Dneska o jednom trochu bizarním svátku. Kanamara Matsuri, neboli svátek ocelového falusu, je šintoistický svátek každoročně pořádaný chrámem Kanamara ve městě Kawasaki, nedaleko od Tokia. Festival se datuje od začátku 17. století, kdy se v chrámu modlily prostitutky za dobrý kšefty a proti pohlavním nemocem. Legenda praví, že do mladé dívky se usídlil démon, který během svatební noci vykastroval dva mladíky. Démona se pak z dívky podařilo vyhnat až díky kovářovi, který zhotovil speciální falus železný, na kterém si démon vylámal zuby… V dnešní době jde hlavně o svátek plodnosti, který se nese ve veselém duchu a o jarmark, ze kterého se používá část výtěžku pro výzkum HIV.
Chrám Kanamara je malej, s malým placem u ulice, kde bylo hned od rána živo, byli tu trhovci, od kterých bylo možný kromě jídla a pití zakoupit taky hodně populární lízátka ve tvaru falusu nebo vagíny, píštalky a chrastítka (ve tvaru falusu), speciální barevné šátky (rovněž se symboly falusu). Kromě toho bylo možný připojit se k místnímu řezbáři a vyřezat si pěknej falus třeba z bílý ředkve nebo mrkve, nebo se posadit na dřevěnej falus na podstavci (ten už ale vypadal spíš jako kanón) a nechat se na něm vyfotit, samozřejmě o to byl obrovskej zájem.
Lidí valem přibejvalo, takže jsme nechali chrám chrámem a šli se projít dál a vzápětí vpadli do chrámu jinýho, novýho a rozlehlýho, kterej nám trochu připomínal Asakusu v Tokiu, kolem byl parčík a jezírko, za kterým trůnil zlatej Budha, zatímco v jezírku se na kamenech nahřejvali holubi, kachny a želvy, vše v mírumilovné pospolitosti s pod nimi plovoucími barevnými kapry.
Kolem dvanáctý se dává od chrámu Kanamara, kde už je hlava na hlavě, do pohybu průvod – na začátku jde důstojným krokem mnich, za ním pak tři skupiny slavnostně oděných dobrovolníků a dobrovolnic nesou na ramenou nosítka s falusy v hodně nadživotní velikosti; nejparádnější je růžový, nosítka jsou bez stříšky a nesou ho chlapi převlečení za transvestity. Průvod chodí asi hodinu kolem chrámu v uličkách města a čas od času se zastavuje – to když obzvlášť rozjetá skupinka nosičů menšího dřevěného falusu rozkývává nosítka do všech stran.
Galerii fotografií Vojty Peřiny naleznete také ZDE>>
