Písecko a Blatensko – krajina jako cíl

Naše putování po malebné jihočeské krajině plné významných historických a technických památek i tajemných míst, které zná jen málokdo, začneme v královském městě Písek. To je také přirozeným centrem všech těch městeček a vesniček obklopených přírodou, v níž potkáme drobnou sakrální architekturu kapliček, křížů a božích muk.

Město Písek – historický klenot na řece Otavě

Historie Písku sahá až do dvanáctého století, kdy tady vznikla rýžovnická osada. Zlatonosný písek přinesl obrovský rozkvět a už Václav I. tu založil město, které mělo ochraňovat obchodní Zlatou stezku. Během pár desetiletí město získalo kamenný most, městský hrad, opevnění, farní kostel a dominikánský klášter. Gotický kamenný most v Písku, nazývaný také Jelení, je dnes nejstarším dochovaným mostem v Čechách. Je 110 metrů dlouhý, má šest pilířů a sedm oblouků a později byl vyzdoben barokními sousošími.

Most ústí do starého města v jeho severozápadním koutu. Kompaktní centrum je zčásti obehnáno hradbou, která se na severu přeměnila v Palackého sady s krásným empírovým kruhovým glorietem zvaným Schrenkův pavilon. Z původního gotického královského hradu se zachovalo jen západní křídlo s palácem, který je v současnosti využíván jako Prácheňské muzeum. To představuje historii kraje a města Písek, rýžování zlata v Otavě nebo rybářství. Další křídla hradu byla nahrazena radnicí, pivovarem a kasárnami. Při procházce městem a jeho uličkami se určitě zatoulejte do Drlíčova, kde jsou malé roztomilé domky s kavárničkami, nebo vystoupejte na vyhlídkovou věž gotického kostela Narození Panny Marie. Moc příjemnou zastávkou v době oběda může být posezení v restauraci na píseckém městském ostrově.

Promenádou po východním nábřeží dojdete k Městské elektrárně v Písku, která je naší nejstarší veřejnou fungující hydroelektrárnou a muzeem. Elektrárna vznikla přestavbou Podskalského mlýna díky Františkovi Křižíkovi, který dal městu jako prvnímu v Čechách také veřejné osvětlení. Kulturní památkou je i Zemský hřebčinec z režného zdiva, který stále slouží chovu a šlechtění koní. Stojí na jihozápadním okraji města pěkně zasazený do zeleně. Další zajímavosti Písku najdete na www.pisek.eu.

Město Písek hrou

Nejkrásnější pohled na starý most a město se vám otevře ze západního nábřeží od pestrobarevných moderních domků takzvaného Titanicu. Tento zajímavý projekt revitalizace nábřeží z devadesátých let budil mnoho pozornosti a místní se obávali, že nové domy vezme první povodeň. Ta přišla poměrně brzy, s tisíciletou vodou ze srpna 2002, ale nové nábřeží obstálo. Dnes si můžete sednout na zahrádku nárožní kavárny a pozorovat cvrkot okolo mostu. Na náplavce pod vámi od začátku května vznikají obří pískové sochy, pokud je nevezme velká voda, můžete je obdivovat až do listopadu. Slavnostní odhalení je zahájením pravidelného třídenního píseckého festivalu Pískoviště (www.piskoviste.info), které je doprovázeno koncerty, závody dračích lodí na Otavě a programem pro děti, včetně nových výstav v Galerii hrou. Ta je živým prostorem pro děti a jejich dospělé, a to v nádherně rekonstruované písecké Sladovně.

Děti si ve Sladovně zamilují expozici Mraveniště – v desítkách dřevěných tunelů a komůrek se dokonale vcítí do života malých lesních tvorečků, budou moct vyšplhat na strom, projít se po dřevěných mostech, setkají se s mravenčí královnou a postarají se o mravenčí kukly. Pro nejmenší je tu připravena herní expozice inspirovaná Radkem Pilařem. Objeví tu spoustu barev, obrazů a všemi smysly mohou zkoumat samy sebe i okolní svět, rozvíjet svou tvořivost a fantazii. Pro dospělé návštěvníky je připraveno „Sladovnictví – prohlídka s příběhem aneb navštívení zlatých časů sladovnických“. Aktuální přehled výstav najdete na www.sladovna.cz.

Zvíkov – král českých hradů na soutoku Otavy s Vltavou

Pro cestu k hradu Zvíkov využijte trekingové cyklostezky, která vede 35 km na sever podél zelených břehů Otavy i nad ní s nádhernými výhledy na hrad Zvíkov po trase původní turistické Sedláčkovy stezky. Po šesti kilometrech příjemné stinné cesty od Kamenného mostu v Písku dorazíte k Plynové lávce, která je před Zvíkovem posledním místem, kde po zániku přívozů můžete překonat řeku suchou nohou. Potom vystoupáte po levém břehu až k Vráži, pokračujte přes přírodní rezervaci Žlíbky a do Varvažova, kde se přes říčku Skalici dochoval barokní dvouobloukový most. Odtud už je to jen skok k soutoku Otavy a Vltavy a k mostu v obci Zvíkovské Podhradí.

