O slavnosti Seijin no hi

Tento věk je v Japonsku brán jako začátek dospělosti a dvacítka je taky minimální věková hranice pro takové kratochvíle jako je pití alkoholu a kouření. A dvacetiletí už taky mají volební právo.

Místní radnice při této příležitosti pořádají oficiální ceremoniál, ze kterého pak mladí pokračují do chrámu. Dívky si u příležitosti tohoto dne oblékají speciální furisode-kimono s dlouhými rukávy; většina z nich si kimono obléct neumí a musí proto navštívit specialistku. A hodně z nich si prostě kimono místo koupě pronajme, protože takové pěkné kimono může stát stejně jako třeba nové auto. Rovněž tak dívky navštěvují kadeřnici, buď den předem, nebo časně z rána. Většina kluků jde v obleku, ale lze potkat i ty, kteří si vezmou černou sukni hakamu (nutno podotknout, že výdaje jsou pro ně nižší než u dívek).

Nejširší nabídku průvodců a map Japonska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Po slavnosti se mladí druží a jdou na párty nebo pít. Holky nejsou zvyklé nosit „pantofle“ známé jako zori, takže jsou pak často s blížícím se večerem vidět jak kulhají. Později večer se pak už čerství dospělí vracejí kolikrát značně rozjaření vlakem domů.

Já jsem navštívil slavnost ve chrámu Meiji u Harajuku. Holkám v kimonech to hodně slušelo a téměř vždy byly vděčným soustem pro zdejší (zřejmě amatérské) fotografy, jejichž vlezlost byla pro mě často dost zarážející, v podstatě si ty holky aranžovali podle svých představ, ale holky pak ochotně pózovaly. Že byly v Meiji davy lidí, o tom asi nemá cenu psát.