Ahoj. Všimli jsme si, že máš zapnutý AdBlock. Prosím, pozastav si pro HedvabnaStezka.cz blokování reklamy. Díky tomu můžeme zajistit více zajímavých článků o zemích světa, cestopisy, reportáže. Navíc se snažíme zobrazovat jen reklamy s cestovatelskou tématikou, podporujeme touto cestou i mnohé charitativní projekty a neziskovky. Snad tě nebudou moc rušit. Děkujeme! Redakce HedvabnaStezka.cz
Chcete vědět, kde se v Paříži ubytovat, která palačinkárna je nejlepší a odkud je nejhezčí pohled na Eiffelovu věž? Nechte si poradit v našem podrobném průvodci městem!
Příjezd
Možností, jak se dostat do Paříže, je opravdu mnoho a i ceny jsou díky velké (zejména letecké) konkurenci velmi příznivé. Je možné se dostat do Paříže také autobusem, nicméně jízda je zdlouhavá a dovolím si tvrdit, že i mnohem dražší než využití často velmi nízkých akčních cen letenek.
Paříž disponuje třemi letišti. Největším a zároveň druhým největším letištěm v Evropě je letiště Charlese de Gaulla (CDG). Doprava z letiště, které se nachází cca 25 km od centra, je velmi pestrá. Na výběr je vlak (B3), dále autobus Air France Bus či městský autobus Roissy bus.
Letiště Orly (ORY) leží 14km jižně od Paříže. Do centra je opět na výběr několik způsobů, nejčastější je opět Air France Bus, nicméně nejlevnější alternativou je zvolit si městský autobus (např. č. 285, či č. 183), který vás doveze až ke stanici metra.
Letiště Beauvais (BVA) se nachází cca 85km severně od Paříže. Létají sem převážně nízkonákladové aerolinky. Do centra Paříže se dostanete opět velmi snadno, a to přímým autobusem, který jede cca 75 min.
Co se týče vlakové dopravy, opět jako v mnoha dalších metropolích (Londýn, Moskva atd.) Paříž nemá jedno centrální vlakové nádraží, nýbrž nádraží šest, které nejsou navzájem nikterak propojené a směřují každé do jiné části země či Evropy. Např. Gare de Nord, Gare de Lyon, Gare de l´ Est.
Doprava po městě
Pro rozlehlost Paříže se turista nevyhne městské hromadné dopravě, což nevadí, jelikož metro v Paříži funguje výborně, je přehledné a spolehlivé. Pařížské metro má 14 linek, které většinou jezdí ve velmi krátkých intervalech. Většina pařížských památek se nachází v dosahu metra, čili jiný způsob většinou potřebovat nebudete. Výjimkou je doprava do Versailles, kam se pohodlně dostanete vlakem (např. ze stanice Gare St. Lazare až na konečnou Versailles Rive Droite). Celou cestu vlak zvládne za cca 30min a ještě pojedete skrz moderní čtvrť La Défense, o které se zmíním později. Alternativou je městský autobus (č. 171 z konečné stanice metra č. 9). Nicméně kvůli častým dopravním zácpám doporučuji určitě vlak.
Orientace
Ačkoli v samotném městě bydlí „pouhých“ 2,5 milionu obyvatel, na Paříž jsou nabaleny desítky přilehlých a rozlehlých předměstí, které s městem Paříž tvoří souvisle obydlenou zónu, (navíc propojenou metrem). Nepoznáte tedy, zda se už nacházíte mimo samotné město, či ne. V této aglomeraci či Velké Paříži žije přes 12,5 milionu lidí, což Paříž řadí mezi největší evropská města (společně s Londýnem a Moskvou).
Pro toulky Paříží byste se rozhodně měli vybavit kvalitní mapou, ani ne tak z důvodu, abyste nebloudili (jsem velkým zastáncem vydat se v neznámém městě zbůhdarma, člověk tak alespoň nasaje pravou atmosféru města), ale abyste si sestavili plán, v jakém pořadí chcete památky navštívit. A že jich je opravdu mnoho. Pro poznání většiny významných pařížských památek a zajímavostí doporučuji vyhradit alespoň jeden týden, jelikož osobně jsem opravdu v žádném jiném městě na světě nenarazil na větší koncentraci opravdových skvostů a tzv. must-see.
Co navštívit
Před samotnou návštěvou si ještě zkuste uvědomit, co vše chcete navštívit, a zda by se vám vyplatilo koupit pařížskou kartu (ParisPass) na vstupy a dopravu. Je sice celkem drahá, ale pařížské památky také.
Eiffelova věž – i když mnohými zatracovaná, že je to kýč a je přežitá, nemyslím si to, a opravdu stojí za návštěvu. Jen se připravte zvláště v letních měsících na šílené fronty. Doporučuji vystoupit na stanici meta École Militarie (č. 8). Cestou k Eifellovce půjdete přes rozlehlý park a budete mít na věž krásný výhled. Vychutnáte si tak lépe její monstróznost. (Též doporučuji večerní plavbu po Seině. Plavba nezřídka končí právě pod Eifellovkou a uvidíte tak impozantní věž nasvícenou).
