistiky dvě třetiny příjmů města. Pokud se stejně jako stále více lidí vydáte ze známého letiště vlakem do centra, zaujme vás bezpočet nablýskaných mrakodrapů a skleněných výškových budov, které jsou sídlem více než 317 kreditních institutů a 175 zahraničních bank včetně Evropské centrální banky. Řada z nich má přístupné střešní platformy, odkud je k večeru fascinující pohled na pomalu se rozsvěcující les barevných světel.

Staré nové frankfurtské město: projekt století dokončen

Podobně jako do dalších evropských zemí proudí i do Frankfurtu asi největší množství návštěvníků z Asie a čínští turisté „ochotně“ utrácejí na nejfrekventovanější pěší nákupní zóně v Německu zvané Zeil či na nejluxusnější ulici Goethestrasse. Jejich kroky však nyní povinně vedou i do samotného historického srdce, které zabírají domy ve stylech od 16. do 18. století, byť jejich fasády září absolutní novotou. Jsou totiž z betonu a tvárnic a dřevěné obklady typické pro původní hrázděné domy mají jen zvenčí „nakašírované“, jako by se jednalo o Universal Studios v Hollywoodu.

Pro kontroverzní obnovu Starého Města východním směrem od náměstí Römberg, které bylo zcela zdemolováno při náletech na konci 2. světové války, se rozhodli obyvatelé Frankfurtu už v 70. letech, ale finální otevření staronové čtvrti proběhlo teprve letos v září. Staronové domy pro celkem 200 lidí mají sloužit hlavně pro bydlení, cílem je vrátit do těchto uliček běžný život a ruch. Zatím tam však rotují po chodnících hlavně zástupy Němců z blízka i z daleka obdivujících či ohrnujících nos nad projektem, ke kterému se koná až do konce března 2019 výstava ve frankfurtském muzeu architektury DAM.

Umění a gastronomie jdou ruku v ruce

Ostatně právě Frankfurt se pyšní nejhustším zastoupením muzeí a galerií v Německu – i když ho dohání výše zmiňovaný Stuttgart. Na tzv. Muzejním nábřeží podél řeky Mohanu lze napočítat na čtyřicet výstavních síní, kam ročně zavítá na dva miliony návštěvníků. Milovníci klasického umění přitom nedají dopustit na proslulé muzeum malířství a sochařství Städel, budovu Liebighaus zaplněnou gotickými plastikami či na Archeologické muzeum v budově bývalého karmelitánského kláštera.

Po podobném návalu zážitků musí člověku zákonitě vyhládnout, a tak začíná druhá část objevování města – túra po místních gastronomických zařízeních. Ve čtvrti Sachsenhausen, na druhé straně řeky, vedou v nabídce restaurací vedle řízků kolena – tedy schweine haksen – která se překvapivě nezapíjejí pivem, ale výhradně jablečným vínem. Na ulicích pak dostanete klobásky pojmenované po městě a před Vánocemi i opojně vonící marcipánové figurky, perníky a svařené víno se skořicí. Na Advent se jednoduše i moderně myslící Frankfurt náležitě ozdobí do bílo-zelených barev, ostatně i zdejší předvánoční jarmark má slavnou tradici už od roku 1393.

Tento článek vyšel v časopise TRAVEL LIFE. Kup si předplatné časopisu TRAVEL LIFE a žádný skvělý článek o cestování už nikdy nezmeškáš. Najdeš v něm nejžádanější destinace, tajné tipy, krásné fotky, rozhovory s našimi i zahraničními cestovateli. AŤ VÍŠ, KAM PŘÍŠTĚ.