Portugalci se snažili po moři proniknout do Indie. Informace o tamní politické situaci ale získal na své cestě po pevnině Covilhã.
COVILHÃ Pedro da (též Covilham, Covilhão) (* asi 1447, asi Covilhã, Portugalsko, † asi 1526, Etiopie) – portugalský cestovatel
Když plavby portugalských kapitánů, zejména D. Cãa, začaly dávat naději na brzké doplutí do Indie, kohosi u portugalského dvora napadlo „prozkoumat terén“ – vyslat zvěda tradiční cestou do Indie, aby přinesl aktuální informace o politické i ekonomické situaci v Indii a přilehlých zemích. Úkolem byli pověřeni dva cestovatelé, Affonso de Paiva a Pedro da Covilhã.
Duší této doslova špionážní akce byl Covilhã, který už měl značné zkušenosti ze svého několikaletého pobytu v Maroku. Oba muži, převlečení za kupce, vyrazili v roce 1487 z Lisabonu, přes severní Afriku mířili do Káhiry a odtud, přes Suákin na východoafrickém pobřeží, se po Rudém moři dostali do Adenu. Zde se portugalská dvojice rozdělila: Paiva měl zůstat v Adenu a pokusit se proniknout do Etiopie, nicméně záhy zemřel. Covilhã pak během let 1488–89 úspěšně vykonal svou část cesty.
Na arabské lodi se z Adenu přeplavil na západní pobřeží Přední Indie, kde navštívil Gou, Kalikat i Kannanúr. Jiná loď jej potom přeplavila do východní Afriky. Covilhã se tak jako jeden z prvních Evropanů dostal do arabských přístavů ve východní Africe. Pobýval v Malindi i Kilwě a nejjižnějším bodem jeho putování se stala až Sofala (dnešní Beira), ležící téměř až na 20° jižní šířky; popsal ji jako místo se zlatými doly.
Z Indie do Etiopie
Roku 1490 se znovu přes Aden vrátil Covilhã do Káhiry. Tam zjistil, že při návratu z Adenu do Egypta de Paiva zemřel; Covilhã pak po jakémsi židovském obchodníkovi poslal do Lisabonu svou zprávu o Indii a východní Africe, a zejména o tamním obchodu. Jakkoli se tento způsob pošty nezdá být zcela spolehlivým, nejenže se Covilhãova relace dostala k portugalskému králi, ale špión dokonce z Lisabonu získal odpověď. Jeho novým cílem se měla stát Etiopie, země zřejmě totožná s několik století hledanou „říší kněze Jana“. Covilhã se tedy roku 1491 znovu vypravil do Adenu.
Z jemenského přístavu podnikl ještě plavbu do Hormuzu (v jižní Persii) a zpět, přes moře se dostal do Zajly (nyní v severozápadním Somálsku) a někdy v polovině roku 1493 do Gonderu, hlavního města Etiopie. Zdejší panovník portugalského poutníka vlídně přijal a poskytl mu veškeré možné pohodlí, ale zakázal mu odejít. Covilhã zde nakonec zůstal až do své smrti ve věku asi osmdesáti let. Mezitím V. de Gama doplul do Indie a Portugalci se stali, i díky Covilhãovým informacím, pány obchodu s Orientem.
Covilhãovi ale bylo souzeno, aby se ještě jednou setkal se svými krajany. V roce 1520 totiž od Indického oceánu dorazilo do Gonderu poselstvo, vedené Rodrigem da Lima. Jeho členem byl i mnich Francisco Alvarez (1465–1541). Ten pobýval v Etiopii až do roku 1525, mnohokrát se setkal s Covilhãem a získal od něj mnohé informace o jeho cestách i o málo známém africkém státě. Alvarez je pak využil ve svém díle Verdadiere informacão das Terras de Preste João das Indías, vydaném roku 1540 v Lisabonu.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