Invalidovna – v pěší vzdálenosti od Eiffelovky se nachází známé pohřebiště vojenských důstojníků a Muzeum armády. Budova s krásně zdobenou pozlacenou kupolí je proslulá především skutečností, že v jejích útrobách je pochovaný sám Napoleon Bonaparte (včetně svých bratrů a syna).
Vítězný oblouk – monumentální vítězný oblouk, který dal postavit sám Napoleon Bonaparte na znak své moci. Oblouk dominuje všem fotografiím z Paříže. Nachází se na zastávce metra č. 1, 2 a 6 – Charles de Gaulle – Étoile. Zajímavostí je koncept obrovského několikaproudového kruhového objezdu, ze kterého vybíhá 12 širokých bulvárů. Nejznámější je samozřejmě bulvár Champs Élysées, který je známý především pro své luxusní butiky a který vede až na náměstí Place de la Concorde. Na náměstí Place de la Concorde se nachází obelisk a vstup do rozlehlých veřejných zahrad Jardin des Tuileries. Jedná se o bývalý zámecký park, který ústí až u muzea Louvre. V parku najdete Muzeum oranžerie, které vystavuje díla mnohých francouzských a evropských impresionistů (např. Picasso, Renoir či Gauguin).
Historická osa (Axe Historique) – jedná se o několikakilometrovou rovnou cestu protkanou Vítězným obloukem, obeliskem na Place de la Concorde, vítězným obloukem na náměstí u Louvre (Arc de Triomphe de Carrousel) a konečně moderním vítězným obloukem ve čtvrti La Défense. Postavíte-li se na náměstí u Louvre, skrz Arc de Triomphe de Carrousel uvidíte zahrady Jadrin des Tuileries, dále vprostřed pozlacený obelisk na Place de la Concorde, poté uvidíte bulvár Champs Élysées s dominujícím Vítězným obloukem a o několik kilometrů dále byste měli vidět skleněný vítězný oblouk v moderní čtvrti La Défense. Stejně tak je vše vidět z opačné strany (možná i lépe vzhledem k vyšší poloze výchozí oblouku).
Katedrála Notre Dame – nachází se na ostrůvku na Seině zvaném Ile de la Cité. Tato úchvatná gotická stavba byla postavena ve 12. století a dodnes je domovskou katedrálou pařížské římskokatolické církve. Po nedávném ničivém požáru se veřejnosti znovu otevře koncem roku 2024.
Na ostrově Ile de la Cité lze navštívit také komplex Justičního paláce se známou Sainte Chapelle (13. století, postavena na přání Ludvíka IX.). Neobvyklá je především svými dvěma kaplemi, dolní a horní. Horní kaple je vysoká 20 metrů a je celá v modré barvě.
Pantheon – už v 6. století na jeho místě stál klášter sv. Apoštolů, dnešní stavba pochází z 18. století. Dnes je z něj muzeum a pohřebiště Alexandra Dumase, Jeana Jacquesa Rousseaua, Voltaira či Viktora Huga. Pantheon se nachází ve známé Latinské čtvrti spolu se starobylou a nejstarší francouzskou universitou Sorbonnou a mnoha dalšími školními institucemi.
Montmartre a okolí – romantický pahorek a zároveň městská část nacházející se v severní části historického centra. Známý je především díky bazilice Sacré Coeur. Stavba z 19. století je kombinací byzantského a románského slohu s orientálními prvky. Nachází se zde jeden z největších zvonů světa. Pařížané baziliku často nazývají šlehačka pro svoje kupole ve tvaru šlehačkové pěny.
Před bazilikou Sacré Coeur narazíte na spoustu pařížských umělců, malířů a hudebníků. Zejména při západu slunce a pohledu přes níže položené zahrady na Paříž vynikne jedinečná atmosféra místa. Kdo by nechtěl na Montmartre jít pěšky do kopce, může využít lanovky (stanice Funiculaire Gare Basse), která začíná v parku dole pod bazilikou.
Bazilika Saint Denis – působivá gotická katedrála na předměstí Paříže ve stejnojmenné čtvrti (metro č. 13 – Basilique Saint Denis). V této bazilice můžete absolvovat organizovanou prohlídku se zasvěceným výkladem o francouzské historii. Bazilika sloužila jako pohřebiště (pohřbena je zde např. Marie Antoinette).
Čtvrť La Défense – moderní obchodní distrikt plný mrakodrapů jako z amerického filmu. Opravdu si nebudete připadat jako ve Francii, natož v historické Paříži. Nacházejí se zde světové koncerny a největší sídla francouzských firem. Určitě stojí za návštěvu. Jak se tam dostat? Nejlépe linkou metra č. 1 – zastávka La Défense (ideální spojit s návštěvou Versailles, které se nacházejí po směru). Doporučuji sem zajít ve všední den, jelikož o víkendu zde žádné „kravaťáky“ nepotkáte a budete se zde cítit tak trochu jako ve městě duchů.
Muzea
V Paříži je možné navštívit celou řadu opravdu kvalitních muzeí a galerií. Většina turistů zamíří pouze do toho největšího a nejznámějšího – Louvre. Ale to je velká chyba.
Louvre – jedno z největších a možná úplně nejznámější muzeum světa, známé především pro slavný obraz Mony Lisy. Muzeum se nachází v několika patrech a ani za celý den si jej nestihnete prohlédnout celé. Jede sem metro č. 1 a č. 7 – zastávka se jmenuje Musée du Louvre.