Hrad Zvíkov založil na vysokém skalním ostrohu už Přemysl Otakar I. a hlavní část stavebních prací provedl Václav I. Dnes stojí na poloostrově uprostřed Orlické přehrady téměř jako vodní tvrz a oživuje tak zelené kopečky, mezi nimiž meandruje modravá voda posetá loďkami a plachetnicemi. Do hradu vás uvede vstupní brána střežená věží. Uvnitř hradu a placeného prohlídkového okruhu navštívíte nesmírně cenné a pečlivě rekonstruované gotické interiéry. Nejprve užasnete při pohledu na arkádové nádvoří lomených oblouků, potom si prohlédnete Erbovní a Rytířský sál, Taneční a Korunovační síň, jídelnu, ale vrcholem návštěvy je Svatováclavská kaple vyzdobená renesančními freskami a slepou arkádou s ozdobnými obloučky. Na nejstarší hradní budovu – Markomanku neboli Hlízovou věž, lze vystoupat a užít si nádherný výhled na vodní hladinu.

V letních měsících se na hradě v rámci Zvíkovského divadelního léta pořádají divadelní a šermířská vystoupení. Hradem můžete také jen projít k přístavišti parníků a udělat si výlet po Orlické přehradě – třeba až k zámku Orlík.

Zámek Orlík – nejblyštivější zámek nad Orlickou přehradou

Orlický zámek, vystavěný na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou, dříve připomínal opravdu orlí hnízdo. Po zatopení vltavského údolí Orlickou přehradou se dnes jeho mohutná bělostná stavba zrcadlí v klidné vodní hladině. Vznikl jako opevněná celnice a později kamenný gotický hrad sloužil jako opěrný bod a správní centrum královské moci. Až na začátku 18. století připadl do vlastnictví Schwarzenberkům jako šlechtické sídlo.

Několikapatrová budova je lemována válcovými věžemi zdobenými cimbuřím, kterým se při novogotické rekonstrukci opravdu nešetřilo. Prohlídka zámku trvá asi hodinu a zahrnuje interiéry v podobě, v jaké je Schwarzenberkové nuceně opustili v roce 1948. Je tak zajímavé nahlédnout do soukromí majitelů a možná vás udiví, jak bylo skromné, domácky útulné a plné vzpomínek a předmětů, vztahujících se k rodu a jeho historii. Zachovalo se však také několik reprezentativních sálů z různých uměleckých epoch, a tak můžete obdivovat rokokový Modrý salon nebo empírové sály a nesmírnou sbírkou pušek a trofejí.

Co ukrývají Písecké hory

Při východní části Písku najdete několik krásných míst, z nichž se pak dále táhnou rozsáhlé lesy až na vyhlídkový kopec Jarník a dále na Velký Mehelník. Lesy Píseckých hor, které místní tolik milují a kde tráví volné chvilky po práci, slouží i k jejich poslednímu odpočinku. Tady na úpatí kopce, ve vzrostlém smíšeném lese, vznikl unikátní hřbitov s nesmírně silnou atmosférou. K zamyšlení vás pobídne i Cesta bolestných kamenů, která vznikla jako „křížová cesta moderního člověka“. Čtrnáct mohutných kamenů zajímavých barev a tvarů symbolizuje břemeno bolesti, které s sebou člověk nese po 1,5 km dlouhé trase od obory U Vodáka až k Vyhlídce píseckých lesníků. Kameny spojuje kruh, který vyústí v naději – plastiku z kovových plátů s průhledným středem, kterým prosvítá světlo.

Pěšky po modré značce pokračujte k železné telekomunikační věži na Jarníku. Tady lze vystoupit do výšky 35 metrů a užít si parádní výhled – nejen na Písecké hory, ale také na Novohradské hory či na šumavský Boubín, Brdy s vrcholy Tokem a Prahou nebo Blanský les. Na kole potom projedete celé Písecké hory až do Albrechtic nad Vltavou, kde stojí arkádový hřbitůvek s 85 kapličkami. Jejich bílé obloučky podepřené bílými sloupky zdobí malby a veršovaná svědectví ze života zemřelých. Přilehlý kostelík svatého Petra a Pavla je jedním z nejvýznamnějších románských staveb v jižních Čechách. Jižně od Albrechtic opět vyhlédnete do kraje, tentokráte z rozhledny Vysoký Kamýk.

