V Tanzanii je 120 kmenu, ktere maji ruznou kulturni tradici a casto i odlisny jazyk. Navic tu zije mnoho Indu a Arabu, kteri si take zachovavaji sve tradice (napriklad zeny nosi sari). Oficialnim jazykem je tu svahilstina a na svych cestach jsem se nesetkala s nikym, kdo by svahilsky neumel. V soucasne dobe je Tanzanie zcela bez kmenovych konfliktu, lide ziji vedle sebe a uzaviraji snatky bez ohledu na kmenovou prislusnost. Na svuj kmen nezapomeli, ale casto uz pro ne neni prislusnost k nemu dulezita. Rada lidi si dobre uvedomuje, jak je touto snasinlivosti Tanzanie vyjimecna a radi se vam s tim pochlubi.
Take nabozenske konflikty tu nejsou, prestoze tu ziji vedle sebe krestane, muslimove, hinduiste a do vseho se jeste misi stara africka nabozenstvi. Ne, ze by tu vsichni zili v miru vedle sebe, ale konflikty tu nemaji rasovy nebo nabozensky podtext.
Snad nejvic si svou kmenovou identitu zachovali Masajove. Mnoho Masaju, kteri odesli do mest, stale nosi alespon tradicni masajsou latku prehozenou pres ramena. Masajove zijici ve vesnicich v Masai Steppe mluvi svym jazykem, nosi typicke odevy a zdobi se koralky a retizky. Muzi i zeny nosi naramky na nohach. Zeny a nekdy i muzi maji velke diry v usnich laluccich a nosi slozite nausnice z koralku. Temer kazdy muz ma nejaky koralkovy naramek a casto i nahrdelnik. Jeden Masaj nam rikal, ze tady v Tanzanii ziji lide jeho kmene bez problemu s ostatnimi, ale v sousedni Keni je situace horsi.
Masaj Julius a co ma vetsinou k veceri
Masajove ve stepi ziji v ruzne velkych domech – zalezi, stejne jako u nas, kolik ma kdo penez. Ve vesnici Mererani, ktera lezi mezi Arushou a Moshi nekolik kilometru od mezinarodniho letiste, jsme se seznamili s Masajem Juliusem. Je to velmi bohaty muz, ktery vlastni mnoho pudy nedaleko Mererani. Ma velky zdeny dum, vydlazdenou zahradu, sloupky vykladane barevnymi kameny… Julius si vzal dve zeny a v soucasne dobe ma s kazdou 5 deti. Rad by si vzal jeste jednu zenu, nejlepe mzungu. Obvykla cena za zenu je mezi Masaji okolo 10 krav, ale muze byt i nekolikanasobne vyssi. Tyto kravy jsou pro jeji rodinu a pak jeste kravy pro ni, jestli jsme to dobre pochopili, je to pro pripad rozvodu. Juliusovi zeny ziji kazda ve sve casti domu a jsou dobre pritelkyne. Samostatne vari, ale cela rodina ji dohromady.
Z Juliusovi rodiny mluvi trochu anglicky pouze jeho dva mladi synove, kteri se uci ve skole. V Masai Steppe je obrovskou vyhodou, ze Dan mluvi plynulou svahilstinou. Muzeme se tak lidi, ktere potkame, zeptat na spoustu veci a ja jen doufam, ze jsou me otazky v mezich slusnosti. Africani se vas ostatne taky ptaji na kde co a casto jsou to otazky, ktere by jsme v Evrope povazovali za neslusne.
Hned vedle Juliusova moderniho domu je nekolik domu se stenami z kraviho trusu, kde jsme zastihli zeny se slozitymi koralkovymi ozdobami. Jedna z nich mela krasna, asi dvouleta, dvojcata, ktera me nechala bez problemu vyfotit – pote, co jsem se svou jednoduchou svahilstinou rekla jak jsou krasna. Dospele zeny se fotit nechtely a namitaly, ze urcite fotky budeme draze prodavat. Nejdriv mi nedovolily vyfotit ani jejich psy. Mely vlastne uplnou pravdu. Pokud se jim dostanou do ruky nejake noviny nebo casopis, vetsinou jsou tam fotky nejakych Masaju. Nakonec jsme preci jen nektere presvedcili tim, ze jsme jim jejich fotky hned vytiskli.
