Celý život zasvětil itaslký badatel Africe. Sám ji několikrát navštívil, postavil tam dokonce vědeckou základnu a organizoval mnoho výprav za poznáním.
ANTINORI Orazio de (* 23. 10. 1811, Perugia, Itálie, † 26. 8. 1882, Let Marefija, Etiopie) – italský přírodovědec a cestovatel
Markýz Antinori se zasloužil o poznání Afriky nejen svými vlastními cestami, ale také jako organizátor výprav. Sám se do Afriky dostal prvně až v roce 1859, kdy podnikl menší cestu do Kordofánu (střední Súdán). Při druhé cestě (v letech 1860–61) zorganizoval výpravu do povodí řeky Bahr al-Ghazál, sám zmapoval oblast mezi řekami Džúr (Jur) a Tondž (Ibba) v jihozápadním Súdánu (kolem města Wáw); spolu s ním se do Afriky také poprvé vydal Piaggia. Právě Antinoriho výprava přinesla první zprávy o kmenech Ňam-ňamů (dnes nazývaných Azandové), o jejichž výzkum se Piaggia výrazně zasloužil na svých dalších cestách.
V dalších letech Antinori žil v Itálii (mj. se podílel na založení Italské zeměpisné společnosti roku 1867), do Afriky se znovu vydal až roku 1869, a to jen na krátkou cestu do Núbie. Vědecky mnohem významnější byla Antinoriho cesta z let 1870–71, které se spolu s ním (jako zoologem) zúčastnili také O. Beccari (botanik, známý spíše svými výzkumy v Indonésii) a geolog A. Iseglia. Prozkoumali Dahlacké ostrovy, pobřeží Eritreje a také severní část Etiopské vysočiny. Vedle vědeckých cílů ale trojice Italů připravovala koloniální anexi této oblasti Italským královstvím (to už roku 1869 obsadilo přístav Assab).
Naposledy se Antinori, už pětašedesátiletý, vypravil do Afriky roku 1876. Z přístavu Zejla (Saylac) došel do centrální Etiopie, kde se ve městě Ankober (centrum státu Šoa) setkal s tamním vládcem (negušem) Menelikem, pozdějším sjednotitelem Etiopie. Menelik přijal Antinoriho velmi vstřícně a dovolil mu, aby nedaleko Ankoberu založil výzkumnou stanici Let Marefija. Ta se stala základnou pro celou řadu výzkumů, které už ale vedli mladší členové výpravy, zejména A. Cecchi, Gustavo Bianchi (1845–1883) a Pellegrino Mateucci (1850–1881). Přesto Antinori (v té době navíc už bez jedné ruky, o kterou přišel po úraze) ještě důkladně zmapoval značnou část státu Šoa.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