Musee D´Orsay – prakticky vedle Louvru přes řeku Seinu se nachází další známé muzeum nabízející rozsáhlou sbírku mnoha nejen francouzských impresionistů a postmodernistů. Zajímavostí je, že budova muzea se nachází v bývalém vlakovém nádraží.
Rodinovo muzeum – blízko Invalidovny se nachází muzeum slavného sochaře Augusta Rodina (vchod poznáte dle známé železné Brány pekla). Jede sem metro č. 13, zastávka se jmenuje Varenne.
Picassovo muzeum – největší sbírka děl tohoto famózního španělského malíře. Jede sem metro č. 8, zastávka se jmenuje Chermin Vert. Muzeum sídlí v Hotelu Salé.
Stravování
Francouzská kuchyně, kvalitní káva a palačinky či jiné laskominy patří k Paříži neodmyslitelně stejně jako Eiffelovka. V centru města není žádný problém narazit na opravdu kvalitní restaurace, i když ceny tomu budou odpovídat. Pokud oželíte výhled na řeku Seinu či pařížské památky, vydejte se do postranních uliček, kde naleznete srovnatelné restaurace a kavárny, ovšem s nižšími cenami. Na druhou stranu, pokud chcete opravdu dobrý výhled a skvělou atmosféru, doporučuji restaurace blízko Sacré Coeur na Montmartre.
La creperie Josselin – Creperie je uváděna v mnoha průvodcích a po vyzkoušení několika pařížských palačinkáren musíte uznat, že je nejlepší. Bohatým výběrem, kvalitou těsta, velikostí porcí a štědrou náplní. Je to snad jediná creperie, kde dělají palačinky z dvojitého těsta
Na ulici „rue de Montparnasse“ si všimnete, že přesto, že na této malé ulici je crêperií asi 15, právě před „crêperie de Josselin“ je řada zájemců, kteří jsou ochotni čekat 15-20 minut, něž se uvolní stůl. Jede sem linka metra č. 6, zastávka se jmenuje Edgar Quinet.
Jídelna na Rivoli – Pokud jste v samém centru Paříže u Louvre nebo v jeho okolí a máte potřebu se rychle a levně najíst, je zde možnost využít služeb jídelny Rivoli. Tuto typickou samoobslužnou jídelnu najdete ve stejnojmenné ulici rue de Rivoli na čísle 206, zhruba naproti výstupu metra stanice Tuileries. Jídelnu Rivoli mohu doporučit jako obyčejnou levnou alternativu na oběd, kde poměr cena/výkon ve velkých porcích je odpovídající. Kvalita jídel ze stálé nabídky kolísá, dlouhodobě si však drží stabilní úroveň. Ještě jednou zdůrazňuji, že se jedná kromě venkovního provozu (kde nabízejí bagety, čerstvé kousky pizzy, sladkosti apod.) o jídelnu, která nemá s pařížskou atmosférou mnoho společného.
Le Procope – Pár minut chůze od fontány Saint Michel si můžete dát pařížskou kávu na místě, kam chodili světoznámí filozofové 18. století, kde Benjamin Franklin pracoval na Americké ústavě, kde si kliku podávali osobnosti jako La Fontaine, Anatole France, Voltaire, Balzac, Hugo, Verlaine – prostě literární duše Paříže. Kavárna „Le Procope“ je nejstarší kavárnou na světě a zároveň první pařížskou restaurací a kavárnou se zmrzlinárnou.
Kavárna a restaurace „Les Deux Magots“ je z několika důvodů zajímavou zastávkou při toulkách po Paříži. Prvním důvodem její atraktivnosti je, že se nachází přímo na náměstí před starým kostelem Saint-Germain. Druhým důvodem je, že je to jedna z nejstarších pařížských kaváren s bohatou literární historií. Třetím důvodem je, že její terasa je velmi dobře umístěna na pozorování života na bulváru Saint-Germain a náměstí před kostelem. A v neposlední řadě dalším důvodem jsou jídla z čerstvých a kvalitních ingrediencí a nejlepší horká čokoláda v Paříži, dělaná podle tradičního receptu z mléka a tabulek čokolády!
Při procházce pod platany na nábřeží Seiny, mezi čtvrtí Marais a katedrálou Notre-Dame, vás zaujme zeleno-krémová barva fasády kavárny a restaurace Louis Philippe. Jídelní lístek nabízí klasická jídla francouzské kuchyně, například „Boeuf Bourgignon“ (hovězí na červeném víně), „Blanquette de veau à l’ancienne“ (svíčková podle tradičního receptu), nebo také „Magret aux cerises“(kachna s třešňovou omáčkou). Speciální nabídky dne jsou napsané ozdobným písmem přímo na sklech oken. Jede sem metro č. 7, zastávka se jmenuje Pont-Marie. Při rezervaci se vyplatí upřesnit, že chcete stůl s výhledem na Seinu a most Louis-Philippe.