Kestřanské tvrze – dvě tvrze, jedna ves

Jižně a jihozápadně od Písku se krajina zlatí políčky, zelená lukami, mezi nimi je množství rybníků a také jedna zvláštnost – vesnice, která má hned dvě tvrze a ještě k tomu zámek. Dolní tvrz je na rovině a její výraznou dominantou je třípatrová čtvercová kamenná věž. Bývala to vodní tvrz, kterou chránily močály řeky Otavy. V Horní tvrzi majitelé zpřístupnili interiéry a pořádají tu pro veřejnost různé zajímavé akce a večerní prohlídky. Jejich záměrem je postupně objekt revitalizovat a vytvořit tu expozici „Život na středověké tvrzi“.

Blatensko – krajina kostelíků, tvrzí a rybníků

Blatensko v podhůří Brd je zvlněnou krajinou plnou smírčích křížů, vesniček, tvrzí, rybníků a krásných kostelíků, jejichž věže jsou od sebe na dohled. Všimněte si barokní zvonice v Sedlici, kostela Sv. Jana Křtitele v Paštikách u Blatné, vystavěného K.I. Dientzenhoferem v barokních křivkách nebo jednoho z nejstarších českých kostelíků, románské Sv. Voršily v Újezdci u Bělčic.

Rybníkářská tradice je na Blatensku stejně známá jako na Třeboňsku a možnosti cyklistiky jsou tím dané. V krajině je spousty cyklostezek a terén tu není náročný. Vydejte se po jedné z nich do Lnářů, kde projedete okolo nádherného renesančního zámku a pokračujte na jih do Kadova přes tvrz Pole. Tady stojí další tvrz a v okolí vesnice najdete několik skalních útvarů známých jako Čertovy kameny. Nejzajímavějším je pak Kadovský viklan, zaoblený kámen, který uvízl na metr vysoké skalce. Až se ho pokusíte rozhoupat, projeďte se mezi rybníky, z nichž nejkrásnější je Velká Kuš. Pokud se vydáte z Blatné na sever, projedete Paštikami, pak okolo rybníku Labuť a dorazíte do vesničky Černívsko. Tady vystoupejte ke zřícenině hradu Křikava. Kromě zbytků ohradních zdí a balvanů je odtud nádherný výhled na protější kostel Nejsvětější Trojice a přilehlý rybník.

Zámek Blatná – po stopách Šíleně smutné princezny

Zámek Blatná je vedle Švihova a Červené Lhoty nejkrásnějším vodním sídlem u nás. Blatná prošla snad všemi stavebními styly a všechny tu zanechaly svou stopu. A tak uvnitř gotických zdí najdete renesanční palác, projdete se empírovým, barokním nebo loveckým salonkem, které daly tvář princezniným šíleně smutným komnatám, na hlavním schodišti si můžete připomenout vyhlášení války dvou zmatených království a u moderních nástěnných maleb si vzpomenete na Kokošku a pikle královských rádců. V nádherném a veřejnosti volně přístupném parku protkaném potůčky, mostky a cestičkami s alejemi najdete také umělé skalní návrší s jeskyněmi, spousty krotkých daňků a pávů a empírový dům, v němž žije rodina Hildprandtových, kterým se panství po revoluci vrátilo.

TIP: Více informací o celém písecko-blatenském regionu najdete na krajinajakocil.piseckem.cz.

Písecko – Blatensko noir

Na závěr se vydejte na putování po drobných sakrálních památkách, tajuplných a někdy až strašidelných místech. Cílem temné turistiky jsou místa spojená s utrpením a smrtí, která mohou připomínat koloběh života a pomohou vám zastavit se a zamyslet nad smyslem života. Tato místa žijí v souladu s přírodou, která citlivě vyváží možná rozporuplné pocity z objevování těchto mlčících svědků bolesti. A není to jen už zmíněny Lesní hřbitov v Písku, ale také několik starých židovských hřbitovů v okolí. Ty nejhezčí s celkem tisíci náhrobky najdete v obcích Mirovice, Mirotice, Kasejovice, malinký hřbitov Osek pak v lese mezi Radomyšlí a Osekem. K meditaci slouží nejen Cesta bolestných kamenů v Písku, ale také keltské kultovní místo zvané Záhrobí u městečka Bělčic nebo megalitický kruh u Nemějic. Vydejte se od kapličky po zelené a u křížku odbočte vpravo po polní cestě. Dojdete ke kruhu s průměrem osm metrů, jedním středovým a 16 obvodovými kameny.

Jedním z nejsmutnějších míst je památník Lety, který vzpomíná na cikánský koncentrační tábor, který tu vznikl za druhé světové války. Zločiny novější doby si připomenete, až budete po Orlické přehradě proplouvat pod silničním ocelovým jednoobloukovým Žďákovským mostem, který se stal v 60. letech světovým technickým unikátem a který bohužel proslul i díky porevolučnímu gangu orlických vrahů.