Podrobně o tom, jak probíhají spirituální ceremonie domorodých indiánů v Latinské Americe

Význam a praktiky ceremonií a rituálů se od sebe vzájemně liší v jednotlivých domorodých komunitách, neboť přímo vycházejí z jejich osobité kosmologie, která je vždy v mnoha ohledech ojedinělá. Na druhou stranu se ale některé praktiky velice podobají; svědčí o tom například užívání lékařských bylin a léčivých rostlin. Význam snů a především pak spirituální ceremonie se více nebo méně vzájemně odlišují.

V Latinské Americe žije velké množství domorodých etnik a to ještě v různých stádiích, dalo by se říci „rozkladu“ či jemněji řečeno rozptýlení svých denodenních tradic a způsobu života. Proto se zde zaměřím jen na několik z nich, které jsem sama poznala a mohla tak objevovat do větší hloubky jejich zvyky i měnící se identitu.

Ekvádor – Los Tsáchilas

Nejprve trošku nakoukneme do Ekvádoru, kde se nachází komunita etnika Los Tsáchilas. Žijí v mírně kopcovité a nížinné oblasti tropického lesa v okolí města Santo Domingo. V dnešní době se živí zpravidla zemědělstvím a pěstováním plodin jako jsou banány, plátany a kakao, které prodávají na export. Šamanskou tradici, která je pro ně další výdělečnou činností, si stále udržují v aktivním módu a je tím, co většinu lidí z okolí a větších dálek do těchto končin přiláká.

Věří, že každý člověk řídí svůj život ve svém vlastním působení až do 70%. To je ideální stav a pokud někdo chce dosáhnout toho, co si vytyčil, je to jen jeho zodpovědnost, jestli využije 10% nebo 50%. Zbylých 30% je vnějšími vlivy ovlivnitelných jinými entitami, kterých právě šamani umí využít. Správným rituálem a svým vlastním přičiněním, kdy se člověk s vírou této metodě otevře, lze dosáhnout zajímavých výsledků.

Poné neboli šaman

Pomoc šamanů, zde nazývaných poné, lidé v této komunitě vyhledávají z různých osobních zájmů. Jedni z nich jsou tradičně pacienti, kteří se chtějí vyléčit jak z fyzických, tak i z psychických neduhů. Mnoho z nich si ale přichází vyřešit trable s osobním životem a blízkými osobami, v opačném případě s nepřáteli. Poném se u Tsáchilů stává tradičně muž až po dlouholetém učení.

Žena má také moc, ale z tradičních důvodů se většina šamanismu nevěnuje. Samotné znalosti a moc, ale nestačí. Završení a uznání statusu šamana je až po dodržení jistých pravidel. Jedním z nich je dovršení minimálně pětileté sexuální askeze. Šamanskou pověst si pak každý musí získat svým uměním. Množství a druh klientů či pacientů si získá právě svojí rituální dovedností a také jakým směrem se orientuje. Většina tsáchilských šamanů je také tzv. vegetalisty (čti vechetalisty), neboli bylinkáři.

Vyprávěli mi, že léčí drogově závislé, lehčí stadia rakoviny a dokonce i Parkinsonovu nemoc. Příčinu nemoci vždy hledají v energetické a spirituální rovině, která se projeví v rovině fyzické. Například zdroj Parkinsonovi nemoci vidí v dlouho potlačované zlosti a nevědomé pasivní agresivitě, která u některých lidí propukne v tuto nemoc.

Uvnitř chrámu

Většinu ceremonií provádí ve svém chrámu „templo“, což je chýše z bambusu, dřeva a střechy z palmových listů nazývaných paja toquilla. V chrámu kromě židle, lavice na udusané hliněné podlaze a velkého oltáře nic dalšího není. Oltářem je stůl pokrytý nepřeberným množstvím různých předmětů. Vše má svůj účel a správné použití. Jsou k vidění kameny, semena z rostlin, svíčky, fotky lidí se jmény, vyřezávané dřevěné oštěpy  a obrázky Ježíše či sošky tlustého bůžka, které svědčí o synkretismu vícero náboženství.

Vyhlazenými starodávnými černými kameny, které se dědí po nejmocnějších rodinných šamanech, potírají těla a předávají tak energii těchto entit pacientům, kteří se sem přicházejí vyčistit od špatných energií. Skleněná koule a svíčky slouží k odhalování nevědomých procesů a lze jimi předvídat současné problémy pacienta. Pokud se chcete jednoduše „očistit“ od špatných vibrací a energií, které se na vás nalepily, tak vás pravděpodobně nejprve postříkají energetickým nápojem wuanchacou vyrobeným z cukrové třtiny (u nás by se to dalo připodobnit ke slivovici). Alkohol vezmou do úst a pečlivě vás pokropí, poté na řadu přichází svazek speciálnch bylinek, kterými vás jemně ošlehají a vše je doprovázeno modlitbami.

