Pitná voda na cestách: Jaká rizika hrozí?

Přístup k pitné vodě není samozřejmostí. Naopak, modré zlato je skutečným klenotem. Celých 97 % světových vodních zásob představuje slaná mořská voda. Dvě třetiny sladkovodních rezerv jsou ukryty v polárních ledovcích. Dostupné sladkovodní zdroje představují pouhé 1 % z celkových zásob vody na Zemi.  Ani to však ještě neznamená, že jde o vodu pitnou.

Podle studie UNESCO jsou řeky a jezera po celém světě každým dnem kontaminovány dvěma milióny tun odpadních vod. Nadměrné mýcení ekologicky významných pralesů, intenzivní zemědělství, nespočetná infrastruktura a nekonečně rostoucí turistický ruch, mají enormní dopad na existující vodní zdroje a na vodní rovnováhu v přírodě. Více než polovina významných světových řek trpí znečištěním nebo vysycháním.

Jezerní a mokřadní systémy jsou zasaženy ještě více. Každý den se na světě spotřebuje 5 500 miliónů kubických metrů vody. Není pochyb o tom, že toto množství je k dispozici. Ve skutečnosti je k dispozici dokonce desetkrát větší množství. Problém nicméně spočívá v geografickém a sezónním rozdělení. Dešťové srážky jsou nerovnoměrné a nepravidelné. Tichomořské ostrovy, Indie a Indonésie přijímají velké množství srážek, zatímco pro Saharu je déšť vším, jen ne realitou.

V budoucnosti bude pitná voda vyráběna za pomoci nových, složitých technologií. Příkladem mohou být již dnes používaná desalinační zařízení a technologie umožňující extrakci vody z polárních ledovců. Ale co, když přijde řeč na cestování? My Evropané jsme šampiony v celosvětovém měřítku. Poznávání nových kultur a přírodních krás má pro nás zvláštní přitažlivost. Některé cesty jsou nicméně spojeny se zdravotními riziky – například v zemích s odlišnými hygienickými standardy, než na které jsme zvyklí doma. Cestovatelé mají v takovém případě osobní odpovědnost za své zdraví, zejména pokud jde o příjem potravin a vody.

Každý pátý turista dnes tráví dovolenou v tropickém nebo subtropickém regionu. Povědomí o kvalitě vody v dané destinaci je většinou na nízké nebo nedostatečné úrovni. Přestože většina dovolenkových cestovatelů zná staré pravidlo z koloniálních časů „převařit, uvařit, oloupat nebo raději zapomenout“, často důvěřují místním vodovodům stejně jako těm ve své domovské zemi. Kvalita vody z kohoutku může být odlišná dokonce i v rámci jedné lokality, v závislosti na tom zda je daný objekt připojen k veřejné vodovodní síti. V případě, že preferujeme dobrodružnější cestování a pobyt v přírodě daleko od vyšlapaných cest, nebo když autorizované orgány zodpovědné za veřejné dodávky vody v cizím státě nejsou schopny důkladně kontrolovat a udržovat kvalitu pitné vody, nezbývá cestovateli než nalézt spolehlivý způsob ve formě přenosného řešení pro úpravu vody.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) má 80 % všech onemocnění v průběhu cestování příčinu v kontaminované vodě. Některým druhem infekce z vody je zasažen každý druhý cestovatel v meziregionálním nebo mezistátním měřítku. Průjem může někdy převrátit plán cesty vzhůru nohama. Dosud nebyla vynalezena žádná vakcína, která by umožňovala prevenci cestovatelského průjmu. Při postižení dochází většinou ke zlepšení do 48 hodin. Nicméně pravidelně a opakovaně se vyskytují případy vyžadující akutní hospitalizaci, respektive lékařskou péči po návratu z cesty.