Nejširší nabídku průvodců a map Francie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz
Ubytování
Není problém najít v Paříži různorodé ubytování, nicméně cena je lehce vyšší než v ostatních městech. Přesto i zde se dá strávit poměrně značná doba, aniž by vás výlet zruinoval. Doporučuji se podívat po ubytování mimo samotné centrum. Např. čtvrť Saint Denis (musím upozornit, že se nejedná o nejbezpečnější část města, bydlí zde početná černošská komunita) disponuje mnohem dostupnějšími cenami. Nejsnazší řešení je samozřejmě zkusit CouchSurfing, pokud ale tuto myšlenku nesdílíte nebo třeba nevládnete cizím jazykem, lze doporučit následující:
Hipotel Paris Bordeaux – nachází se kousek od stanice metra č. 2 a č. 11 – Belleville. Ač se určitě nejedná o žádný zázrak, na přespání bohatě stačí a dvoulůžkový pokoj vyjde cca na 1000Kč.
St Christopher’s Inns – Paris – levný hostel, i když trochu dále od centra, jehož cena zahrnuje i snídani. Metro č. 7 – Crimée.
Hotel F1 Saint Denis Stade – typické ubytování typu „formule 1“, malé, čisté pokoje, včetně snídaně. I když se nachází ve čtvrti Saint Denis (znovu upozorňuji, že se nejedná o nejbezpečnější čtvrť), neměl jsem zde žádný problém a výhodou je, že v dosahu 10 min se nachází bazilika Saint Denis. Nutno použít RER (něco jako metro, lze nasednout kdekoli v centru). Linka B a zastávka La Plaine – Stade de France.
The Plug-Inn Hostel – vynikající hostel pod Montmartrem, navíc kousek od kabaretu Moulin Rouge. Pěkný, čistý, jedinou nevýhodou je, že je zde placená wifi. Zastávka metra č. 12 – Abbessess.
Noční život
Moulin Rouge – Červený mlýn – proslulý kabaret, který dodnes neztratil své kouzlo a díky stejnojmennému filmu si udržuje popularitu. Říká se, že právě zde se zrodil kankán. Dodnes funkční kabaret, představení se hrají 2x denně (21 a 23h). Vstup od 87 euro (zahrnuje polovinu lahve šampaňského).
Nakupování
Pařížské trhy patří neodmyslitelně k Paříži a k životu Pařížana. Pokud nechodíte alespoň jednou týdně na trh, nevybíráte si ty nejčerstvější produkty, ryby, sýry, zeleninu nebo ovoce k nedělnímu obědu či večeři na ranním trhu, neangažuje se ve vtipně-důležité konverzaci s prodavači na trhu, tak nejste plnohodnotný Pařížan. Toto klišé od pravdy nemá daleko. Jedním ze smyslů života Francouzů je umění stolování a cesta k němu vede přes čerstvost, barevnost, různorodost a atmosféru ranních trhů.
Paříž je samozřejmě známá také jako město módy. Pokud jste sem přijeli za nákupy, určitě si přijdete na své. Pakliže chcete navštívit různé módní butiky, stačí chodit po známých ulicích a nábřežích v centru a objevíte jich spousty. Stejně tak jako velmi útulných a stylových knihkupectví a antikvariátů (zejména pravý břeh Seiny – u muzea Louvre).
Pokud ale chcete vyloženě do shopping mallů, tady je pár tipů:
Le Bon Marché – nejstarší pařížské nákupní středisko (otevřeno v roce 1852). Metro 10 a 12 – Sévres-Babylone.
Fauchon – nákupní středisko vyhrazené pro známé francouzské delikatesy. Metro 8,10 a 12 – Madeleine.
Zajímavá místa v okolí
Versailles – oficiálně samostatné město a zámek postavený Ludvíkem IX. leží západně od Paříže, přesto je s Paříží dobře propojeno. Doprava popsána výše. Na zámek a zahrady si vyhraďte nejméně celé odpoledne. Budete obdivovat nádherné interiéry a komnaty patřící Ludvíku IX.
Chartres – známá gotická katedrála z 12. století. Město Chartres se nachází cca hodinu jízdy od Paříže a milovníci historie či architektury by si tuto návštěvu neměli nechat ujít. Doprava je snadná vlakem z nádraží Paris Montparnasse.
Pokud se chystáte do Paříže, doporučujeme vydat se do hlavního města Francie letecky. Pro vyhledávání těch nejlevnějších letů můžete využít portál Letuška.cz. Let na trase Praha – Paříž trvá 1h 50 min.
Asi málokdo plánuje na Olympijské hry vyrazit autem, ale pokud se někomu podaří mít neplánovaně s rodinou dva týdny volna je návštěva severní Francie a Paříže přijatelná volba.
Díky youtube a http://www.airbnb.cz ubytování a plán cesty nebyl problém. Stačilo dva týdny pře odjezdem naplánovat na mapách a paypalem zaplatit privátní noclehy /v ceně 55-100 Eu na den pro čtyřčlenou rodinu./ Hledali jsme různé starší statky upravené na airbnb ubytování a většinou jsme byli příjemně překvapeni. O víkendech musí člověk se vyhnout pobřeží nebo Paříži. To bývá obsazeno nebo ceny několikanásobné.