Nejširší nabídku průvodců a map Tanzánie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Lendepe Lesrepi
Daniel navstivil Masai Steppe u Moshi uz minuly rok a Masaj Lendepa Lesrepi jemu a jeho dvema pratelum delal pruvodce. Ted jsme pro nej meli fotky a v Juliusove dzipu jsme se ho vydali najit. Projizdeli jsme stepi a to je takova placka a jen obcas nejaky ker nebo strom, ze jsem mela pocit, ze zafouka vitr a budu moct letat (neslo to). Projizdite autem po cestach – ted jak jinak nez rozbahnenych, a casto potkavate velka stada koz, ovci nebo krav. Masajove jedi maso techto zvirat a zaroven je doji. Julius mi tvrdil, ze kozy se doji vsude v Tanzanii. Nicmene stara pani, se kterou jsem jela busem do Arushi, i zena postavajici u koziho stada u mesta Singida (vnitrozemi Tanzanie), mi rikaly, ze kozy pouzivaji jen na maso. Kdyz jsme v Mererani jedli s Danem rybu, rekl nam jeden nahodne prochazejici Masaj, ze to on by nejedl, ze ryba neni poradne maso. Nekteri Masajove ale jedi i ryby. Krome techto i u nas obvyklych zvirat jedi Masajove zirafi maso a maso jednoho z druhu antilop. Zirafy lovi ve stepi, ktera neni rezervaci. Maso je pry velmi dobre, hodne sladke. Zebry nejedi, protoze jejich maso smrdi. Masajove chovaji take hodne oslu, ale ti se pouzivaji jen na praci.
Masaje Lendepu nam pomohli najit muzi, ktere jsme zastihli uprostred stepi pod stromem. Meli tu rokovani o stavbe nove skoly. Obdivovala jsem jejich naramky a oni se pak nechali bez problemu fotit a moc jsem je pobavila, kdyz jsem chtela vyfotit jen jejich nohy. Dan jim nejake fotky i vytiskl a ja jsem s nimi smenila naramky co vyrabim z mulinky za jejich koralkove.
Lendepa bydli v chatrci z kraviho trusu, ktera je velka asi 2x5m a kuchyn je oddelena od mista na spani. Postel je vyvysena a jsou na ni kravi kuze. V kuchyni nam ukazal medicinu, kterou mel cerstve navarenou. Byl to vyvar z kozi hlavy a ruznych rostlin. Dan to ochutnal, ale dobre to pry nebylo. Ja jsem mezitim krmila zbytky kozi hlavy kocku. Masajove chovaji kocky i psy. Psi jsou na hlidani pribytku i stad dobytka a vetsinou nemaji pristup do domu. Tady se vsichni velmi podivovali a pak smali fotce, kde je muj bracha a muj pes ho olizuje na nose. Kocky se tesi vetsi prizni, maji pristup do domu a lide je i hladi. Slouzi k lovu mysi a hadu. Julius nam naprosto vazne rekl, ze kocka uvali kulicku z hliny, kterou pak kopne hadovi a kdyz po ni had jde, kocka mu skoci za krk a zakousne ho. Julius ma doma 4 velke kocky (krmi je zbytky od sveho stolu a dava jim hodne mleka) a ty pry zabiji i vetsi hady.
