Podél pobřeží jihozápadní Austrálie

Z Perthu na jih

Od našich přátel z Perthu vyrážíme po 1,5 dnech volna směrem na jih. Nějakou dobu jsme váhali, kterým směrem se vydat, neboť z Perthu do Norsemanu Nullarbor vede cest několik. Nakonec zvítězila varianta podél pobřeží jihozápadní Austrálie. Doporučilo nám to hned několik lidí (nejen Australanů). Sice podél pobřeží to bude nějakých 1500 km než se dostaneme do zmiňovaného Norsemanu, než kdybychom volili nejkratší trasu vnitrozemím. Ta by byla asi jen 650 km dlouhá. Prý ta ale více než dvojnásobná vzdálenost bude stát za to – ujišťovali nás všichni. Tak se necháme překvapit.

Problémy s internetem a stahováním fotek

Již v Perthu jsme narazili na problémy se stahováním fotek z naší databanky, kam vše kopírujeme z SD karet. Australské počítače nechtějí totiž velmi často komunikovat s naší databankou. Neustále to hlásí přetížení elektrického napětí. Na některých počítačích to ale funguje, takže těžko říci, kde je opravdu problém.

Sehnat internet není též jen tak. Není to tu jako v Evropě. Když už někde internet je, cena se pohybuje kolem 80-100,- korun na hodinu, což je celkem dost. Snažíme se tedy využívat možnosti knihoven a škol. Jde to ale jen někdy. V Perthu jsme hledáním internetu a hlavně nemožnosti kopírovat fotky ztratili téměř celý den

Počasí

Střídají se hezké dny s dešťovými. Když svíti sluníčko, bývá okolo 30°C. Když se ale zatáhne a prší, je kolem 15°C i méně. Noci bývají dost chladné, teplota je kolem 5°C! Dal jsem na doporučení „znalců“ Austrálie a vzal si letní spacák. No nevím, příště si vezmu radši zimní! Déšť nás též hodně zpomaluje. Přeháňky nebývají dlouhé, ale za to hodně vydatné. Snažíme se je přečkat někde pod střechou a to nás brzdí. S tím ale tady na JZ Austrálie musíme holt počítat

Jaro

Tady v Austrálii máme teď jaro. Všechno tu krásně kvete a ožívá po zimě. Je to nádhera. Jindy jinak sucha buš září různými barvami všelijakých květin, keřů a stromů. Australské jaro opravdu stojí za to.

Nejširší nabídku průvodců a map Austrálie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Jihozápadní cíp – Margaret River Region

Je vymezen dvěma mysy – ze severu Cape Naturalisté a z jihu Cape Leeuwin. Jedná se o krásný zelený region plný národních parku, vápencových jeskyň, farem a vinných sadů a sklípků. Je to zároveň největší dovolenkový ráj pro Západoaustralany.

Australská havěť

Mezi Perthem a Margaret River regionem nás dost hodně obtěžovali nepříjemní komáři. Byla místa, kde nás večer při večeření a stavění stanu napadaly tisíce těchto nesnesitelných tvorů. Bylo to hodně otravné. Po několika dnech se to ale podstatně zlepšilo a už to není tak hrozně. Dozvěděli jsme se též o tzv.Ross-River viru, který je přenášen právě komáry a způsobuje dlouhodobou únavu. Snad nás to nepotká!

Už jsme oba také měli po jednom klíštěti, která jsou tady v Austrálii přenášena hlavně klokany. Tak snad z nich též nic nechytneme.

Co se týče hadů a pavouků, tak těch jsme moc neviděli. Pár přejetých hadů a jen jednoho živého. Na něj jsme narazili při procházce buší. Byl asi metr dlouhý, ale hned zmizel. Z atlasu plazů jsme pak vyčetli, že se jedná o prudce jedovatého hada jménem Tiger Snake. Pavouky žádné kromě malinkých jsme neviděli.

Čeho jsme už ale viděli hodně, jsou různí ještěři. Většinou se jedná o 20-30 velké ještěry jménem bobtails. Spatřili jsme jedenkrát obrovského, asi 1 metr dlouhého černého ještěra. Ležel ale mrtvý u silnice.

