Nikolaus Federmann – nejznámější německý dobyvatel Jižní Ameriky

FEDERMANN Nikolaus (* okolo 1500, Ulm, Německo, † 22. nebo 23. 2. 1542, Valladolid, Španělsko) – německý cestovatel a conquistador

Augsburští Welserové podporovali bohatými úvěry po celá desetiletí mocenské ambice Habsburků na evropské pevnině. Neváhali přispět Karlu V. k zisku koruny císaře římského i jeho bratru Ferdinandovi na cestě za českým a uherským královským trůnem. Karel ocenil jejich služby udělením privilegia na kolonizaci Jižní Ameriky, které Welserové získali spolu s kostnickými bankéři Echingery v roce 1528.

Oba bankovní domy zřídily společ­nosti pro obchod s Novým světem a Wel­serové se zabývali těžbou drahých kovů v jihoamerickém vnitrozemí. Mezi důlními odborníky, které augsburští bankéři vyslali do Ameriky, byli i horníci z Jáchymova (vedl je Hans Trumpel, který spolu s dalšími důlními odborníky přistál v prosinci 1528 na Haiti), první obyvatelé českých zemí v Novém světě. Koncem 20. let připluly čtyři welserovské lodi se třemi stovkami žoldnéřů na pobřeží Venezuely. Na jižním pobřeží Karibského moře vznikly první pevnosti, z nichž vycházeli conquistadoři ve službách „státu Welserů“, jak se jejich osady v Jižní Americe nazývaly.

Za El Doradem

V únoru 1529 se vydal ze zálivu Coro i Ambrosius Echinger (též Dalfinger, asi 1500–1532 nebo 1533 ), kterého současníci označovali jako „nejkrutějšího z krutých“. Oprávněnost této charakteristiky dokazoval Echinger při loupežných výpravách v okolí zálivu Maracaibo i v blízkých horách. V roce 1531 se vypravil přes pohoří Sierra Perijo do povodí Magdaleny. Při hledání bájného El Dorada objevil dolní tok řeky Cauky. Při další výpravě do vnitrozemí (1532) obklíčili Echingera s jeho oddílem ve východních Kordillerách Indiáni a německý dobyvatel podle některých zpráv padl přímo v boji, podle jiných zemřel na následky svých zranění v Coro.

V hledání El Dorada pokračoval Echingerův nástupce Georg Hohermuth (též Georg von Speyer či Jorge Espira, 1500–1537), který přistál roku 1534 na pobřeží Venezuely a v květnu 1535 se vydal na jih. Prošel pohořím Merida a dostal se k řekám Apure a Meta. V blízkosti rovníku se dostal k řece Japura, která patří do povodí Amazonky. Nenašel horské přechody na náhorní plošinu, kde žili Čibčové a ležela vysněná „zlatá země“. Na úpatí Východních Kordiller utrpěla Hohermuthova výprava těžkou porážku a musela se obtížně vracet do Cora. Její pochod, který obnášel 3 500 km, patří k nejdelším výpravám conquistadorů 16. a 17. věku.

Na scénu přichází Federmann

Nejznámějším z německých dobyvatelů v Jižní Americe byl Nikolaus Federmann, který se krátce po Echingerovi vydal v roce 1530 z Cora jižním směrem. Podobně jako Hohermuth překročil pohoří Mérida a putoval v nížinách kolem řeky Portuguesa v povodí Orinoka. Obrátil se na jihozápad, ale pro silný odpor místních obyvatel musel ustoupit.

Do Venezuely se Federmann vrátil v roce 1535 a se čtyřmi stovkami mužů znovu pronikl k řece Portuguese (1536). Po pláních protkaných přítoky Orinoka mířil na jihozápad. Dostal se k řece Meta a proti jejímu toku až do míst, kde G. Jiménez de Quesada založil Santa Fé de Bogota a kam z jihu pronikl Belalcázar. Za bohaté výkupné ustoupil a po řece Magdalena se dostal na karibské pobřeží a ze španělské osady Santa Marta odplul do Evropy.

V té době se už nachýlil osud welserovského státu v Jižní Americe. Poslední německou výpravu v této části světa vedl v letech 1541–45 Hohermuthův společník při hledání El Dorada Ph. von ­Hutten, bratr známého humanisty Ulricha von Huttena. Při cestě na jih se dostal k řece Guaviare (levý přítok Orinoka), kde ­utrpěl ve střetnutí s Indiány z kmene Omagua těžkou porážku a se zbytkem zubožené výpravy se vrátil do Cora. S Huttenovým působením je spojen konec welserovského státu na území Vene­zuely, které přešlo do vlastnictví španělské koruny.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.