Paříž na kole: stovky kilometrů cyklostezek kolem Montmartru i Eiffelovky

Brzy zapomínáme na chlad i na časné ranní vstávání. Uličky Montmartru, kdykoli jindy obležené davy turistů, máme jen pro sebe a můžeme si tak v klidu vychutnávat jejich atmosféru konce devatenáctého století. Tady byl otevřen první kabaret, tuhle dozrávají hrozny na poslední z vinic, kterými byl kdysi kopec porostlý, a támhle vykukují zpoza střech domů lopatky posledního funkčního větrného mlýna v Paříži.

A už stojíme na schodech před katedrálou Sacré coeur a tají se nám dech z toho výhledu. Paříž máme před sebou jako na dlani a můžeme se znovu zdálky podívat na místa, kterými jsme během posledních pár dní projížděli. Seinu sice není vidět, tušíme však její tok v místech, kde se rozděluje, aby obtekla ostrov de la Cité, na kterém jsme si s úžasem prohlíželi mistrovství středověkých kameníků, s nímž vyzdobili fasádu katedrály Nôtre Dame. Odsud nepůsobí chrám o nic výjimečněji než ostatní kostely, které jsme ve městě viděli, ale vzpomínka na pohled do monumentálního prostoru hlavní chrámové lodi nás znovu plní údivem nad schopnostmi a odhodláním jejích stavitelů.

Eiffelovka, dominanta Paříže

Nepřehlédnutelná je samozřejmě silueta Eiffelovky, která se tyčí vysoko nad ostatní zástavbou a působí stejně impozantně zdálky, jako působila zblízka, když jsme se zespodu dívali na její ocelové pilíře, které si ve vší své monumentalitě udržují nebývalou lehkost a eleganci. Však by také třiceticentimetrový model věže zachovávající věrně její proporce vážil pouhých sedm gramů.

Náš pohled klouže od Eiffelovky směrem doleva. Tamtudy jsme projížděli kolem zlaté kopule Invalidovny, proplétali se uličkami intelektuálské (anebo snobské?) čtvrti Saint-Germain-des-Prés, zastavili se před masivním průčelím Pantheonu, abychom svůj denní program zakončili s nejlepší pařížskou palačinkou v ruce pod růžově kvetoucími zmarlikami na náměstí Contrescarpe. Jeho živá a nenucená atmosféra uchvátila před devadesáti lety i Ernesta Hemingwaye.

Zážitků uplynulých několika dní, které se nám vybavují při pohledu na sluncem zalité město, je ještě spousta. Pouští se do nás ale opět ranní chlad, a tak se vydáváme do nitra Sacré Coeur trochu se ohřát a poslechnout si nádhernou hudbu, kterou místní řádové sestry doprovázejí ranní mši. V břiše nám však začíná nebezpečně hlasitě kručet, a tak opouštíme chrám ducha a vydáváme se nasytit svá ranním výkonem vybuzená těla do nedaleké útulné kavárny. Ještě že máme kola – na nich je to v Paříži všude blízko.

Specialistou na dovolenou na kole je cestovní kancelář Adventura. Ve své nabídce má mimo jiné i zájezd Paříž na kole.  Časy se mění a podpora městské cyklistiky je už několik let prioritou i pařížské radnice. Za tu dobu byly ve francouzské metropoli vybudovány stovky kilometrů cyklostezek a desítky tisíc Pařížanů si zvykly každý den místo do přeplněného metra nasednout na kolo a vydat se do práce či do školy vlastní silou. Paříž je pro cyklistiku jako stvořená.