Národní park

Projeli jsme již na kole několika národními parky. Jsou nádherné. Ty v jihozápadní Austrálii jsou významné díky úžasným vysokým stromům Karri, které zde dorůstají do výšky 80 metrů a jsou třetími nejvyššími rostlinami planety. Nejrozsáhlejší lesy jsou v okolí Pembertonu, například v Karri Valley. Menší, ale stejně krásný les je u Busseltonu, v národním parku Ludlow Tuart Forest. Cykloturistika v těchto lesích pod těmito velikány je opravdovým zážitkem.

Zajímavosti a pozoruhodnosti na trase

Od té doby, co jsme opustili Perth máme na trase plno různých pozoruhodností a přírodních zajímavostí. Každý den jdeme něco navštívit a tak místo šlapání se seznamuje blíže s australskou přírodou, historii a kulturou. Díky tomu za poslední týden jsme toho moc nenajeli (viz. itinerář). To ale nevadí, my to doženeme v jiných částech Austrálie, kde toho k vidění tolik nebude. Tady na jihozápadě je toho strašně moc a je třeba toho využít. Nepřijeli jsme sem přece jen hltat kilometry, ale hlavně něco vidět.

Busselton Jetty – jedná se o druhé nejdelší dřevěné molo na světě, měřící 1841m. Na jeho konci je podvodní observatoř, odkud je možné skrz průhledná pozorovat podmořský život. Tuto hodně drahou atrakci za 20 AUD (350 kc) jsme si údajně neměli nechat ujít. Nakonec nám to ale tak super nepřipadlo.

Canal Rocks – jsou růžové žulové útesy, podivuhodně zvlněné a tvarované neúnavným mořským příbojem. Tady se nám strašně moc líbilo. Bylo to úžasné místo.

Jewel Cave – jedna asi z 350 vápencových jeskyň v oblasti Margaret River. Údajně nejkrásnější jeskyně, významná hlavně díky svým více než 5m dlouhým křehkým útvarům zvaným heliktity. Tyto formace připomínají stébla trávy a jsou nejdelšími heliktity na světě. Tahle jeskyně byla opravdu správnou volbou pro návštěvu. K vidění zde bylo i plno stalaktitu, stalagmitů a stalagnátů. V minulosti se v ní našly i ostatky psa dingo, tasmánského vakovlka a posuma.

Maze – malé soukromé bludiště vytvořené z keřů. Tato malá aktrakce nám zpestřila šlapání nekonečnými lesy a zablbli jsme si tu jako malé děti.

Eagles Heritage– unikátní ukázka australských dravců. Po prohlédnutí voliér jsme měli štěstí učastnit se živé ptačí show. Chovatel dravců vypustil volně do prostoru několik orlů a my jsme byli svědky jejich krmení za letu, náletů dravců na kořist a dalších ukázek. Na závěr celé show byla možnost vzít si orla na ruku. Bohužel tohle nám nevyšlo, nedostala se na nás řada. Celá ukázka a vše s tím spojené je dílem ochránce dravců, jehož nadšení pro tyto ptáky je cítit z každého jeho slova a činu.

Cape Leeuwin– nádherný mys na jihozápadě Austrálie. Nachází se zde vysoký bílý maják, který leží geograficky přímo na půlce mezi rovníkem a Antarktidou. Zklamalo nás, že i do okolí majáku se vybírá vstupné. Na vnitřní prohlídku samozřejmě ještě vyšší částka. I přesto to bylo úžasné místo v okolí s nádhernými bílými plážemi.

Klokani – konečně se Rence splnil sen. Mohla si úplně zblízka prohlédnout tyto australské chlupaté mazlíčky. Na jedné farmičce u Augusty mají totiž tři klokany ochočené. A tak jsme je mohli dokonce i z ruky krmit. Pohladit se ale nenechali. Tak snad někdy příště.

