VÝZNAM KOŘENÍ VE STAROVĚKU A STŘEDOVĚKU Dnes už je těžké si představit, jak vysoce bylo koření ceněno. Vzpomeňme, že Portugalec Vasco da Gama obeplul jako první Afriku, aby mohl z Indie dovážet koření. Stejně tak Kryštof Kolumbus objevil Ameriku v domnění, že jde o Indii. A to vše opět – kvůli koření. Zázvoru, pepře, hřebíčku, kardamonu, šafránu se používalo k ochucení jídla, úschově masa, jako afrodisiaka a hlavně jako léku (ještě v 18. století byl kořenář totéž, co lékárník).
Koření bylo symbolem bohatství. Když v roce 408 n.l. oblehl vizigótský král Alarich Řím, požadoval jako výkupně 5000 liber pepře. Obrovské zisky ale plynuly hlavně z obchodu s kořením. Prodejní cena v Evropě byla až 20x vyšší než nákupní cena v Indii. I například ohromný majetek a rozsáhlá námořní říše renesančních Benátek, Pisy a Janova pocházel zejména z obchodu s kořením.
Historie kardamonu
Zatímco v Indii je kardamon používán od úsvitu dějin, do světového obchodu se dostal před 2500 lety. Byl znám v antickém Egyptě, Řecku (odtud jeho název kardamomon) i Římě. Již stovky let je v Etiopii i Kašmíru součástí národních jídel, používá se v celém arabském světě jako příchuť čaje a kávy a ve stepích střední Asie k ochucení masa a rýže.
Přesto ještě přes 200 lety rostl jen divoce v pralesích jižní Indie a celá světová spotřeba závisela na tom, kolik plodů kardamonovníku se podaří polodivokým sběračům v horských džunglích nasbírat. Tato skutečnost – velká poptávka po kardamonu v mnoha částech světa a na druhé straně neznalost jeho původu ani dovednosti jeho pěstování – dala vzniknout mnoha legendám, včetně legendy o Kardamonovém králi.
(Představte si, že by třeba chmel pro výrobu piva byl do Česka dovážen z neznámých dalekých zemí a nikdo by nevěděl, jak se pěstuje. Nevedlo by to k dohadům, spekulacím, legendám a průzkumným výpravám, které by měly jeho tajemství odhalit? Určitě ano. A stejně tak tomu bylo v případě kardamonu.)
Kardamon je i dnes třetím nejdražším kořením (po šafránu a vanilce). Přestože jej britští kolonizátoři v 19. století začali systematicky pěstovat, nároky kardamovníku na teplotu, neustálou vlhkost a nadmořskou výšku z něj dělají náročnou rostlinu.
Původ slova kardamon
Do evropských jazyků se slovo kardamon (případně kardamom) dostalo z antické řečtiny, kde znělo kardamomon.
Latinské jméno pro kardamovník Elettaria bylo odvozenou z indických jazyků. Kardamon se v hindštině a urdštině řekne ilaychi [इलायची], v Paňdžábštiněilaichi [ਇਲੈਚੀ]. Oboje pochází ze sanskrtu, kde je kardamom nazýván ela [एला] neboellka [एल्ल्का]. Ze starověké drávidštiny pak převzaly pojmenování pro kardamon i všechny současné drávidské jazyky (jazyky používané na jihu Indie)jako je tamilština – elakkai [ஏலக்காய்], malayalamština – elakkay [ഏലക്കായ്], jazyk kannada – elakki [ಏಲಕ್ಕಿ] a Telugu – yelakulu [యేలకులు].
Správný název v češtině je „kardamom“, my však používáme slangové „kardamon“; důvody budou zřejmé z návštěvy KARDAMON KLUBU.
Kardamon v ayurvédické a tradiční indické léčbě
Kardamon se v Indii a dalších zemích odedávna používá pro léčení zánětů ďásní a kožních chorob, jako prevence proti onemocněním dýchacích cest a bolestem krku, zápalu plic, astmatu a dokonce tuberkulózy. Je používán k rozdrobení ledvinových a žlučníkových kamenů a podle některých zpráv také při hadím uštknutí a škorpioním bodnutí.
Nejčastějším využívaným a námi ověřeným účinkemkardamonu je však zklidnění žaludku a celého trávicího ústrojí. Podle některých zdrojů jej lze použít i při otravě jídlem.
Čaj s kardamonem pomáhá také při stresu, přepracování nebo depresi.
Zrníčka kardamonu s medem prý vylepší váš zrak.
Je možné, aby měl kardamon tolik léčivých účinků?
Vědeckých studií je dosud jen minimum – našli jsme jen jednu, která potvrdila pozitivní účinky na trávení. V každém případě zde je seznam jen těch nejvýznamnějších látek obsažených v kardamonu (kromě bílkovin, tuků a škrobů): Terpeny (1,8-cineol, α-pinen, β-pinen, α-terpineol a jeho acetát, borneol, geraniol a jeho acetát, limonen, linalol a jeho acetát, myrcen, nerolidol, p-cymen, sabinen), karboxylové kyseliny (olejová, linolová, palmitová, stearová), thiamin, riboflavin a niacin.
Kardamovník obecný (Elettaria cardamomum)
… je statná bylina z čeledizázvorovitých. Z mohutného oddenku vyrůstá do výšky dvou až čtyř metrů. U kořene lodyhy jsou dvě řady plochých listů délky 50 -70 cm. Kvete při zemi, bíle nebo slabě nažloutle, s nafialovělými žilkami a žlutými nebo růžovými okraji. Plody jsou podlouhlé zelenavé tobolky, dorůstající délky 2 cm a obsahující 15 až 20 aromatických hnědočervených semen.
Původním areálem rozšíření jsou tropické deštné pralesy Kardamomských hor (Cardamom Hills) v pohoří Ghat při jihozápadním pobřeží Indie, ve výškách mezi 700 až 1500 m n. m. Rostlina vyžaduje zastíněné stanoviště v bylinném patře tropických deštných pralesů s ročními srážkami v rozmezí 3000 až 4000 mm a s trvale vlhkou půdou. Kvete a jeho plody dozrávají pouze v oblasti tropů.
Kniha receptů (Indie, rok 1495-1505)
