Evropský geolog, díky němuž nastala v Austrálii zlatá horečka.
STRZELECKI Pawel Edmund (* 20. 6. 1797, Gluszyna u Poznaně, Polsko, † 6. 10. 1873, Londýn, Anglie) – polský geolog, objevitel australských ložisek zlata
Dne 15. února (1840), kolem poledne, octl jsem se ve výšce 6 510 stop nad mořskou hladinou a usedl na věčném sněhu; nade mnou bylo jasné nebe a dole nekonečný pohled na území zahrnující víc než 7 000 čtverečních mil. Skalnatý, holý vrcholek, vznášející se nad ostatními, jsem zvolil za důležitý triangulační bod, jímž se zřejmě stane. Obnažený a o samotě stojící vrcholek představuje nejlepší pozorovatelský bod, ze kterého bude možné dokončit obraz spletité soustavy okolních hor. Zrak putuje k Hoře tří bratří, čili Tintern, k pramenům řek Dumut a Murrumbidgee, s lehkostí odkrývá zákruty řeky Murray, směr vodního předělu, štíty Mount Aberdeen a Buller a dokonce zamíří až za hranice zkoumaného terénu. Podrobná prohlídka vrcholku mě zarazila svou podobností s vrcholkem nasypaným na hrob národního hrdiny Kościuszka, že ač jsem byl v cizí zemi, ale uprostřed lidí cenících si svobodu i její obránce, nemohl jsem se zdržet, abych nepojmenoval tuto horu Kościuszkovým jménem.
Napříč Amerikou…
Výňatek ze zprávy Pawla Edmunda Strzeleckého guvernérovi Nového Jižního Walesu Georgi Phippsovi prozrazuje, proč nejvyšší hora Austrálie (2 225 m) nese jméno polského národního hrdiny. Její autor, polský hrabě, odešel z vlasti po porážce povstání v roce 1830. Odmítl kariéru důstojníka v pruské armádě a věnoval se studiu geologie v Oxfordu. Po jeho dokončení odcestoval roku 1834 do Ameriky. Navštívil Spojené státy, Kanadu, Mexiko a zastavil se na Kubě. Pro evropská muzea získával přírodniny a jejich prodejem si vydělával na další výzkumné cesty.
V roce 1836 se obrátil na jih kontinentu a přes Brazílii a Uruguay se dostal do Buenos Aires. Odtud zamířil po pevnině přes argentinské pampy do Mendozy. Překonal vysoké hřbety jižních And a dorazil do Santiaga. Navštívil oblasti středního Chile a ve Valparaísu nastoupil na loď, se kterou poznával americké pobřeží – řadu míst a zálivů v Peru, Ekvádoru, Kostarice, Salvadoru a v severozápadním Mexiku. Obeplul Kalifornský záliv a dostal se do misie San Luis Obispo v Dolní Kalifornii, která dnes patří Spojeným státům. Vrátil se po třech letech cestování po západu Ameriky do Valparaísa a odtud se plavil Tichým oceánem do Nového Jižního Walesu.
Z Ameriky do Austrálie
Do Austrálie připlul Strzelecki v dubnu 1839 a při svých geologických výpravách objevil koncem roku na území Nového Jižního Walesu (v okolí Bathurstu) stopy zlata. Zprávu, kterou Strzelecki o svém nálezu sepsal pro koloniální správu, guvernér Phipps utajil. Teprve po deseti letech se potvrdily zprávy o zlatu v Austrálii a pátý kontinent zachvátila zlatá horečka.
Polský objevitel ustal s geologickými výzkumy a rozhodl se projít Austrálií ze Sydney přes Australské Alpy do Port Phillippu (Melbourne). Počátkem roku 1840 opustil se svým průvodce Jamesem McArthurem hlavní město Nového Jižního Walesu a vydal se na jihozápad. Společně se dostali k řece Murrumbidgee; pronikli k jejím pramenům a 15. února 1840 vystoupil P. Strzelecki na nejvyšší horu Austrálie, které dal Kościuszkovo jméno.
Dříve než se dostali k Melbourne, museli se oba cestovatelé prodrat oblastí Gipslandu, protkanou řekami a říčkami, které zde vytvářejí hluboká údolí pokrytá hustými nízkými křovisky. Byli nuceni zabít vysílené koně a nakonec se octli téměř bez zásob. Po dvaadvaceti dnech došli 12. května 1840 k zátoce Western Port a odtud se po dvou týdnech dostali do Melbourne.
Tasmánie křížem krážem
Mezitím (1839) se stal guvernérem Tasmánie J. Franklin a s jeho podporou procestoval P. Strzelecki v letech 1840–43 celý ostrov doslova křížem krážem. Výsledkem jeho výzkumů bylo rozsáhlé dílo Physical Description of New South Wales and Van Diemen’s Land (Londýn 1845), které podává obraz geologického složení jihovýchodní Austrálie a Tasmánie.
Delší dobu pak žil Strzelecki ve Velké Británii a organizoval spolu s lady Franklinovou výpravu na pomoc jejímu zmizelému manželovi, kterou vedl L. McClintock.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
