Po stopách Mayů až do Mexika

Základní informace

Pokud navštívíte Yucatánský poloostrov, nelze nenarazit na památky spojené s civilizací starých Mayů. První mayská sídliště se začala objevovat na území dnešního Mexika, ale i sousední Guatemaly a Belize někde kolem roku 500 před Kristem. Největšího rozmachu dosáhla mayská civilizace v klasickém období v letech 200 – 900. Říše byla rozvrácena Španěly v letech 1525-1541. Na rozdíl od jiných národů v dnešní Latinské Americe Mayové nikdy nespravovali centralizovanou říši. Žili v teokratických městských státech. Vytvořili velmi rozvinutou civilizaci, získali pozoruhodné znalosti v matematice a astronomii. To jim umožňovalo provádět velmi komplikované výpočty pro své kalendáře. Vyvinuli také dokonalý písemný systém. Písemné systémy vyvinul i další mezoamerické civilizace, avšak ani jedna nebyla natolik úplná a dokonalá jako právě mayská. Mayové používali asi 800 hieroglyfů, z nichž některé zastupovaly celá slova, jiné jednotlivé hlásky. Některé byly objasněny již ve 20.letech 19.století, ale významnějšího pokroku při jejich luštění bylo dosaženo až v 50.letech minulého století.

Mayské hřbitovy

Navštívili jsme mayský hřbitov ležící nedaleko známé rezervace Xcaret. Při vyslovení slova hřbitov a smrt  většině Evropanů trochu zamrazí. V Mexiku tomu je jinak. Zní to možná trochu morbidně, ale je radostí se mezi mayskými hroby procházet. Hýří barvami, jeden je žlutý, druhý červený, další třeba strakatý. Na každém hrobě nějaká malá stavba, zase zářící barvami. Mayský hřbitov potvrdil to, co jsem o Mexiku četl dříve. Smrt je tady částí života, na Dušičky – Diá de los muertas – slaví celá země, rodiny přichází na hřbitovy, sedí celý den u hrobu svých předků, popíjí tequilu, pojídají tortilly a tacos, baví se, dokonce na hřbitovech i tancují. Známý mexický spisovatel, nositel Nobelovy ceny, Octavio Paz v eseji Labyrint osamělosti napsal: „Pro Pařížana, Newyorčana a Londýňana je smrt slovo, jemuž se všichni vyhýbají, protože spaluje rty. Naproti tomu Mexičan ho vyhledává, hladí, hýčká, oslavuje, spí s ním. Je to jeho zamilovaná hračka a jeho nejvěrnější milenka….“ Dušičky a oslavy na hřbitovech jsou pro Mexičany prostě velkou společenskou událostí. Obchody se na tuto akci připravují několik měsíců dopředu, všude si můžete koupit třeba koláčky ve tvaru smrtky.

Nejširší nabídku průvodců a map Mexika (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Astronomické znalosti

Na fotografii je známá mayská observatoř z města Cobá, ležícího v tropické džungli ve vnitrozemí Yucatánského poloostrova. Mayové měli neobyčejně pokročilé znalosti z astronomie. Sledovali a předpovídali fáze Měsíce, rovnodennosti a slunovraty a zatmění Slunce i Měsíce. Stanovili téměř přesně oběžnou dráhu Venuše, je téměř jisté, že přesně znali i oběžnou dráhu Marsu. Zajímavý je mayský kalendář. Používali „kalendářní okruh“, jenž trval 52 let. Našemu dnešnímu roku odpovídal Haab, který měl 365 dní rozdělených do 18 měsíců po 20 dnech a končil pěti nešťastnými dny.

Juego de pelota

Pro všechny civilizace předkolumbovské Ameriky byla typická rituální míčová hra juego de pelota. Hra byla spojena s lidskými obětmi. Na fotografii je největší zachovalé hřiště na pelotu v Chitzen Itzá. Hra měla velmi složitá pravidla, hrálo se s kaučukovým míčem, nejvíce bodů bylo za prohození míče  kamenným kruhem, umístěným vysoko na boční zdi. Hráči si navlékali na sebe jakési chrániče, míč se směl odrážet pouze koleny, lokty nebo boky, nikdy ne rukama či nohama. Kapitán vítězného mužstva po skončení hry obsidiánovým nožem uřízl hlavu poraženým a obětoval je bohům. Taková smrt byla tehdy považována za důstojnou.

Chitzen Itzá- jeden z nových divů světa.

Nejmajestátnější pyramidou celé mayské civilizace je pyramida zvaná jako El Castillo / hrad/ nebo také Kukulkánova pyramida. Tato devítistupňová pyramida, jejíž strany měří 55 metrů a výška činí 30 metrů, dokládá, jak dokonale Mayové ovládali kalendář. Na každé straně pyramidy vede 91 schodů k chrámu, stojícímu nahoře. Když ke 364 schodům / součet všech světových stran/ připočítáme plošinu nahoře, dostaneme počet dní v roce. Na bocích pyramidy je umístěno 52 desek, tj. 52 týdnů v roce. Dlouho odborníci uvažovali, co znamenají hadí hlavy na dolním konci schodišť. Tajemství vyjde najevo dvakrát za rok – v den jarní a podzimní rovnodennosti, kdy stín vyvolá dojem, že hadi vylézají z chrámu  a plazí se po pyramidě dolů.