Bali je malý indonéský ostrov, který ukrývá plno pokladů. Tohle oblíbené turistické místo nabízí krásné pláže, sportovní zážitky a nádherné chrámy. I když někdo může říct, že se jen hemží turisty, je nádherný a místní hinduistická kultura a usměvaví lidé stojí za návštěvu. Naopak jiný indonéský ostrov, sousední Lombok, je o něco divočejší a můžete na něm ještě zažít tu „pravou“ Indonésii.
Příroda a balijská kultura je nádherná, lidé jsou usměvaví a pracovití. Pokud tvrdě nepracují na rýžovém poli, tak ručně vyrábí nádherné věci od nábytku až po sochy různých velikostí a tvarů, malují obrazy nebo poskytují turistické služby turistům.
I hinduističtí bohové potřebují nakrmit
Většina obyvatel jsou hinduisté a žijí velmi zbožným způsobem života. Všude přítomní bohové jsou jeho nedílnou součástí, a proto existuje až sto tisíc chrámů a v každé domácnosti stojí alespoň jedna malá svatyně. Protože Balijci věří, že se jejich předkové vrací zpět do domu a své příbuzné ochraňují, denně jim nosí malé obětiny v palmových košíčcích, které pokládají na oltáře a na zem. Všude můžete vidět ženy, které na chodník před dům pokládají čerstvé květiny, ovoce a zapalují vonnou tyčinku.
To je charakteristická vůně ostrova. Tím, že je vynesena do nebe, je upozorněn zlý nebo dobrý bůh, že může sestoupit a najíst se – tím splnila obětina účel a pak už je sežrána kočkou nebo psem, kterých je tu opravdu hodně. Pro svou duchovní atmosféru je Bali opravdu neuvěřitelné místo. Snad to tak i zůstane a nezahltí se neudržitelně se rozvíjejícím turismem.
První zřetelná věc na Bali je naprosto šílená doprava. Silnice jsou dvakrát užší než naše, všude je plno aut a tisíce motorek, na kterých jezdí celá rodina a neplatí žádná pravidla. Bylo nám vysvětleno, že se tady jezdí „intuitivně“ a proto je nehodovost opravdu vysoká. Občas se zastaví na červenou, jinak je doprava ale absolutně nepřehledná a na úzkých silnicích se v plné rychlosti předjíždí a často jde o pár centimetrů mezi motorkou a autem. Benzín se kupuje ve skleněných láhvích u silnice nebo na malých čerpacích stanicích. Bezpečnější způsob dopravy je najaté auto s řidičem, které nevyjde draho.
Nejširší nabídku průvodců a map Indonésie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Co na Bali nevynechat?
Pokud chcete vidět opravdu vše, zůstaňte na ostrově minimálně 14 dní. Bali je nejvíce turistické na jihovýchodě. Západ a sever jsou přírodnější a prázdnější. Určitě nevynechte vnitrozemské město Ubud, které je jedním z kulturních center s hlavní atrakcí Monkey forest – chrám v pralese, kde žije okolo 600 makaků. Nejsou nebezpeční, jen hodně zvědaví a kradou věci, takže vše schovejte do batohu. Narozdíl od jiných míst jsou hlídaní strážci, kteří je i pravidelně krmí. Za pár korun kupte trs banánů a nechte je na sebe vyskočit.
Kousek za městem jsou nádherná rýžová pole Tegallalang, jedno z nejfotografovanějších míst. Zastavte se na chvilku a ochutnejte výbornou rýži v Terrace cafe. Na ostrově jsou tisíce chrámů, největší je ale Besakihu na západě dvě hodiny cesty od Ubudu. V okolí jsou ale další, jako například Tirta Empul, kde jsou i posvátné prameny. Do chrámů si nezapomeňte zahalit kolena, muži i ženy. Pláže jsou na jihu tmavé a spíše surfařské, a pokud nemáte rádi noční život a ruch, tak nejezděte na pláž Kuta, která je turistickým centrem. Hezčí a klidnější místa jsou na jihovýchodě a východě Bali.
| Přečtěte si i další článek o hinduistickém ostrově Bali! |
„Pravou“ Indonésii zažijete na Lomboku
Pokud chcete poznat z Indonésie víc, nasedněte na loď z přístavů Sanur nebo Padangbai a plujte na Lombok. Můžete si vybrat mezi velkým množstvím lodních společností a lodě vyjíždějí několikrát denně. Lombok je ostrov velký asi jako Bali, ale rozhodně je tam mnohem méně turistů. I s dopravou je to malinko lepší, ale způsob stejný – kdo troubí, ten jede, předjíždí ten rychlejší kdykoliv a kdekoliv a ke srážce chybí centimetry.
Pokud chcete vidět pravou Indonésii, naplánujte si výlet k vodopádům Sendang gile na severu ostrova. Za malý příplatek dostanete i průvodce. Ten náš, 12letý Vindy, nám cestou vyprávěl o škole. Děti se učí zhruba 6 hodin denně 6 dní v týdnu, předměty jako matematika, angličtina, tělocvik a škola je baví.
Po půl hodině cesty pralesem, přes potoky a v hustém lijáku se nám rozkryl pohled na první vodopád. Nádherný pocit uprostřed divočiny – z deseti metrů padá křišťálově čistá voda, nad hlavou skáčou opice, prales vydává všelijaké zvuky a nad ním se vznáší mlžný opar. To je ta pravá Indonésie! Život tady není asi úplně nejlehčí, každý vynalézá způsob jak si přivydělat – ať už na rýžovém poli nebo v malém obchůdku, ale úsměvy místních obyvatel jsou upřímné. A země si zachovává svou divokou tvář i přes příliv turistů. Rozhodně stojí za navštívení pro dobrodružnější povahy!
| Autorka Eliška Váchalová dostala od svého manžela neobvyklý svatební dar – jejich společnou cestu životem započali společnou cestou kolem světa. Po 142 dnech se vrátili domů se vzpomínkami, na které nikdy nezapomenou. Zažili cyklon i zemětřesení, viděli divoké koně, klokany, velryby, poznali krásu slonů, všechny barvy moře a oceánů, chudobu a vstřícnost lidí a sílu přírody po celém světě. Od té doby si také mnohem více váží bezpečí a klidu domova. Více si můžete přečíst také na jejím blogu. |
Supr Eli, četlo se to jedna báseň … ale přiznávám, že zažít to by bylo lepší .)
Články v okolí