Asi neni uplne presne rici, ze Lendepa zije ve vesnici. Vypada to tu totiz tak, ze domy jsou roztrousene daleko od sebe. Po navsteve jeho domu a seznameni se s jeho sousedy, jsme jeli za jeho zenou, ktera byla na navsteve u rodicu. Ti bydli v chatrci, ktera je soucasti mensi osady. Tvori ji asi 20 chatrci a ruznych pristresku obehnanych plotem z trniteho rosti. Rodice Lendepeho zeny byli moc mili, o foceni sice nestali, ale nechali me vyfotit si jejich cerstve narozenou kozu:) Lendepa nam ukazal svou dvouletou dceru Terezii. Bohuzel neni zdrava, rekli nam, ze od narozeni je stale unavena. Odhadovala bych to na nejakou distrofii svalu.
V Arushe jsem s Danem navstivila centrum pro turisty. Byl to opravdu pekny komplex se stovkami suvenyru a mzungu se sem sjizdeli v houfech. Kdyz jsem unavena turismem cekala venku na Dana, prisel ke me Masaj, ktery je v komplexu zamestnany jako ziva atrakce. Rekl mi nejake tradicni pozdravy i s prekladem do anglictiny, tak jsem mu odpovedela a rekla, ze preklad neni nutny. Trochu jsme se bavili, umel neco malo anglicky. Kazdy den jde sem, tady postava a foti se s turisty (ma fotku i s prezidentem Clintonem) a pak jde zas dve hodiny pesky do sve vesnice ve stepi. Vypravela jsem mu trochu o sve ceste Tanzanii a on se ptal, s jakou jsem jela spolecnosti. Nejdiv jsme ja vubec nechapala na co se to pta a pak on nemohl pochopit, ze jsem jela bez cestovky. Po teto zkusenosti si jeste vic vazim, ze jsem mohla navstivit Masaje v jejich pravych domovech a mohla s nimi normalne mluvit. Ze jsme si mohli navzajem polozit vsetecne otazky a zasmat se nad odlisnostmi nasich kultur.
nadpis "O normalnim zivote Masaju" je zavadejici. situace je podstatne komplikovanejsi.
Dobry den,
cetla jsem clanek i vasi pripominku a zajimalo by me nejprve upresneni, proc je nadpis zavadejici. Zadruhe bych uvitala alespon bodove nebo strucne vykresleni v cem je tedy situace komplikovanejsi, prestoze verim ze jde o problematiku slozitou. Zajima me Afrika a clanek jsem ocenila proto ze je to dalsi pohled nebo alespon popis urcite zkusenosti. Jak tedy hodnotite situaci masaju?Jaky je vas pohled?Myslela jsem ze u diskuze se kritika rozvine aby bylo o cem mluvit nebo alespon co se dozvedet z ruznych uhlu pohledu. Dekuji a s pozdravem Giordanova Giovanna
Vazena pani, Vas prispevek je to, na co Tomas (jak ho znam) ceka. Diskutovat se da jedine tehdy, pokud nekoho diskuse zajima. On i ja jsme zjistili, ze nekteri ctenari povazuji takove pripominky za stourani, obtezovani, "kritiku pro kritiku", hnidopisstvi, "porad keca a sam nic nepise" atd. Aniz bych chtel nejak znectit snahu jednotlivych autoru poskytnout clanek ci prispevek, diskuse jsou cenne, protoze poskytuji nove pohledy, mohou upravit mnohe povrchnosti a stereotypy atd. S Vasim pohledem nelze nez souhlasit a Tomas Vam asi zareaguje na "nahravku".
ano, tak se tesim…me zajimalo spis vedet co teda je ta komplikovanejsi situace a myslela jsem ze se to napise rovnou coz i pro autory clanku muze byt prinosne tak treba me to prijemne prekvapi…Giovanna
Me to zajima take, protoze o teto oblasti zadne hlubsi znalosti nemam. Tomas se ale zabyva mensinovymi etniky "na okraji hlavniho proudu spolecnosti" (nebo jak to nazvat), tak k tomu treba sam par veci rekne.