Chcete přitáhnout štěstí nebo odstranit ze svého těla zlé duchy?

Jiné ceremonie probýhají jako energetické koupele, kdy se musíte vysléknout do plavek a za tajné rituální procedury na vás vylijí speciální, většinou sladký odvar z bylin a květin. Rituál slouží k tomu, aby se na vás nalepilo štěstí v podobě získání práce, lásky či peněz. Pokud jste nemocní a nemůžete si dojet do komunity sami, po domluvě za vámi přijedou – tedy jen v rámci Ekvádoru – a vykonají léčebnou ceremonii v místě vašeho bydliště. Takto mi vyprávěl můj známý, co je starším synem jedné tsáchilské rodiny, že jel k jednomu mladému pacientovi až do 7 hodin vzdáleného Guayaquilu.

Je to největší a také mnohými považováno za nejnebezpečnější město v Ekvádoru. Z vlastní zkušenosti to ale nemám potvrzeno a z několika návštěv jen mohu říci, že je to příjemná pobřežní metropole s mnoha zajímavými místy k navštívení. Mladý pacient byl zde posednut zlým duchem, který mu způsoboval obrovské migrény a nabádal ho, aby spáchal sebevraždu. Tsáchilský šaman vykonával ceremonie po dva dny, až nakonec zlý duch tělo opustil.

Vypráví, že s rodinou, která exorcistické ceremonii asistovala, viděli, jak se u okna zastavil stín černocha, který poté vyskočil oknem. Věří ale, že posednout duchem lze jen osobu, která má slabou povahu, či jakkoli je jeho vnitřní duch oslaben, například tím, že bere tvrdé drogy nebo žije v neustálém strachu. Takže takové malé ponaučení – chovejte se uvědoměle a správně a máte od duchů pokoj.

Nejširší nabídku průvodců a map Ekvádoru (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Ceremonie Ayahuasca

Většina domorodých etnik tropického lesa Latinské Ameriky patří k takzvaným Ayahuascovým komunitám a odhaduje se, že byla používána již před pěti tisíci lety. Slovo Ayahuasca pochází z kečuánštiny a znamená „liána mrtvých“.Jak vysvětluje jeden peruánský šaman, je tomu proto, že po vypití odvaru z liány se dostaneme do prostoru mezi životem a smrtí. Šaman dalšího domorodého etnika naopak říká, že název se překládá jako „duch, který pozvedává“ a k pochopení proč tomu tak je, každý dojde sám až po požití odvaru.

U ekvádorských Tsáchilů je známa pod jménem Nepi a v Kolumbii se zpravidla nazývá yage (čti jahé). Je to liána Banisteriopsis caapi, která roste nejen v amazonské nížině, ale i v dalších tropických oblastech vlhkého lesa Latinské Ameriky. Připravuje se z ní nápoj – vědecky popsán jako entheogen – kdy se po požití aktivují psychoaktivní látky a rozšíří se vědomí daného jedince. Jménem Ayahuasca se označuje nejen připravený nápoj, ale i samotná ceremonie.

Běžně se k ní přidávají listy dalších rostlin obsahující dimethyltryptamin (DMT). Domorodí lidé, kteří si aktivně udržují svojí ancestrální kulturu, jsou zpravidla energeticky, spirituálně a hlavně tradičně propojeni s rostlinami na vyšší vědomé úrovni, než v západních společnostech. Pokud jsou to etnika, která používala po staletí rostlinu Ayahuascu, mnohé informace mají právě od ní. Ayahuasca, jako mnoho jiných rostlin či prostředků rozšiřující stav vědomí, předala informace domorodým lidem, kteří ji správně používali. Zní to trošku fantasticky? Jen pokud jste otevřeni věřit pouze jevům z vlastní zkušenosti ve vámi vytvořené realitě či těm vědecky podloženým.

Jak jeden šaman řekl: “Ayahuasca ti ukáže, co chceš vidět a naučí tě, co se chceš naučit.“ Jiný zase řekl, že Ayahuasca ukáže každému to, co v tu chvíli je schopen vidět, vnímat či potřebuje. Další šaman sdělil, že liána je dobrá k očistě, k léčení a hlavně k poznání. Mnozí lidé, kteří ji použili, nic neviděli a cítili jen minimální stavy rozšířeného vědomí. Pravda je taková, že Ayahuasca, další léčivé rostliny a stejně tak šamani jsou především průvodci, kteří pomáhají dotyčnému člověku s průběhem ceremonie a s procesem poznání.