Při sledování youtube mě vyvedla z míry poznámka o přísném kontrolování vjezdu do zelených zón měst, kde jsou kamery a chodí pokuty 80-400 Euro do místa bydliště. Dobrá rada, jak to ten Brusel má dobře vymyšleno, že zadáte typ a značku auta dva týdny před odjezdem do nějaké aplikace a oni Vám za pár euro pošlou domu EU nálepku je sice hezká, ale když jsem na bod dvě- jakou máte ekologickou nálepku v zemi registrace?- odpověděl žádnou, tak bylo po srandě. Brusel je po cestě a
proto jsem našel na app kam až mohu autem a co musím dojet místní dopravou. Moc volby nebylo- obchvat Bruselu byl OK ale jediná oblast kam se dalo bez nálepky bylo parkoviště C expa.
Po příjezdu u tohoto obrovského parkoviště však závora a označení zavřeno a o par ulic dál už zelené zóny. Naštěstí byl pracovní den a podařilo se na ulici najít náhodně parkovací místo.
Atomium bylo kousek od parkoviště, vstupné rozumné a dopoledne fronty přijatelné. Chvíli trvalo pochopit, že výtah jede na vyhlídkovou plošinu a na nejhezčí část barevnou světelnou show se musí zase z nultého patra po pojízdných schodech. Hromadná doprava je jednoduchá, takže jsme odpoledne stihly ještě historické centrum s čurajícím chlapečkem holčičkou a pejskem. Koupili pralinku záviděli ne-řidičům, kteří si v drahých předzahrádkách dávali metr piv. Tady metrové prkno na kterém byly seřazeny malé třetinky piv od zelené až po fialovou.
Paříš má zelené zóny pro vjezd aut dvě- vnitřní a vnější. Do vnitřní není šance. Vnější ani místní nevěděli pořádně jak to je. Snad platí jen od 8 do 20 hod. Měli jsme v ní ubytování jen jeden den.
Paříš jme začali Disneylandem https://www.disneylandparis.com/en-gb/ , která je mimo zelené zóny a má rychlé spojení do centra. Parkovné je ale 30 Euro a to jednou stačí. Našli jsme příměstské nádraží a tam auto odstavili na další dny.
Zádrhele byli dva. První byla maximální doba stání 24 hod- pak přeparkovat. Druhá-železné zábrany vjezdu aut vyšších než 2,10 m. S boxem na střeše to bylo o nervy na centimetr. Francouzi nejsou tak uniformní, tak kámen úrazu byla i parkoviště s zábranou na 1,90 metru. Geniální mají však návaznost metra na REP- regionalní vlaky. Je to pro nás nezvyklé. Příbuzní z Prahy popisují jak jednou z okraje Prahy metrem do centra, tam v tlačenici čekají na vlak na chalupu na Vysočinu. Závidí Pařížský systém, který by jim v našich podmínkách umožnil zajet metrem přímo například do Kolína a tam ze stejného nástupiště pokračovat regionálním vlakem na chalupu v intervalu maximálně 30 minut. U nás je to sci-fi- v Paříži mi to umožnilo odstavit auto a mít levné ubytování asi 50 km od centra a za 5 euro /10 euro tam i zpět/ se během 45 minut do centra dostávat. Je ale třeba mít staženo vice aplikaci,jednu pro Metro v centru s mapami a pro okolí je nejlepší
V Normandii jsou dle app ještě asi tři města kde musí člověk kontrolovat vjezd do zelených zón.Už jsem na app : https://www.greenzones.eu/en/globale-seiten/the-green-zones-app.html neměl sílu tak jsme místo a kostel upálení Johanky z Arku oželeli a jezdili po menších městečkách.
2/ Opožděný úvod
V době kdy část mládeže studuje nebo stážuje po celé Evropě včetně Paříže si mladší ročníky řeknou proč píšu o banálnostech, které si každý najde na mobilu. Zapomínají však na moji generaci pro které mobil není samozřejmost a informace hledáme těžko.
Pamatuji doby kdy mi bylo sděleno- Vážený soudruhu studente: Sice jste se umístil na prvním místě na stáž v Anglii. Nejste však komunista, proto do zahraničí můžete jet jen do Sovětského svazu nebo nikam. Psát o nadšení obyvatel Voroněže , když do místního sovětského supermarketu -který byl úplně prázdný přivezli náklaďák levných zelených tenisek, o tom se psát nesmělo. Nešlo ani popisovat jak jsem si jedny chtěl vyzkoušet a byl upozorněn prodavačkou ať neblbnu- v řade na mne přišla velikost dětská, ať ji hned vezmu, že ji za obchodem snad vyměním za velikost větší.
Nebo přišli digitální budíky, já říkám ukažte zda zvoní. Zkusila a nezvonil a přesto mi jej dále prodávala. Kupující za mnou sdělil, ´´on je cizinec, on neví, že když je na řadě a přišel na něj nefunkční budík tak má smůlu a musí jej vzít nebo nic. Prodavačka byla ohleduplná, připomínku přijala, dala mi jiný a ten nefunkční dostel ten zákazník za mnou. Zaplatil vysokou sumu a vůbec neprotestoval-prostě taková to byla doba.
Psát se o tom tenkrát nemohlo a proto po otevření hranic jsem chytil první příležitost pracovat v zahraničí psát o některých Asijských zemích, kam tenkrát turisté nejezdili.