pokud je neco normalni, odrazi to neco obvykleho, bezneho, neco co odpovida norme. autorka vsak popsala pouze svuj vlastni zazitek. to je v poradku, zejmenena pro format hedvabne stezky. tim vsak, ze nadpis vzbuzuje ve ctenari pocit, ze informace v clanku jsou obecne platne, opusti ctenar svuj pocitac s pocitem v klidu si zijicich tanzanskych masaiu.
autorka vsak nezminila tu temnejsi cast zivota masaiu v tanzanii, jako napr. konflikty ohledne prirodnich zdroju. specificky zpusob produkce a zivotniho stylu, ktery predstavuje pastevectvi, v tanzanii zaznamenava vazny konflikt s jinymi zpusoby produkce a zaroven politicke predsudky zvyhodnuji vse jine nez pastevectvi. masaiove prichazi o svoji pudu a dostatek vody diky farmam a ruznym ochranarskym iniciativam (wildlife protected/designated areas) ve vsech peti tradicnich distriktech (ngorongoro, monduli, longido, simanjiro a kiteto). masaie z ngorongoro (nca) pronasledovaly obavy z vystehovani. v prubehu roku 2005 byly vybrany lokace pro premisteni lidi a jejich dobytka za hranice nca.
na druhou stranu je treba zminit, ze se obyvatelum 12 vesnic podarilo navratit na misto (Monduli distrikt), ktere jim odebrala armada pro svuj vycvik. za pravo vesnicanu se postavilo i ministry of lands and human settlement.
v distriktu kiteto tim, ze se do oblasti stehovalo cim dal vice farmaru, dochazelo k dalsi marginalizaci "domorodych lidi".
uzemi masaiu se stava uzemim tech, kteri nepraktikuji pastevectvi. z nich velka cast ovlivnuje zmeny v uzivani pudy. bohati jedinci (i masaiove) si zajistili pozemkovou drzbu a vytvari si nove prilezitosti pro akumulaci zisku. To na druhou stranu pripravilo radu masaiu o tradicni pudu, cimz se jejich chudoba dale prohlubuje.rovnostarstvi, ktere patrilo mezi charakteristicke rysy masaiu je nyni vyznamne potlaceno.
mnou uvedene informace nejsou zdaleka vycerpavajici. s pozdravem, tomas ryska.
„masaiove prichazi o svoji pudu a dostatek vody diky farmam a ruznym ochranarskym iniciativam (wildlife protected/designated areas)“
Ja naopak fandim ruznym ochranarskym iniciativam, protoze zvirata, si na rozdil od nas lidi, svuj narok na pudu vybojovat nemuzou. Nase planeta ale patri rovnym dilem nejenom nam lidem, ale take i zviratum. Nevim, kde clovek vzal pravo na to si myslet, ze vsechno na zemi se musi podrizovat jeho potrebam a narokum. Kdyby nebylo tech narodnich parku, ktere nekdo odsuzuje, tak ta zvirata by byla davno vyhubena a rozmnozovali by se jenom diky umelemu oplodneni za mrizemi v zoologickych zahradach.