Gloucester Tree – tento slavný strom rodu Karri stojí asi 3 km od dřevařského městečka Pemberton. Strom je totiž nejvyšší živou rozhlednou na planetě. Vylézt nahoru a kochat se pohledy do dálek zde můžete totiž z úctyhodných 61m! Už samotné lezeni nahoru vyžaduje trošičku odvahy a člověk nesmí trpět závratěmi. Dle údajně statistiky jen asi ¼ lidí, co sem zavítá, vyšplhá až nahoru. Tohle jsme si samozřejmě nenechali ujít a vrcholové pozorovatelny jsme dosáhli. V okolním lese je plno nádherných barevných papoušků, kteří jsou tak odrzlí, že vám klidně přistanou na hlavě, zobou vám z ruky atd. I my jsme se stali jejich cílem a nechtěli nás nechat na pokoji ani poté, co jsme je nakrmili.

Hygiena a koupání

Pro někoho možná životně důležitá věc, bez které se každodenně neobejde. Když je ale člověk na cestách, musí se holt teplé sprchy zřeknout a to někdy i na mnoho dní. A jak to děláme my? No asi jako většina cestovatelů. Koupeme se jak se dá. Obvykle tak jednou za 3-4 dny. Ale samozřejmě, že to není vždy teplá sprcha. A proč taky?! Vždyť stačí hadice se studenou vodou a „sprcha“ je připravena. Nebo nějak řeka či jezero a máte „vanu“. Člověk by si řekl: „Austrálie – tady bude teplo“. No ale když tu je 13°C a máte lézt do studené řeky, tak to zrovna ta teplá Austrálie není! Možná bysme mohli nocovat v kempech, kde teplá sprcha je. To by ale nabouralo naší expediční pokladnu, neboť za celou dobu naší dlouhé cesty by to bylo cca 30.000 Kč jen za kempovné. Navíc každý den stejně na kemp nenarazíme zrovna navečer, když by to bylo třeba. A hlavně, naše cyklocesta by tak ztratila na dobrodružství, improvizaci, romantice a celkovém duchu našich cestovatelských povah.

Nocování

Stále nocujeme volně v přírodě. Kempy či hostely nepoužíváme. Není totiž nad krásné noci v australské buši. Všude kolem vás je plno nočního života, různé zvuky, šustění a cvrlikání nočních ptáků. Prostě dobrodružství a nádhera. Nocovali jsme též u oceánu, jehož šumění nás krásně uspávalo. Fantazie.

Setkání

Potkali jsme další dva cyklocestovatele. Oba byli Němci, ale každý šlapal sám svou cestou. Jeden měl v plánu cestu kolem světa, asi 50.000 km. Za sebou už měl 19.000 km. Na bedrech mu viselo ale také těžké ozbrojené přepadení v Pákistánu. Přesto tenhle mladík šlape dál. Nic podobného doufám nečeká nás! Seznámili jsme se též s třemi Taiwankami, které zde pracují na vinici a pak mají v plánu procestovat Austrálii. Tyhle holky pak Rence zajistily u nich na ubytovně teplou sprchu. Já už se těsně předtím stihl vykoupat ve studeném říčním koupališti plném raků.

Závěrem

Máme za sebou úžasný, zelený a přírodou naplněný jihozápad Austrálie. Dobře, že jsme sem jeli. Stálo nás to hodně dní, najeli jsme málo kilometrů, ale o to více jsme viděli, zažili a poznali. Nyní jsme už na jihu a budeme pokračovat přes Albany a Esperance do Norsemanu a odtud dále do pouště Nullarbor.

Zajímavosti, postřehy, nevšednosti

1)       australské rodiny jsou celkem početně (3-4 děti)

2)       vodovodní baterie (kohoutky) u umyvadel jsou tu tak krátké, že si sotva umyjete ruce

3)       chlapi zde rádi nosí plnovous, často velmi neupravený

4)       každé městeckou mívá krásně vybavené informační centrum

5)       obchody zde mají většinou otevřeno 7 dní v týdnu

6)       australské silnice jsou v perfektním stavu a řidiči až na výjimky  celkem ohleduplní

7)       strašně moc se tu všude staví domy z prodávají pozemky, až neuvěřitelně moc!

8)       Lidé jsou tu příjemní a rádi si povídají a sami od sebe nás oslovují