Už jsem v předdůchodovém věku a nečekal bych že budu někam ještě něco psát. Gramatika po letech pokulhává a mládež zná svět už mnohem lépe než já. Občas si však pustím zprávy a vidím že heslo mého mládí ´´ Proletáři všech zemí spojte se´´ je úspěšně nahrazováno heslem ´´ Populisti a diktátoři všech zemí spojte se´´.
Chtěl jsem vidět část EU kde jsem nebyl a hodně věcí mne zaskočilo. Pokud někdo z moji generace by chtěl tyto oblasti navštívit, možná se mu pár poznámek hodí. Na youtube uvidí všechny cestopisné krásy. Pracně hledat kolik je kde vstup a poplatek je náročnější a proto ještě jedna kapitola:
3/ Předčasný závěr -ceny poznámky
Od Bruselu přes Paříš až ke konci Normandie-ostrovní klášter Mont Saint-Michel jsme se setkávali s velmi příjemnými ochotnými ubytovali. Spali jsme vždy dva dny v jedno místě. Ubytování bylo různé od lepších zahradních chatek až k luxusně renovovaných částech různých usedlostí. V Pařiži to byly kvalitně předělané garáže na dvoupokojové byty. Klič byl skryt v boxu s kódem. Všichni komunikovali zodpovědně a včas. Projeli jsem celé pobřeží včetně pláží Omaha / krátce před oslavami 80 výročí vylodění,/ skály Etretat až po Eurotunel a jedno z největších aquarií v Boulogne Sur Mer https://www.nausicaa.fr/en/my-visit/rates
Dost mne přikvapila nesourodost cen. A poplatků. Někdy kousek dálníce stál 14 Euro, někdy jen pár drobných. Dalo se projíždět i bezplatnými úseky. Výhodou bylo že navigátor hledal spojky mezi bezplatnými úseky po malebných vesnicích s vesnickými pekárnami nebo prodejnami ústřic. Problém byl , že u škol a centra bylo vždy omezení rychlosti na 30 km. Francouzi si z toho moc nadělali. Já kdysi z Jižní Francie dostal až do Čech pokutu kvůli překročení rychlosti na kruhovém objezdu o pár kilometrů. Uvidím co mne čeká po této dovolené.
Velmi nesourodé ceny byli u vstupů většinou kolem 25 Euro v Louvre Museum , Mont Saint-Michel i v zmíněném Aquaria Boulogne Sur Mer. Problém je že v Louvre muset rezervovat na webu,jinak se tam nedostanete nebo za dvojnásobek viz https://book.tickets-paris.fr/ Problém jsou slevy. Dítě platí poloviční dopravu už od 4 let. Vstup na Eiffelovku jen do druhého patra je také ca 20 Euro, ale diskuse ve stylu: Doložte ID- ´´občanským průkazem´´, že dítěti nebylo ještě dvanáct jinak musí zaplatit vstupné jako plnoletý. Občanský průkaz se v ČR vydává od 15 let, proto ho doložit nemůžeme, ještě ho nemůže mít. Tak to musíme učtovat jako plnoletému..atd. Zachránil to pas,ale diskuse bylo dost absurdní. Unavilo i čekání na tištenou jizdenku zpět u jediného fukčního automatu. Nejlepším rozptýlením nakonec byly skupiny afričanů prodavaji suvenýry za pětinu ceny ve stánku a polististi je honící.
Obzvláště potěšil kontrast, když v Sant-Michel čtu že studenti mají slevu do 24 let a tady mi 11-leté dítě prohlašují za plnoleté. Nic to ale neni při srovnání s cenami v Disneylandu. Nejlevnější v pracovní den bylo 72 Euro na dítě, Parkovné 30 Euro. Malá dcera vytrucovala bublifuk za 25 Euro. Za ty prachy by mi u nás na vietnamské tržnici sehnali živého Mickymause.
Nelogické je že cesta Eurotunelem /Dover a zpět/ vlastním autem je 350 Euro, trajektem za čtvrtinu.
V restauracích jsou perfektní jídla v tzv. Menu. Problém je že je psáno jen francouzsky a do 14 hod a pak až večer. V centrech 35 Euro na okraji 20 Euro. Pokusy vyslat manželku aby vyzkoušela co se pod pojmem na menu skrývá selhávaly. Večer už byly stoly rezervované. Dopoledne poloprázdno a z názvu se obsah jídel dal špatně odhadnout. Francouzština, překladače a hodně peněz to se hodí vždy. S pozdravem Šmejkal J.
Martin Všechovský
Hodnotné informace. Kdyby bylo potřeba více informací s řadou tipů od místních obyvatel, vše je sepsáno zde: https://www.zebrapruvodce.cz/pariz. Nyní už se v Paříži neztratíme :).
Vážení,
následující dotaz dávám k dispozici pár poznámek
Brusel, Paříš, Normandie -poznámky z 14 denní návštěvy autem
1/ Zelené zóny – https://www.greenzones.eu/en/globale-seiten/the-green-zones-app.html
Asi málokdo plánuje na Olympijské hry vyrazit autem, ale pokud se někomu podaří mít neplánovaně s rodinou dva týdny volna je návštěva severní Francie a Paříže přijatelná volba.