ivo, je slozite toto tema diskutovat na internetovem foru. nicmene, rozumim vasi poznamce a souhlasim s vami. s cim vsak souhlasit nemohu je souvislost, do ktere vasi myslenku vkladate. biologicka rozmanitost na mnoha mistech planety pretrvala prave diky hospodareni "domorodych lidi" na sve pude. jejich ucta k pude a zivemu na ni, jakoz i setrne zachazeni s ni, nam zachovala body na planete, ktere se mohou chlubit svoji krasou a rozmanitosti. ochranarske snahy jsou casto pouze prevlecene investice. at jde o naslednou tezbu ci turisticky prumysl (viz http://www.hedvabnastezka.cz/r/dopady_turismu/Afri cke-dobrodruzstvi.ht ml). na uzemi, ktera domorodi lide dokazali zachovat a nasledne z nich byli vysidleni, dnes jezdi tisice turistu, aby se mohli kochat necim, co ve svych vlastnich zemich nemaji. na ty, diky kterym to tu zustalo vsak jiz pomysli malokdo. v prubehu poslednich nekolika desetileti doslo k naproste destrukci nasi planety. tato destrukce dopada na vase (i moje) milovana zvirat, ale stejnou silou dopada i na lidi. ovsem v prvni fazi na ty, kteri se zviraty zili bok po boku – na domorode lidi. je velmi malo lidi, kteri teto destrukci oponuji. mezi ne patri prave domorodi lide, kteri za svoji pudu casto pokladaji zivoty. a stejne tak, jak nemaji sanci na preziti ve volne prirode zvirata, nemaji ji ani domorodi lide. uvedu jeden priklad. svetove znama ochranarska organizace wwf. jak rika prof. hartmut heller:"wwf vznikla diky velkym kapitalistum, jako holandsky princ bernhard a dalsi, aby si zachranili sva loviste – specialne ta s velkymi tygry. dokonce podle svych vlastnich dat, wwf pripustila obetovat 90% lesu v kongu, brazilii, amazoniia a jv asii, aby zachranila zbylych 10%. takze az prijdeme o tech 90%, uvidime co se stane s temi zbylymi 10%. mozna opet obetuji 90%, aby zachranili tech 10. wwf neni ochranarskou organizaci, ale organizaci nicitelskou. vyhnali baka pigmeje a dalsi domorode lidi ze sve pudy a zalozili narodni parky pro bile lidi. jini nemaji povoleno vstoupit. muzeme to demonstrovat na prikladu baka v novem narodnim parku v jihovychodnim kamerunu. bili lide tam mohou lovit, jako napriklad ti z gtz (gtz je nemecka vladni rozvojova organizace), diplomate nebo lide z vlady. wwf dokonce nezajima, ze se uvnitr parku tezi zlato. ale bakaove, lesni lide, jsou vyhaneni a pokud se pokusi vratit, jako nedavno v narodnim parku zawo, potom budou zastreleni rangery, ktere najima wwf. wwf ma na svedomi stovky, mozna tisice domorodych narodu, ktere byly vyhnany, zniceny a v mnoha pripadech povrazdeny – vytvorili genocidu."
jinymi slovy, prave domorodi lide byli temi nejlepsimi ochranari zvirat a rostlin. na jejich pude se cela ta krasa zachovala. jejich znalost sveho prostredi je uzasna. napr. prumerny akha dokaze identifikovat a popsat podstatne vice ptaku nez naprosta vetsina z nas. pokud trpi zvirata na uzemi domorodych narodu, nikdo netrpi tolik jako prave domorodci, kteri citi za "sva" zvirata odpovednost.
pokud si muzete vysetrit 30 min., doporucuji se podivat na tento dokument:
http://www.un.org/esa/socdev/unpfii/en/multime dia.html
s uctou, tomas ryska
link na film je http://www.un.org/esa/socdev/unpfii/en/multimedia. html
v adrese se do slova "multimedia" vloudila mezera.
ted se zase vyskytla mezera pred "html". verim, ze adresa je jasna… 😉
Tomáši, na ten film jsem si udelala cas a zkoukla jsem ho…
Taky vam tu posilam odkaz na jedno kratke video. Je to jen 5 minutove video, nic zavazneho se tam nedeje, nic zavazneho se tam neresi… je to jenom naladofka, ktera za me vyjadruje, proc jezdim do Afriky… Preji vam hodne stesti… iva
http://www.youtube.com/watch?v=0y03f8d6tG
odkaz se mi nepovedl, tak sem zkusim dat jiny, pokud budu i tady neuspesna, tak nic, no…. 🙂
http://www9.nationalgeographic.com/ngm/wildcam africa/video_highl ights.html
ivo, odkazy nefunguji. nemuzete mi je, prosim, poslat na muj email
**@uw**.org
?
