Při své cestě kolem světa objevil anglický mořeplavec spoutu nových ostrůvku zejména v Oceánii.
CARTERET Phillip (* 22. 1. 1733, Trinity Manor, ostrov Jersey, † 21. 7. 1796, Southampton, Anglie) – anglický mořeplavec
Mezi námořníky měl Magalhãesův průliv velmi špatnou pověst pro nevypočitatelné povětrnostní podmínky, které v něm panují. Potvrdil ji i v dubnu 1767, kdy jím proplouvaly britské lodi na cestě kolem světa. Kapitán Carteret, který velel lodi Swallow (Vlaštovka), se nedokázal držet světel vlajkové lodi Dolphin, kde byl vůdce výpravy S. Wallis, a zdržel se v průlivu.
Sám se potom prodíral Pacifikem severním směrem k ostrovu Juana Fernandeze a 2. července 1767 objevil ostrov Pitcairn, který dostal jméno podle jednoho z námořníků Vlaštovky. Jeho loď pak zamířila k souostroví Tuamotu (skupina ostrovů Duke of Wellington). S obtížemi pokračovala ještě severněji, 12. srpna spatřila její posádka atol Vanikoro ve skupině Santa Cruz a po osmi dnech dospěla k Šalamounovým ostrovům, které kdysi objevil Mendaña (1595) a jejichž existenci Španělé po desetiletí tajili.
Carteret pokračoval k Nové Guineji, proplul průlivem svatého Jiří a objevil úžinu mezi hlavními ostrovy Nové Británie (dnes Birara). Severní z nich (dnešní Tombara) dostal jméno Nové Irsko. Zakrátko proplul úžinou, oddělující Nové Irsko od ostrova Nový Hannover, a dal jí jméno J. Byrona. Zamířil k ostrovu Ninigo a v prosinci 1767 zakotvil u filipínského ostrova Mindanao, kde pobýval až do května 1769. Další tři měsíce musel s poškozenou lodí zůstat v Batávii (Jakartě). Teprve 20. května 1769 ukončila Vlaštovka svou plavbu kolem světa.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