Nejobvyklejší zdravotní riziko představují infekce způsobené patogenními organizmy, jako jsou bakterie, viry a prvoci, nacházející se v konzumované vodě. Prvotním zdrojem kontaminace bývají lidské nebo zvířecí exkrementy, které nějakým způsobem pronikly do zdrojů pitné vody. Takto kontaminovaná voda může při konzumaci, osobní hygieně nebo mytí ovoce a zeleniny, vyvolat prudkou infekci organizmu. Podle direktivy EU o pitné vodě 98/83/ES musí mít nejen voda určená ke konzumaci, ale i voda používaná pro sprchování, praní a mytí nádobí, kvalitu pitné vody.

Kvalitní pitná voda je čirá, bezbarvá, bez vůně nebo zápachu a s příjemnou chutí. V souladu s mezinárodními hygienickými standardy nesmí obsahovat patogeny signalizující stopy lidských nebo zvířecích exkrementů. Celkový obsah mikrob nesmí přesáhnout 100 na 100 mililitrů. V pitné vodě by měly být obsaženy minerály a soli důležité pro lidský organizmus.

Bakterie – rychlá reprodukce

Bakterie jsou jednobuněčné organizmy, které se v teplém prostředí (zejména ve vodě) při dostatku živin rychle množí. Za příhodných podmínek je bakterie schopná dělení za dobu kratší než deset minut. Ne všechny bakterie představují riziko pro naše zdraví, nicméně v okamžiku kdy proniknou do pitné vody společně se zvířecími nebo lidskými exkrementy, nebezpečí je náhle vysoké. V takovém případě musí být voda před konzumací chemicky ošetřena nebo je nutné choroboplodné zárodky odstranit prostřednictvím mikrofiltrů.

Viry – drobní parazité s neblahým účinkem

Viry se mohou rozmnožovat pouze uvnitř živých buněk, protože nemají vlastní metabolismus. V důsledku malé velikosti je složité viry z vody odstranit mechanickým způsobem. K tomuto účelu je nezbytné použít filtrů s membránou menší než 0,02 mikronu (0,0002 mm). Viry jsou nicméně citlivé na teplotu a přítomnost chemických dezinfekčních látek. V zakalené vodě jsou viry nejčastěji přichyceny k částicím a mohou být odstraněny prostřednictvím filtrů s membránou menší než 0,2 mikronu. Nicméně abychom si byli jisti, že voda je zcela bezpečná, je vhodné zfiltrovanou vodu dodatečně chemicky ošetřit.

Prvoci – malí ale houževnatí

Prvoci (protozoa) jsou jednobuněční živočichové vyššího vývojového stádia než bakterie, což je patrné z jejich větší velikosti. Do pitné vody se mohou dostat prostřednictvím zvířecích a lidských fekálií. Dokud nenajdou hostitele, rozvíjí se ve vlastní membráně (cystě), která jim poskytuje dobrou ochranu před nepříznivými vlivy okolí. K narušení cysty prostřednictvím chemických látek je zapotřebí dlouhá doba účinku, až 4 hodiny. Na druhou stranu, v důsledku větší velikosti, lze prvoky z vody snadno a pohotově odfiltrovat.

Jak postupovat při průjmovém onemocnění?

U osob postižených průjmem, zejména v teplých regionech, je důležité nahradit ztrátu tekutin a iontových roztoků v nich obsažených. Toho nejlépe dosáhneme konzumací hydratačních roztoků založených na směsi iontů a cukru, které jsou dostupné ve většině států. Mezi doporučené tekutiny patří také vývar, ovocné šťávy a lehce slazené čaje. Mírné případy cestovatelského průjmu lze léčit prostřednictvím běžně dostupných léčiv (antidiarhoika). V případech, kdy průjem doprovází horečka nebo krvácení, nebo když průjem přetrvává několik dní, je nutné vyhledat lékaře.

Pitná voda je na cestách základem úspěchu. Základní informace o prevenci i praktická doporučení pro cestování Vám přinášíme ve formě celosvětově oblíbeného průvodce světem pitné vody (Katadyn Produkte AG, Switzerland).

Více na Průvodce světem bezpečně pitné vody a www.bezpecnavoda.cz.