Tento diskusni modul (ha, ha, Tocik, porad remca a stezuje si 🙂 ma asi nejakou technickou-softwarovou chybu a rozsekava dlouha URL webovych adres, vklada do nich mezery. Zatim se mi to "povedlo" vzdy, a take vsem ostatnim. Chtelo by to webmastera ci programatora, aby se na to podival…
Dekuji za odpovedi, je to zajimave a na film se taktez podivam, chtela jsem neco odpovedet ohledne zvirat a problematiky ochranarskych organizaci ale nemela jsem to v hlavne srovnane,zdalo se mi totiz ze ivin pohled na vec byl dost radikalni… s vasi odpovedi souhlasim…myslim si take ze si domorode obyvatelstvo vetsinou s prirodou vytvori urcitou rovnovahu a nenici ji ani nehubi zvirata tak aby vyhynuly cele druhy.pokud je ochranarske organizace pripravi o pudu a o vodu take zasahuji do urciteho prostredi bez toho aby znali puvodni podminky a obyvatelstvo a to se mi nezda jako ochranarske.kazdopadne dekuji za zajimave podnety. S pozdravem Gioradnova Giovanna
Po prijezdu a hekticke aklimatizaci jsem se zas jednou dostala na mail a konecne jsem nasla nejakou diskuzi k memu clanku. Dik tomasovi za pripominky a pro me velmi zajimave informce! Rozhodne jsem nechtela vypadat, ze po kratke navsteve vsemu rozumim! V Arushe jsem potkala masaje "atrakci" a taky typicke parkove turisty co se pomalu boji vylezt z dzipu a podat ruku africanovi bez etikety "jsem tu pro turistu"… Pote jsem potkala nekolik masaju a povidala si s nimi o vecech, ktere mi pripadaji "normalni" (proto ten nadpis) – povidali jsme si jak sehnat zenu u nich a u nas, jestli hladi svoje kocky a cim je krmi, jak se jmenuji jejich deti a jak jim jde anglictina nebo jestli se zeny jednoho muze navzajem nehadaji… Samozrejme vim, ze ted nemuzu rict "vsichni masajove hladi svoje kocky". Nadpis mel vyjadrit, ze krome nasi predstavy o masajich v busi a mozna u nekterych o masajich, kteri maji problemy s pudou a s vladou… existuje i pohled na masaje se stejnymi kazdodennimi starostmi a radostmi jako mame my. Prijde mi, ze lidi u nas casto koukaji na cernochy a jeste vic na cernochy, ktere zaradite do kmene, jako na neco uplne jineho a jim totalne vzdaleneho (nemluvim o rasismu). Myslim si, ze nejsou tak jini a ze si s nimi klidne muzete sednout a pokecat o detech a domacich zviratech (a bylo to bezva:)
Dalsi vec – prispevky ohledne ochrany zvirat se mi take libi. Presne si myslim, ze vyhnat puvodni obyvatelstvo neni resenim – ono obcas akce takzvanych zachranaru vyjdou nakonec hur nez byl pocatecni stav… A bily turiste prijizdejici si v autech lvum az do tlamy a ohanejici se fotaky urcite zviratum v parku hodne prospivaji (nemam zde na mysli nikoho konkretniho)…
Články v okolí
Tip měsíce: Etiopie
Mezi vlky a vrcholy: výprava do jedinečné přírody Bale Mountains
Cesta časem: Kmeny a tradice Údolí řeky Omo
Prořezané rty, skarifikace i deformování lebek. Význam tělesných modifikací u etiopských Mursiů
Knižní tipy
SOUTĚŽ: Co je nového v JOTA, aneb cestování s knihou. UKONČENO
Časopis Travel Life píší cestovatelé pro cestovatele, tak CESTUJ!
Nové články
Vánoční trhy od Brém až po Berlín.. a mnohem dál
Playa del Carmen
Adopce na dálku: past individuální pomoci a prohlubování nerovností
Vybavení na cesty
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.