Díky youtube a http://www.airbnb.cz ubytování a plán cesty nebyl problém. Stačilo dva týdny pře odjezdem naplánovat na mapách a paypalem zaplatit privátní noclehy /v ceně 55-100 Eu na den pro čtyřčlenou rodinu./ Hledali jsme různé starší statky upravené na airbnb ubytování a většinou jsme byli příjemně překvapeni. O víkendech musí člověk se vyhnout pobřeží nebo Paříži. To bývá obsazeno nebo ceny několikanásobné.
Při sledování youtube mě vyvedla z míry poznámka o přísném kontrolování vjezdu do zelených zón měst, kde jsou kamery a chodí pokuty 80-400 Euro do místa bydliště. Dobrá rada, jak to ten Brusel má dobře vymyšleno, že zadáte typ a značku auta dva týdny před odjezdem do nějaké aplikace a oni Vám za pár euro pošlou domu EU nálepku je sice hezká, ale když jsem na bod dvě- jakou máte ekologickou nálepku v zemi registrace?- odpověděl žádnou, tak bylo po srandě. Brusel je po cestě a
proto jsem našel na app kam až mohu autem a co musím dojet místní dopravou. Moc volby nebylo- obchvat Bruselu byl OK ale jediná oblast kam se dalo bez nálepky bylo parkoviště C expa.
Po příjezdu u tohoto obrovského parkoviště však závora a označení zavřeno a o par ulic dál už zelené zóny. Naštěstí byl pracovní den a podařilo se na ulici najít náhodně parkovací místo.
Atomium bylo kousek od parkoviště, vstupné rozumné a dopoledne fronty přijatelné. Chvíli trvalo pochopit, že výtah jede na vyhlídkovou plošinu a na nejhezčí část barevnou světelnou show se musí zase z nultého patra po pojízdných schodech. Hromadná doprava je jednoduchá, takže jsme odpoledne stihly ještě historické centrum s čurajícím chlapečkem holčičkou a pejskem. Koupili pralinku záviděli ne-řidičům, kteří si v drahých předzahrádkách dávali metr piv. Tady metrové prkno na kterém byly seřazeny malé třetinky piv od zelené až po fialovou.
Paříš má zelené zóny pro vjezd aut dvě- vnitřní a vnější. Do vnitřní není šance. Vnější ani místní nevěděli pořádně jak to je. Snad platí jen od 8 do 20 hod. Měli jsme v ní ubytování jen jeden den.
Paříš jme začali Disneylandem https://www.disneylandparis.com/en-gb/ , která je mimo zelené zóny a má rychlé spojení do centra. Parkovné je ale 30 Euro a to jednou stačí. Našli jsme příměstské nádraží a tam auto odstavili na další dny.
Zádrhele byli dva. První byla maximální doba stání 24 hod- pak přeparkovat. Druhá-železné zábrany vjezdu aut vyšších než 2,10 m. S boxem na střeše to bylo o nervy na centimetr. Francouzi nejsou tak uniformní, tak kámen úrazu byla i parkoviště s zábranou na 1,90 metru. Geniální mají však návaznost metra na REP- regionalní vlaky. Je to pro nás nezvyklé. Příbuzní z Prahy popisují jak jednou z okraje Prahy metrem do centra, tam v tlačenici čekají na vlak na chalupu na Vysočinu. Závidí Pařížský systém, který by jim v našich podmínkách umožnil zajet metrem přímo například do Kolína a tam ze stejného nástupiště pokračovat regionálním vlakem na chalupu v intervalu maximálně 30 minut. U nás je to sci-fi- v Paříži mi to umožnilo odstavit auto a mít levné ubytování asi 50 km od centra a za 5 euro /10 euro tam i zpět/ se během 45 minut do centra dostávat. Je ale třeba mít staženo vice aplikaci,jednu pro Metro v centru s mapami a pro okolí je nejlepší
https://www.ratp.fr/en/plans jizdenky klasické je možno ale digitální jsou výhodnější-rozvedu později na https://www.iledefrance-mobilites.fr/en/tickets-fares/media/smartphone
V Normandii jsou dle app ještě asi tři města kde musí člověk kontrolovat vjezd do zelených zón.Už jsem na app : https://www.greenzones.eu/en/globale-seiten/the-green-zones-app.html neměl sílu tak jsme místo a kostel upálení Johanky z Arku oželeli a jezdili po menších městečkách.
2/ Opožděný úvod
V době kdy část mládeže studuje nebo stážuje po celé Evropě včetně Paříže si mladší ročníky řeknou proč píšu o banálnostech, které si každý najde na mobilu. Zapomínají však na moji generaci pro které mobil není samozřejmost a informace hledáme těžko.
Pamatuji doby kdy mi bylo sděleno- Vážený soudruhu studente: Sice jste se umístil na prvním místě na stáž v Anglii. Nejste však komunista, proto do zahraničí můžete jet jen do Sovětského svazu nebo nikam. Psát o nadšení obyvatel Voroněže , když do místního sovětského supermarketu -který byl úplně prázdný přivezli náklaďák levných zelených tenisek, o tom se psát nesmělo. Nešlo ani popisovat jak jsem si jedny chtěl vyzkoušet a byl upozorněn prodavačkou ať neblbnu- v řade na mne přišla velikost dětská, ať ji hned vezmu, že ji za obchodem snad vyměním za velikost větší.
