Podrobný návod, jak na nejzajímavější trek kolumbijskou džunglí až k Ciudad Perdida

Město Santa Marta na Karibském pobřeží je nejstarším španělskými dobyvateli založeným městem v Kolumbii a druhým nejstarším v celé Jižní Americe. Dříve byla Santa Marta centrem obchodu s drogami a pašování. Město o velikosti Plzně patřilo ke špičce na žebříčku nejnebezpečnějších měst světa. Dnes nelegální činnost nahrazuje turistika. Asi i díky tomu rapidně klesla kriminalita a Santa Marta už snad jednou pro vždy zmizela ze seznamu nebezpečných měst.

Právě v rozpálených ulicích centra Santa Marty začínají všechny výpravy ke Ztracenému městu. Individuální cesta není možná, je třeba si vybrat služeb jednoho z pětice autorizovaných turistických operátorů. To má i své výhody. Například v tom, že na celou cestu stačí jen malý batůžek s těmi nejzákladnějšími potřebami.

Do vesničky Machete Pelao, která je asi 2 hodiny od Santa Marty a odkud vychází všechny pochody ke Ztracenému městu, přivezou agentury turisty terénní vozy. Kdo chce ušetřit síly, má nějaké peníze navíc a nechybí mu odvaha, může odsud ještě prvních několik kilometrů cesty do kopce absolvovat na motorce řízené jedním z místních mladíků.

Potom už následuje pochod, který zpoza monitoru svými parametry nevypadá až tak náročně. Převýšení není nijak extrémní a délka “pouhých” 23 kilometrů a stejnou cestou zpět. Už od prvních kroků je ale zřejmé, že to až tak snadné nebude. Cestu totiž výrazně znesnadňuje velké vedro, ostré slunce, štípající komáři a další hmyz, brodění desítek říček a v deštivém období i silné tropické deště a cesty plné bahna zničené od mul.

Chodí se ve skupinkách o velikosti 10-15 osob, které mají na starosti 1 nebo 2 průvodci. Každý si může jít svým tempem a celé skupinka se většinou setká jen několikrát během dne. Na trek chodí prakticky jen cizinci. Pro většinu Kolumbijců je příliš náročný a pro některé i moc drahý.

Nejširší nabídku průvodců a map Kolumbie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

První den cesty vede v blízkosti farem, které dříve dobře živilo pěstování koky a marihuany. Druhý den už cesta vede nádherným pralesem, kterým protékají desítky průzračných potůčků. Od výšky 700 metrů nad mořem patří území indiánům Kogui, Arhuaco a Wiwa. Indiáni to s penězi kupodivu umí a slušný poplatek za průchod jejich územím je součástí ceny treku. Cesta vede dokonce i kolem jedné jejich vesničky. Celý turistický průmysl živí dobře i indiány – někteří pracují jako průvodci, jiní jako koňaři, kuchaří, pomocníci a nejsou špatně placeni.

Po celé cestě je řada malých stánků, které si tu zřídili obyvatelé okolních farem. Na některých místech stánky provozují dokonce i indiáni. Cena piva a dalších nápojů stoupá se vzdáleností od civilizace, ale s ohledem na to, jak složité musí být donést nápoje tak daleko a vychladit je za pomocí dieselových agregátů, jsou ceny ještě celkem rozumné. Na několika vám také připraví před očima šťávu z čerstvě natrhaných pomerančů.

Noclehy probíhají ve velkých otevřených, ale zastřešených noclehárnách. Většinou se spí na jednoduchých palandách, průvodci, koňaři a kuchaři v houpacích sítích – hamakách. Tyto ubytovny v turistické sezóně praskají ve švech a připravuje se stavba několika dalších.

Kdo by na cestě ke Ztracenému městu čekal běžné turistické nešvary Jižní Ameriky – odpadky a špínu, bude velmi příjemně překvapen. Všichni turističtí operátoři nejen, že nosí zpět veškeré odpadky, ale dokonce i třídí plasty i plechovky a velmi dbají na pořádek.

Po dvou dnech pochodu čeká všechny turisty ubytování ve velké noclehárně “El Paraíso”, jediné poblíž samotného komplexu. Třetí den pochodu se vstává ještě za tmy a následuje už jen 20 minut pochodování k poslednímu brodu a pak stoupání po 1200 kamenných schodech k vytouženému cíli: Ciudad Perdida – Ztracenému městu.

Přibližně 1200 let starý archeologický komplex z doby kultury Tayrona je mnohem větší, než by se mohlo zdát z běžných fotek. Odhaduje se, že zde mohlo žít až 5000 obyvatel. Tvoří ho 170 kamenných teras, které jsou propojeny chodníky. Jako první ho prý objevili lovci zvěře, kteří se rychle přeměnili ve vykradače hrobů. Indiáni tvrdí, že místo znali, ale jeho existenci drželi v tajnosti.

