Ostrovy Perhentian – romantika po malajsku

Letiště v Kota Bahru má spíše charakter provinčního nádraží někde na českomoravské vrchovině. Místo kolejiště jedna přistávací dráha, malá klimatizovaná odbavovací hala a parkoviště. Neuběhne proto víc než několik minut a stojíme i s batohy venku. Ještě jsem se ani nevzpamatoval a už u mě stojí malý snědý chlapík se slovy „Mister, chcete na ostrovy Perhentian?“.

Jak se tam dostat?

Souostroví Perhentian leží přibližně 20 km od východního pobřeží malajského poloostrova. Je tvořeno soustavou dvou větších korálových ostrovů (Perhentian Besar a Perhentian Kecil) a několika menších ostrůvků a útesů ležících nedaleko thajsko – malajských hranic v Jihočínském moři. Polohopisně sice náleží do malajského státu Terrenganu, ale blíže pravdě je, že leží na hranici států Kelantan a Terrenganu, téměř na půl cesty mezi městy Kota Bahru a Kuala Terenganu. Je to malebný tropický ráj, pravé eldorádo pro milovníky šnorchlování, potápění a nádherných pláží s bílým pískem. Tato místa patří k nejkrásnějším v celé jihovýchodní Asii, takže pokud chcete strávit dovolenou téměř ve stylu Robinsona Crusoe, stojí i poněkud delší cesta za absolvování.

Jako většina těch, které na ostrovech potkáte, i vy ji pravděpodobně začnete v Kota Bahru nebo Kuala Terenganu. Sem se lze totiž poměrně bezproblémově dopravit z Kuala Lumpuru ať už letecky či vlakem nebo autobusem. Zde však, pokud nepatříte mezi opravdové dobrodruhy, nezbývá než si najmout taxi, které vás za relativně přijatelné ceny dopraví k jediným dvěma přístavištím pro cestu na ostrovy. Tyto se nachází ve vesničkách Kuala Besut nebo Tok Bali, odkud si zájemce může vybrat ze dvou způsobů lodní dopravy: buď asi čtyřicetiminutovou cestu rychlou, anebo levnější, za to však výrazně dobrodružnější cestu pomalou lodí. Druhou variantu bych si dovolil doporučit pouze „ostříleným mořským vlkům“ pro které slovo mořská nemoc nic neznamená.

Díky relativně složité dostupnosti to není ani tak dávno, kdy se počet turistů na ostrovech Perhentian dal ročně počítat maximálně na desítky. Pravdou ale zůstává, že během posledního desetiletí získaly na oblibě jak mezi místními obyvateli tak i mezi návštěvníky z jiných zemí, což způsobilo, že zde začaly růst bungalovy jako houby po dešti. Složitější dostupnost však sehrála i svoji pozitivní roli v tom, že pravděpodobně odradila movitější zákazníky. Proto se postupně vše přizpůsobilo klientele, kterou tvoří převážně batůžkáři ze západu a víkendoví návštěvníci z Kota Bahru. Díky tomu se na těchto ostrovech neopakovalo to, co například na souostroví Langkawi, které zaplavily davy bohatých turistů z celého světa.

Nejširší nabídku průvodců a map Malajsie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Vyrostlo tu pouze několik desítek bambusových nebo dřevěných chatek se základním vybavením. V některých z nich je stále tekoucí voda nebo elektřina nedosažitelným luxusem. Nedošlo ani k masovému ničení vegetace díky čemuž si ostrovy zachovaly svůj původní ráz tropického ráje. K turistickému centru se dá snad s trochou fantazie přirovnat pouze oblast tzv. Long Beach na ostrově Kecil s několika obchůdky a restauracemi a jednou zděnou budovou, která vzdáleně připomíná maximálně „jednohvězdičkový“ hotýlek evropského typu. Tato pláž je také považována za neoficiální administrativní centrum obou ostrovů. Jestliže si večer rádi v klidu posedíte v restauraci s kouzelným výhledem na moře a s vynikající rybou na talíři, pak je to místo přesně pro vás. Pokud ovšem patříte k lidem kteří mají raději klidná ničím nerušená místa stačí se, ať už pěšky či za pomoci lodního taxi přesunout na jiná, téměř opuštěná místa, nebo na vedlejší ostrov Besar, který je osídlen jen velmi řídce.

Jste-li vyznavači vodních sportů nezbývá než využít širokého spektra výletů za šnorchlováním či hloubkovým potápěním. Korálový útes táhnoucí se kolem celého pobřeží nabízí neuvěřitelné podmořské divadlo. I amatér vyzbrojený pouze brýlemi a šnorchlem může pozorovat nejen hejna pestrobarevných rybek, ale také želvy a další obyvatele mořských hlubin. Pro zájemce je zde k dispozici také několik společností, které organizují různé typy kurzů potápění od začátečnických až po pokročilé. Vše je dostupné za velmi příznivé ceny, takže nudit se tu určitě nebudete. Ale pokud byste se přece jen cítili přesyceni mořem, není nic jednoduššího než obout si boty a vyrazit do nitra ostrova. Pravdou je, že i nejdelší cesta po ostrově vám pravděpodobně nezabere víc než pár hodin, avšak během ní lze pozorovat množství tropické flory a při troše štěstí i fauny.

Co říci na závěr? Snad jen to, že tato místa jsou narozdíl od přeplněných evropských turistických center nesmírně příjemná a působí takřka rodinnou atmosférou. Pro člověka, který hledá klid a odpočinek od každodenního uspěchaného života jsou pravým balzámem na nervy. Možná by někoho od návštěvy Malajsie odradila současná součastná politická situace v regionu po teroristickém útoku na Bali. Přes to všechno co se o Malajsii v souvislosti se světovým terorismem v poslední době napsalo, tak mi nezbývá než celou věc okomentovat slovy majitele našeho penzionu. Na otázku jak se obyvatele převážně muslimské Malajsie staví k teroristickým útokům odpověděl: „Víte, my jsme sice muslimové, ale vyjdeme s každým.“„U nás se nikdo bát nemusí.“ Myslím, že s tímto výrokem se dá jednoznačně souhlasit. Jistě, všude na světě žijí špatní lidé, ale odsoudit kvůli několika jedincům celou zemi mi přijde přinejmenším krátkozraké.