Nebo přišli digitální budíky, já říkám ukažte zda zvoní. Zkusila a nezvonil a přesto mi jej dále prodávala. Kupující za mnou sdělil, ´´on je cizinec, on neví, že když je na řadě a přišel na něj nefunkční budík tak má smůlu a musí jej vzít nebo nic. Prodavačka byla ohleduplná, připomínku přijala, dala mi jiný a ten nefunkční dostel ten zákazník za mnou. Zaplatil vysokou sumu a vůbec neprotestoval-prostě taková to byla doba.
Psát se o tom tenkrát nemohlo a proto po otevření hranic jsem chytil první příležitost pracovat v zahraničí psát o některých Asijských zemích, kam tenkrát turisté nejezdili.
Už jsem v předdůchodovém věku a nečekal bych že budu někam ještě něco psát. Gramatika po letech pokulhává a mládež zná svět už mnohem lépe než já. Občas si však pustím zprávy a vidím že heslo mého mládí ´´ Proletáři všech zemí spojte se´´ je úspěšně nahrazováno heslem ´´ Populisti a diktátoři všech zemí spojte se´´.
Chtěl jsem vidět část EU kde jsem nebyl a hodně věcí mne zaskočilo. Pokud někdo z moji generace by chtěl tyto oblasti navštívit, možná se mu pár poznámek hodí. Na youtube uvidí všechny cestopisné krásy. Pracně hledat kolik je kde vstup a poplatek je náročnější a proto ještě jedna kapitola:
3/ Předčasný závěr -ceny poznámky
Od Bruselu přes Paříš až ke konci Normandie-ostrovní klášter Mont Saint-Michel jsme se setkávali s velmi příjemnými ochotnými ubytovali. Spali jsme vždy dva dny v jedno místě. Ubytování bylo různé od lepších zahradních chatek až k luxusně renovovaných částech různých usedlostí. V Pařiži to byly kvalitně předělané garáže na dvoupokojové byty. Klič byl skryt v boxu s kódem. Všichni komunikovali zodpovědně a včas. Projeli jsem celé pobřeží včetně pláží Omaha / krátce před oslavami 80 výročí vylodění,/ skály Etretat až po Eurotunel a jedno z největších aquarií v Boulogne Sur Mer https://www.nausicaa.fr/en/my-visit/rates
Dost mne přikvapila nesourodost cen. A poplatků. Někdy kousek dálníce stál 14 Euro, někdy jen pár drobných. Dalo se projíždět i bezplatnými úseky. Výhodou bylo že navigátor hledal spojky mezi bezplatnými úseky po malebných vesnicích s vesnickými pekárnami nebo prodejnami ústřic. Problém byl , že u škol a centra bylo vždy omezení rychlosti na 30 km. Francouzi si z toho moc nadělali. Já kdysi z Jižní Francie dostal až do Čech pokutu kvůli překročení rychlosti na kruhovém objezdu o pár kilometrů. Uvidím co mne čeká po této dovolené.
Velmi nesourodé ceny byli u vstupů většinou kolem 25 Euro v Louvre Museum , Mont Saint-Michel i v zmíněném Aquaria Boulogne Sur Mer. Problém je že v Louvre muset rezervovat na webu,jinak se tam nedostanete nebo za dvojnásobek viz https://book.tickets-paris.fr/ Problém jsou slevy. Dítě platí poloviční dopravu už od 4 let. Vstup na Eiffelovku jen do druhého patra je také ca 20 Euro, ale diskuse ve stylu: Doložte ID- ´´občanským průkazem´´, že dítěti nebylo ještě dvanáct jinak musí zaplatit vstupné jako plnoletý. Občanský průkaz se v ČR vydává od 15 let, proto ho doložit nemůžeme, ještě ho nemůže mít. Tak to musíme učtovat jako plnoletému..atd. Zachránil to pas,ale diskuse bylo dost absurdní. Unavilo i čekání na tištenou jizdenku zpět u jediného fukčního automatu. Nejlepším rozptýlením nakonec byly skupiny afričanů prodavaji suvenýry za pětinu ceny ve stánku a polististi je honící.
Obzvláště potěšil kontrast, když v Sant-Michel čtu že studenti mají slevu do 24 let a tady mi 11-leté dítě prohlašují za plnoleté. Nic to ale neni při srovnání s cenami v Disneylandu. Nejlevnější v pracovní den bylo 72 Euro na dítě, Parkovné 30 Euro. Malá dcera vytrucovala bublifuk za 25 Euro. Za ty prachy by mi u nás na vietnamské tržnici sehnali živého Mickymause.
Nelogické je že cesta Eurotunelem /Dover a zpět/ vlastním autem je 350 Euro, trajektem za čtvrtinu.
V restauracích jsou perfektní jídla v tzv. Menu. Problém je že je psáno jen francouzsky a do 14 hod a pak až večer. V centrech 35 Euro na okraji 20 Euro. Pokusy vyslat manželku aby vyzkoušela co se pod pojmem na menu skrývá selhávaly. Večer už byly stoly rezervované. Dopoledne poloprázdno a z názvu se obsah jídel dal špatně odhadnout. Francouzština, překladače a hodně peněz to se hodí vždy. S pozdravem Šmejkal J.