Portugalsko – do Porta za portským

V roce 2003 parta Broumováků – Dušan Vít, Milan Sokol, Stanislav Jiráček, Tomáš Burdych a autor článku – podnikla velkou cestu po Pyrenejském poloostrově. Hlavní cíle byly dva – Santiago de Compostella (slavná katedrála na konci Svatojakubské cesty) a Porto. Ochutnat pravé portské víno v Portu byl sen nás všech. Porto není ale jen víno. Je to famózní město plné křivolakých uliček, domů s typickými kachličkami zvanými azulejos, s mosty přes řeku Douro, se starým městem v arabském stylu, s výbornými hospůdkami, kde z pípy teče výborné lehké bílé víno namísto našeho piva, se skvostnou kuchyní plnou mořských plodů, s tajemnou katedrálou, arcibiskupským palácem, budovou burzy i s náměstím připomínajícím naše Václavské v Praze. Porto to jsou dlouhé červené střechy překrývající skladiště plná vína, nikdo jim neřekne jinak než vinné katedrály. Porto to je původně malá keltská osada. Dnes druhé největší portugalské město. Porto to je město na kopci, město na žule. Porto je fotbal, Porto je přístav, Porto je řeka Douro. Porto to je ale hlavně portské.

Pohled na řeku Douro. Na tradičních loďkách se přepravovalo portské víno do hlavního přístavu. Dnes se od této tradice již opouští.

Sklepy s portským vínem najdeme na předměstí Vila Nova de Gaia. Část skladů pochází z 18. století, celkem je v nich uskladněno 1 000 000 litrů, největší sud pojme 60 000 litrů portského, vína zrají podle značky a druhu od sedmi do dvaceti let. Jako turisté můžete sklepy navštívit, návštěva je spjata s ochutnávkou. Navštívili jsme i archív, kde byla vína i z dob napoleonských válek. Vína jsou dodnes pitná, jsou sice rosolovitá, ale po zahřání láhve v teplé vodě mají jedinečnou chuť i kvalitu. Dovedete si představit, že budete šlapat tradičním způsobem víno pro svého vnuka či pravnuka? Typické portské je sladké, husté, tmavé, kořeněné víno s obsahem alkoholu kolem 20%. Je to nejklasičtější ze všech dolihovaných vín a stejně jako sherry vděčí za svoji popularitu Angličanům. Na rozdíl od sherry, které se nechá zcela prokvasit a brandy i sladla se dolévají následně, do portského se přidává tvrdý alkohol již v průběhu kvašení a ve víně zůstává přírodní cukr. Pro výrobu se používá 6 odrůd z oblasti řeky Douro. Čistý vinný destilát – 77% alkoholu – je přísně regulován a dochází ke scelování s vínem v poměru jedné ku čtyřem a k následnému zrání. Suché bílé portské je známé jako klasický aperitiv, doporučuje se podávat chlazené s olivami a praženými mandlemi. Červené se doporučuje konzumovat při pokojové teplotě, je oblíbeným aperitivem pro Francouze a „odpoledním“ nápojem pro Portugalce.

Řeku Douro přetínají v Portu tři mosty. Dva z nich, i tento na snímku, postavil legendární architekt Gustav Eiffel. Ponte Dom Luis I. má železnou konstrukci, která nese dvě vozovky nad sebou, takže na druhý břeh se můžeme dostat z horního i dolního města. Nejen mosty.ale i celé město bylo zapsáno na seznam památek Unesco.

Splněný sen. „Účastníci zájezdu“ s pravým portským v Portu. Pilo se Royal Oporto White. Takže – sklenka portského za dlouhých zimních večerů potěší i Čechách.

Závěrem některá fakta:

Porto je druhé největší město Portugalska. Má 310 000 obyvatel, celá aglomerace 1,2 milionů obyvatel. Leží 270 km severně od Lisabonu u ústí řeky Douro do Atlantského oceánu. Je centrem průmyslové oblasti s výrobou pneumatik, chemikálií, kovů a elektrických zařízení, automobilových součástek, textilu, koženého zboží, hedvábí, bot a mýdla. K významných památkám patří katedrála z 12.století, žulová věž barokního kostela Clérigos, vysoká 75 m, gotický kostel sv.Františka, stejného jména i kostel barokní, muzeum Soares dos Reis, kde jsou sbírky keramiky, kreseb a soch, etnografické muzeum a budova burzy. Součástí města je přístav, kde se vyváží již jmenované portské víno. Slavné mosty navržené Gustavem Eiffelem byly postaveny v letech 1877 a 1886, silniční most Arrábida v roce 1963. Fotbalový klub FC Porto hraje pravidelně prestižní Ligu mistrů, roce 2004 tuto soutěž dokonce vyhrál.