Nejen že Cabral zajistil první osídlení dnešní Brazílie, což on sám vůbec nevěděl, ale dokonce i založil první portugalskou pbchodní společnost v Indii.
CABRAL Pedro Alvares (* asi 1460 až 1467, oblast Belmonte, Portugalsko, † asi 1526, snad Santarém, Portugalsko) – portugalský mořeplavec
Vůně skořice, hřebíčku, zázvoru a dalšího orientálního koření přitahovala celá staletí evropské mořeplavce jako magnet. Doufali, že najdou cestu do Indie, odkud přivážely arabské karavany náklady žádaného zboží do Alexandrie. Benátské lodě je pak dovážely přes moře do Evropy.
Koncem 15. století se za vzácným zbožím vydávaly koráby Portugalců, povzbuzovaných králem Janem II. (vládl 1481–95). Podél Afriky značily jejich cesty kamenné sloupy (padrão), které vystavěli lodníci z výpravy D. Cãa (1481–82, 1485–86). V jeho díle pokračoval B. Dias, jenž nalezl nejjižnější bod Afriky (1488), až konečně V. da Gama doplul se svými loděmi v květnu 1498 do indického Kalikatu.
Náhodná nebo plánovaná cesta do Brazílie?
V pomyslné brázdě za koráby „lusovců“ vyslal portugalský král Manuel I. (vládl 1495–1521) v únoru 1500 flotilu, kterou tvořilo 13 lodí s 1 500 muži. Početné výpravě velel málo zkušený, ale dostatečně vznešený a u dvora dobře zapsaný Pedro Alvares Cabral. Kapitánem jedné z lodí byl Bartolomeo Dias, na dalších byli kapitány např. jeho bratr Diogo Dias nebo znalec afrického pobřeží Duarte Pacheco Pereira. Výprava se zastavila u Kapverdských ostrovů (odkud se jedna z lodí musela vrátit), přetnula rovník a zamířila na jihozápad, aby pro plavbu k Mysu dobré naděje využila vhodných pasátních větrů, vládnoucích v této části Atlantiku.
Dříve než zamířila k jihu Afriky, objevila Cabralova výprava 22. dubna 1500 na 17° jižní šířky (v oblasti na jih od dnešního přístavu Salvador) Evropanům neznámou pevninu. Portugalci předpokládali, že se jedná o ostrov, a dali mu jméno Vera Cruz. Nalezená země byla východním pobřežím Brazílie, kterého se už v lednu 1500 dotkla španělská výprava V. Y. Pinzóna.
Odborníci vedou diskuse, zda Cabral doplul k brazilským břehům náhodně, nebo zda Portugalci věděli o existenci pevniny v těchto místech od předešlých mořeplavců. V této souvislosti se hovoří o norimberském kupci ÚM. Behaimovi, autorovi prvního glóbu (1492). Podle některých badatelů Behaim v dobách, kdy žil na Azorském souostroví (1487–91), získal od námořníků zprávy o neznámé pevnině na jihozápadě (objevuje se i názor o možné Behaimově plavbě do těchto končin).
První osadníci Brazílie
Cabral se vydal o něco severněji a našel bezpečné přístaviště (Porto Seguro) v zátoce, která po staletích dostala jeho jméno. V první květnový den 1500 označil vůdce výpravy domnělý ostrov Vera Cruz za majetek portugalského krále. Nechal na objevené pevnině vztyčit kříž a kamenné padrão. Vyslal ke dvoru jednu z lodí se zprávou o nově objevené zemi a následující den dal zvednout kotvy a zamířil k mysu Dobré naděje. Na Vera Cruzu nechal vzpurné námořníky, kteří se stali prvními evropskými osadníky budoucí Brazílie.
Šestnáct dní trvala neobyčejně silná bouře, která poslala ke dnu čtyři koráby z Cabralovy expedice. Na jenom z nich zahynul i Bartolomeo Dias. V bouři se ztratila i loď, které velel Diogo Dias. Po třech týdnech doplula Cabralova flotila k mysu Dobré naděje. Od nejjižnějšího bodu Afriky se vydal podél jihovýchodního pobřeží černého kontinentu ve stopách Vasco da Gamy do Mosambiku, Kilwy (na pobřeží Tanganjiky, 26. 6.) a Malindi (v Keni). V polovině srpna (17. 8.) zamířily portugalské lodi napříč Indickým oceánem.
Nelehkou cestu ztížily kurděje, jejichž epidemie nešetřila lodníky ani jejich velitele; marné byly modlitby mnichů. Chyběla pitná voda a jako zázrakem se objevily Amirantské ostrovy s bohatými prameny. Plavba Cabralovy výpravy trvala do 11. září 1500, kdy posádka vlajkové lodi Capitanea uviděla četné čluny, jejichž osádky vítaly přijíždějící cizince. Na obzoru byla vytoužená Indie. Portugalci přistáli v Kalikatu na jihu poloostrova (v dnešním státu Kérala).
Konečně v Indii
Vůdce výpravy předal místnímu vládci žádost portugalského krále na zřízení obchodní agentury v přístavu Kalikat. Dostal sice rádžův souhlas, ale nepřátelství arabských kupců komplikované pohrdavým vztahem Portugalců vůči projevům hinduistické víry vyústilo v neblahou událost v prosinci 1500. Dav ubil několik Evropanů a Portugalci odpověděli střelbou z děl (17. 12.), která poničila živý přístav. Cabral odplul dále na jih do Kóčinu a Kannanúru, kde zřídil první portugalské obchodní agentury na Indickém poloostrově a získal žádaný pepř a hřebíček.
31. ledna 1501 se portugalské lodi s bohatým nákladem orientálního koření vydaly na zpáteční cestu, 21. května dopluly k mysu Dobré naděje a 23. června zakotvily v Lisabonu. Portugalský král oceňoval úspěch Cabralovy expedice a její vůdce začal připravovat novou výpravu, která by dovezla další náklad koření a potrestala město Kalikat. V posledních chvílích však Manuel I. pověřil vedením nové expedice Vasco da Gamu. Zklamaný Cabral se odebral na své statky nedaleko Santarému (na řece Tejo) a jen zřídka se objevoval u lisabonského dvora.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