Každý musí udělat práci sám za sebe. Já mám několikanásobnou osobní zkušenost s Ayahuascou a vždy je zkušenost úplně jiná. Jen fyzické účinky jsou podobné. Také jsem stále více schopna s rostlinou vědomě pracovat a ani pohybové problémy nejsou tak velké jako při prvních ceremoniích. Je důležité k rostlině přistupovat vždy s velkou pokorou a bez očekávání, pouze s vnitřním jasným důvodem, proč se chcete této ceremonie zúčastnit. Je také důležité se rostlině a celkově i rituálu otevřít, aby nedošlo k zablokování myslí.

Samotný rituál

Samotnému rituálu předchází několikadenní dieta – nesmí se jíst ají (tak se říká chili papričkám v Jižní Americe), červené maso a celkově plodiny, které se dlouho tráví a tělo zatěžují. Dále se nepije alkohol, nepožívají se drogy, ani marihuana a i intimní vztahy jsou zakázány. Ženy v den ceremonie nemohou menstruovat a pro těhotné ženy by to mohlo být nebezpečné. V den ceremonie se posledním jídlem stává lehký oběd a pro někoho už jen snídaně. Každý šaman, vycházející z vlastní kosmologie a naučených procesů, provádí ceremonii jiným způsobem, z pravidla však probíhá při úplňkových nocích. Při přípravě se liána naseká na kousky, vrchní zčernalá kůra se odstraní a poté se ceremoniálně rozdrtí rituálním kamenem, aby pustila šťávu. Takto připravená se vhodí za modliteb do kotlíku, ofouká se tabákovým kouřem a několik hodin se vaří na ohni.

Samotný rituál začíná v noci v hodinách blížící se k půlnoci, neboť je to doba, kdy se mění energie na zemi a otvírá se brána i jiným bytostem a duchům. Rituál, provázený mnoha modlitbami a očišťovacími praktikami, je v chrámu završen vypitím dávky nápoje z Ayahuascy. Tento odvar je asi to nejtrpčejší a nejnechutnější pití, které jsem kdy pila J. Každý tuto chuť vnímá jinak, například i já jsem si tuto nechuť vytvořila postupně, ale vesměs nikomu libá nepřijde.

Potom už každý s rostlinou pracuje po svém způsobu, medituje se a začínají všelijaké fyziologické i psychické procesy. Mezi 15 minutami až jednou hodinou ucítíte nevolnost a je potřeba se vyzvracet či dojít si na záchod. Většinou několikrát za noc. Záleží na kolik se vaše tělo potřebuje zbavit nastřádaných nečistot. Je to velice důležitý bod v procesu očisty, kdy se tělo potřebuje zbavit všech špinavostí, aby tak uvolnilo energii a dalo prostor pro duchovní dimenzi. Takže když byste náhodou neměli žádné spirituální a vyšší duchovní zážitky, alespoň počítejte s tím,  že se ráno probudíte v těle novorozeněte, kdy vás nebude nic bolet J. Alespoň v mém případě to tak vždy je.

Někteří lidé mívají opravdu silné duchovní zážitky, dostanou se hluboko do svého podvědomí i často do dimenzí, kam se nikdy mysl v třídimenzionální sféře nedostane. Setkali se s různými extradimenzionálními bytostmi a entitami pocházejících z vyšších sfér, které slouží jako léčitelé a průvodci. Jiní si povídají s rostlinami, které jim sdělují na co jsou dobré pro výléčení zdravotních neduhů.

Někdo si vyléčil rakovinu či další vážnou nemoc. Můžete se napojit na jiné frekvence, které běžně nevnímáte. Já vždy cítím svůj vlastní tep propojený s tepem země a zvláštní bzučení ve svých uších. Jak mi vysvětlil tsáchilský šaman, je to frekvence tepu matky přírody neboli Pachamama. Cítím v tu chvíli propojení všeho se sebou samou, i že jsem jen malinkou součástí tohoto vesmírného celku. Práce s Ayahuascou pokračuje i přes sny, když si jdete například za 4 hodiny lehnout.

Druhý den jste velice citliví a vnímáte sama sebe již jiným způsobem. Pokud nadále vědomě s touto inteligentní bytostí – za kterou ji šamani a uvědomělí lidé považují – pracujete, tak se nemusíte vrátit úplně zpět na stav vědomí, ve kterém jste se nacházeli předtím, ale pokračujete v procesu rozšiřování svého vědomí. Existují však též výpovědi o setkání se zlými duchy, což je jeden z důvodů, proč by měl ceremonii být přítomný šaman, který takovým situacím dokáže předejít, nebo se s nimi vypořádat.