Milovníky přírody asi ze všeho nejvíce nadchne prostředí, ve kterém je město zasazeno: uprostřed hluboké neprůstupné džungle, mezi strmými kopci, které omývají stovky potoků a řek. Celou oblast pohoří Sierra Nevada de Santa Marta obývají indiáni, kteří si ho přísně chrání a je prakticky nemožné dostat se k nim výše do hor. V okolních pralesech žijí jaguáři, tapíři, lenochodi, několik druhů opic. Dobří pozorovatelé spatří v korunách stromů tukana.

Zpátky se jde stejnou cestou. Vzhledem k tomu, že Ztracené město je asi o 1000 metrů výše než výchozí bod, tak je cesta zpět o něco jednodušší. I tak několik stoupání poslední den pochodu dá většině unavených poutníků pořádně zabrat.

Poslední setkání s celou skupinkou je výchozím a cílovém bodu celého treku, vesničce Machete Pelao. Následuje ještě poslední výborný oběd, loučení s novými kamarády i s průvodcem a cesta terénním vozem zpátky do Santa Marta za dalšími kolumbijskými dobrodružstvími.

Velké množství turistů?

Do Kolumbie a ke Ztracenému městu míří rok od roku více návštěvníků. V hlavní sezóně vychází každý den na trek i více než stovka turistů. V rámci jedné skupiny si každý může jít svým tempem. Přesto v takovém počtu budete neustále potkávat další turisty, ať už ve vašem směru nebo v protisměru. Doporučuji na cestu vyrazit mimo hlavní sezónu (tzn. mimo evropské prázdniny a vánoce). Úplně ideální je dát dohromady větší skupinku a vyrazit s časovým itinerářem odlišným od ostatních skupin.

Komerční turistika?

Komerční turistika zde má paradoxně spíše pozitivní dopad. Díky turistice je kladen obrovský důraz na ochranu místní přírody a v posledních letech se prakticky zastavilo další kácení pralesa na úkor farem. Lidé, které dříve nepřímo živil obchod z drogami, dnes nacházejí slušně placenou práci v turistice. Otázkou je, jaký je dopad turistiky na domorodé indiány, kteří každý den přicházejí do styku s poměrně velkým množství peněz, ale také s alkoholem a postupně mění svůj po staletí zažitý styl života.

Jak se dostat do Santa Marta?

• letadlem, přímé lety jsou z Bogoty a z Medellínu
• autobusem z Cartageny (cca 5 hodin)

Jak si vybrat turistickou agenturu?

Na místě působí 5 agentur. Turcol, Expotur, Guías y Vacanos, Wiwa Tour, Magic Tours.

Všech 5 licencovaných agentur poskytuje podobný servis a vesměs mají velmi pozitivní ohlasy. Cena 4-6 denního výletu je 850.000 kolumbijských pesos (asi 6.500 Kč) – zahrnuje dopravu, stravování i služby průvodců.

Co si s sebou vzít?

Podrobné pokyny dodá turistická agentura, která cestu pořádá. V každém případě se doporučuje vzít si toho s sebou co nejméně – každé kilo v batohu navíc je ve velkém vedru znát. Špinaví, propocení a v deštivé sezóně i totálně promáčení budete už po několika hodinách pochodu a určitě není nutné špinit a máčet více než jedno oblečení.

Je to bezpečné?

Jakmile odjedete ze Santa Marta, tak prakticky už nehrozí riziko přepadení a i běžné krádeže po cestě jsou velmi výjimečné, poškodily by významně pověst pořadatele treku. Únosy turistů v Kolumbii jsou už dávno minulostí, nehledě na to, že Ztracené město hlídá armáda.

Na pochodu vás čekají běžné nástrahy džungle. Doporučuje se proto očkování proti žluté zimnici a chránit se před bodnutí komáry. Je potřeba dávat pozor na hady. Při brodění rozvodněných řek a koupání ve větších řekách je potřeba dbát velké opatrnosti, stejně tak i na úzkých cestách.

Zvládnu to fyzicky?

Během 4 dní ujdete asi 45 kilometrů s celkovým převýšením 3000 metrů. Cestu ovšem výrazně znesnadňuje velké vedro, mimo prales i ostré slunce, komáři a další hmyz, brodění spousty říček. V deštivém období sice není takové vedro, ale cesta je obtížnější kvůli silným tropickým dešťům, rozvodněným řekám a cestám zničených od mul a plných bahna. Slabší fyzickou kondici, může nahradit silné odhodlání. Pokud pochybujete o tom, zda cestu zvládnete, můžete si pochod (už při rezervaci) prodloužit až na 6 dní.