Oblast Văcăreşti tvoří zelenou náplast oblastem staré komunistické šedi rumunské metropole jménem Bukurešť

Bukurešť, téměř dvou milionové hlavní město Rumunska, jehož historie nesahá příliš do dávných věků. První zmínky o něm se datují pouze asi 500 set let dozadu. Architektura města je značně ovlivněna komunistickým režimem ve 20. století, přesto zde návštěvník spatří více než jen panelákové domy. Nutno ale přiznat, že zejména střed města se vyznačuje řadou kontrastů – od bohatých a luxusních hotelů po sousední posprejované a polorozbořené budovy, v jejichž výklencích někdy pospávají lidé bez domova.

Přesto turista může v Bukurešti navštívit místa, která bývalé socialistické město nepřipomínají ani v nejmenším. Do jednoho z takových míst vás dneska zveme na výlet. Projdeme se po trase Urban Delta Tour, kterou mnohdy neznají ani místní a otevřené exkurze se pořádají většinou pouze pro školy v Bukurešti.

Napínavá historie nevyužité městské části

Pojmem Văcăreşti se označuje městská čtvrť, která se rozkládá jihovýchodním směrem od Starého města Bukurešt. Oblast není pouze částí města v blízkosti řeky Dâmboviţa, ale nachází se zde přírodní park (Parcul Natural Văcăreşti) a stejnojmenné jezero. Jméno části města je spojeno s valašskou aristokratickou rodinou Văcărescu a typickou rumunskou příponou -eşti.

Historie tohoto místa je stejně bohatá jako nynější bujná vegetace v přírodním parku. Před rokem 1984 zde stával klášter Văcăreşti, který byl postaven roku 1716 v blízkosti dnešní Piaţa Sudului. Jednalo se o největší klášter z 18. století v JV Evropě. Svého času sloužil i jako pevnost, která byla dobývána ruskou armádou (Rusko-turecká válka v roce 1771).

Zvláštností místa je i fakt, že část budov kláštera sloužila kdysi jako vězení. Vězněni zde tak byli například Richard Wurmbrand, Tudor Arghezi, Ioan Slavici, stejně jako Corneliu Zelea Codreanu a další členové Garda de fier (česky Železniční stráž). Garda de fier bylo pravicové hnutí v Rumunsku, které se angažovalo v letech 1927 až 1939. Někdy se označuje také jako Legie Arhanghelului Mihail (česky Legionářské hnutí). Členové nosili převážně zelenou uniformu a prosazovali pravoslavnou víru.

Nejširší nabídku průvodců a map Rumunska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Velkolepé plány na přestavbu parku

Zajímavější část dějin tohoto území začíná ve 20. století. V roce 1974 se území začalo renovovat a budovat muzeum. Vše vzalo za své po zemětřesení v roce 1977. Na počátku 80. let si ze stále nevyužívané oblasti plánoval Ceauşescu vybudovat zábavní park o rozloze téměř 3 km². Ceauşescu byl rumunský politik, jednu dobu dokonce generálním tajemník Komunistické strany Rumunska. Plánoval zbourat zástavbu (ne moc rozvinutou v té době), vybetonovat dno a zavodnit umělé jezírko.

Velkolepý plán nebyl nikdy dokončen nejenom díky revoluci v prosinci roku 1990. Problémem byla i výška řeky Dâmboviţa a kvalita přehradní hráze. Jezero tak ani za deště nebylo nikdy plné. Stavbu kanálu pak zastavila zmiňovaná revoluce proti komunistickému režimu. Po plánech politika Ceauşescu zde nakonec zbylo jenom betonové dláždění na několika stranách kolem celé oblasti.

Příběh území pokračuje ale dále, i když zábavní park nebyl vybudován. V roce 2002 je část pozemku o necelých 2 km² poskytnut společnosti, jejímž vlastníkem je Australan Tony Mikhael. I on měl s územím velkolepé plány jako Ceauşescu. Chtěl investicí ve výši 650 milionů eur vybudovat zástavbu pro místní, golfové hřiště, hotely a nějaké kluby. Vedou se zde ale spory o pronájem plochy státu. Opět se tak zde nic nebuduje.

Boj za přírodní park

Naši skupinku do této zeleně zavedla průvodkyně Carmen spolu s místním rangerem Cristi Lascu, šéfredaktor National Geographic v Rumunsku. Jemu a týmu za ním se konečně po čtyřech letech od roku 2013 podařilo prosadit, že celá oblast Văcăreşti je chráněná zákonem. Při procházce nám Cristi vypráví celý příběh oblasti a přidává pár perliček.

Dozvídáme se tak o nejmenované menšině, která se zde po revoluci usídlila, samozřejmě nadivoko. Původní pár romského původu zde přivedl na svět postupně 11 dětí, které zde dále žily a měly další potomky. Proč nadivoko? Místní menšina nenavštěvovala školy ani doktory, veškerou potravu si obstarávala lovem ve zdejší vegetaci. Jak říkal Cristi: “Rodina byla na nejvyšším bodě potravní pyramidy ve Văcăreşti. To po čase přirozeně vedlo k narušení celého přírodního ekosystému a rodina musela být vystěhována zpátky do Bukureště.”

Bohužel požáry, odpadky a pytláci-rybáři jsou stále hlavním problémem oblasti. Proto taky správa Parcul Natural v čele s rangerem Cristi zahájila v roce 2012 kampaň za vyhlášení ochrany nad oblastí. V parku se nachází na 100 druhů ptáků a dalších živočišných druhů. Úřady nakonec daly projektu požehnání. Přesto jsme v den naší Urban Delta Tour narazili na rybáře a ranger tak měl plné ruce práce.

Oáza klidu, kterou nesmí turista minout

My jsme náš půldenní výlet po pěšinách kolem jezera zakončili v 17. patře na hvězdárně (terase) obytného domu, kde jsme měli celou oblast parku i s městskou krajinou jako na dlani. V 16. patře sídlí správa parku a bývají zde organizována i promítání a přednášky o fauně a flóře.

Văcăreşti je vůbec prvním městským přírodním parkem v Rumunsku. Po našem výletě si myslíme, že se jedná o neuvěřitelný příběh o tom, jak může příroda vracet k životu opuštěnou městskou oblast. Ta tak vytváří nezapomenutelný zážitek pro návštěvníky a krásný přirozený ostrůvek pro flóru a faunu. Určitě stojí za to si popojet tři zastávky metrem na jih (od zastávky Univerzita) a projít se tu. Vstup je volný, na chodce zde narazíte ojediněle, sem tam se mihnou cyklisté anebo zakázaní rybáři.