Proto velice doporučuji, pokud se rozhodnete s touto rostlinou pracovat, vybrat si důvěryhodného šamana a jen přes důvěryhodné kontakty! V posledních několika letech se rozmáhá stále více komerční Ayahuasca, která s původní ceremonií nemá nic moc společného a její požití může dopadnou v tomto případě fatálně či naprosto nevhodně pro váš další život. Na takovéto „šamany“ můžete narazit kdekoli od Kolumbie přes Brazílii, ale v Peru se s nimi setkáte s největší pravděpodobností.

Kolumbijské léčitelství

V Kolumbii jsem navštívila komunitu domorodého etnika Ingas. Obývají oblast střední Amazonie v departamentu Putumayo v okolí města Mocoa. Mnoho mladých lidí z komunity odešlo do města a žijí po způsobu mesticů (míšenců). Založili si své rodiny a děti vychovávají v městském prostředí. To má za následek ztrátu mnoha tradičních zvyků, které již jejich děti neznají a pravděpodobně ani nepoznají. Přes místní rodinu jsem však měla možnost navštívit ještě jednu z mála komunit, kde se zčásti uchovaly původní tradiční domy a kde žilo několik starších lidí, kteří nemají žádný zájem poznat novodobou „civilizaci“ a žijí po starém způsobu jako jejich předkové stovky let před nimi.

K jejich domu jsme museli jet nejprve jeepem, potom hodinu chůzí přes pár řek, kopců a lesem jsme došli k jejich dřevěnému domku, kde nás srdečně přivítal pár – babička s dědečkem, kteří jsou ve svých 75 letech naprosto soběstační. Chovají vlastní ryby v rybníčku, pasou krávy, které je potřeba vyhnat každý den brzy z rána na pastvu do kopců a sejít zpět před setměním, mají vlastní mléko, zeleninu i ovoce, maso a vajíčka. Nádobí i prádlo a nakonec i sebe umyjí v nedaleké řece Putumayo a spí bez jakékoli přikrývky, polštáře či matrace jen tak na dřevěné podlaze. Prostě ze zvyku, i když noční teploty jsou zde dost nízké. Jejich vřelost nezná hranic a když pán zjistil, že mám za sebou dvě nehody, z kterých jsem vyvázla s pochroumanými kotníky, tak mi začne připravovat léčebnou kůru.

Vypráví, že jediný způsob, jak se zbavit bolesti ve stáří (u nás mnohem dříve) z naražených kostí a kloubů, je velice silné až bolestivé tření daného místa a všechny uzlíky a výstupky, které nejsou vidět, ale jen cítit po úrazu, je potřeba vyhladit do původního stavu. Je to v podstatě bolestivá procedura, která se ve španělštině nazývá „sobar“, a správná technika je učena po mnoho let, než se dostane léčitel k dokonalosti. Proto jich už moc není a tato technika přežívá již jen v lidovém léčení a v šamanství.

Při masáži si starý děda Inga pomáhá různými mastmi. Jeho oblíbenou je olej z marihuany, listů cocy (čti koky) a medvědího sádla. A právě medvědí sádlo je, jak tvrdí děda, ten nejlepší lék, který kdy v životě používal. Dnes už jen tak někdo medvěda neuloví, aby tuto mast vyrobil a proto je velice složité ji získat. Jednou mu tato mast zachránila jeho stáří, když mu v 50 letech spadl na záda obrovský dřevěný trám a pochroumal mu celou páteř v oblasti lopatky. Místní žena, která také uměla velice dobře techniku „sobar“ mu ji po několik týdnů s medvědí mastí masírovala a zcela ho výlečila bez následků.

Ne všichni šamani vás vyléčí

Pokud se tedy rozhodnete využít služeb nějakého šamana, je velice žádoucí jít k takovému, který je již doporučen svými vlastními kontakty, což znamená, že již může požívat větší důvěryhodnosti. Je zcela běžné, že mnoho lidí, kteří vyhledávají moc šamanů, nechtějí jen dobré věci, ale naopak se rozhodli ublížit někomu jinému, či ze zcela sobeckých popudů si přivlastnit něco nebo někoho, protože prostě po tom touží a jsou pro to schopni udělat a zaplatit cokoliv.

Šaman, který se rozhodne takového klienta přijmout a vykonat ceremonii, se tak často stává spolupachatelem. Takže pokud se chcete léčit, pečlivě si zjistěte, zda jste nenarazili právě na černého či zmateného šamana s posunutými hodnotami. Naopak zkušenost s dobrým šamanem je skvělá a mnohdy se tak dostanete do jiných dimenzí, kdy se vám rozšíří vědomí, díky čemuž můžete postupem času třeba již pracovat sami se sebou a na svět nazírat z mnohem více úhlů pohledů, což vám život mnohdy usnadní a zkvalitní.