Neprozkoumané gysingské peřeje na řece Dalälven

Výprava do obchodu

Po vrácení kánoí a zasloužené sprše v kempukonečně přestává pršet, dokonce se sem tam ukazuje i sluníčko, když vysvitne, je opravdu teplo! Jdeme asi 3 kilometry pěšky po silnici do osady Österfärnebo, kde by měl být obchod. Cesta po silnici je nuda, kocháme se ale aspoň skvěle značenými okruhy na běžky, které tu křižují rovinatý les. Tady se musí  zimě parádně běžkovat!

V městečku navštěvujeme malý supermarket ICA a dokupujeme zásoby na zbývající dny. K mému štěstí a překvapení ostatních tu mají automat na vracení plechovek od piva, které se mi podařilo uchovat po několika dnech prakticky nepomačkané, aby šly vrátit. Ostatní je chtěli sešlapat do co nejmenších rozměrů a po česku vyhodit, já si ale prosadila svou a je z toho teď několik švédských korun k dobru.

Udělalo se krásné počasí! Je tu kiosek s venkovními stoly a lavicemi, jehož obsluhující pán nám dal svolení posezení využít a to bez nutnosti jakékoli útraty. Rozbalujeme tedy všechny věci a sušíme, vaříme také oběd. Jeden místní občan a zákazník kiosku s námi přichází navázat kontakt a je z toho příjemný rozhovor. Opět se diví, jak to že mluvím švédsky. Aby z toho ale měli něco i ostatní, přecházíme do angličtiny. Jedinou nepříjemností tohoto místa jsou neodbytné vosy. Během půl hodiny je vše suché a nám je takové vedro, že bychom se klidně skočili někam vykoupat.

Rybaření na řece Dalälven, Švédsko

Návrat do Gysinge

Když je vše sbalené, pokračujeme opět po silnici do již známého Gysinge, které je vzdálené asi 6 kilometrů. Bohužel po cestě se prudce mění počasí a začíná pěkný liják. Napřed v něm hrdinně jdeme dál, když jsme už dosti promočení, schováváme se pod stromy a čekáme, až přejde. Naštěstí to netrvá dlouho, mraky se však stále divně honí a nejvíce černo je naším směrem nad Gysinge.

Asi za hodinku už procházíme Gysinge a kocháme se místní architekturou bývalých železáren. Dosti nás překvapuje, že ze starých průmyslových budov je nyní zřejmě sociální bydlení pro přistěhovalce. Černochy prohánějící se kolem nás na kolech bychom v takové malé vesničce poměrně daleko od většího centra opravdu nečekali. Švédi prostě řeší přistěhovaleckou otázku po svém. V místním turistickém informačním centruNaturumje pěkná interaktivní expozice věnovaná národnímu parku Färnebofjärden. V kempu nám doporučili návštěvu místní kavárnyCafé Udden, kde chvíli relaxujeme a dáváme si kávu a místního skořicového šneka kanelbulle – je to pro Švédy typická „fika“ (pauza na kávu  a něco sladkého). Zajímavé je, že ani zde, ani v informačním centru, žádní z přistěhovalců nepracují.

Gysingské peřeje na řece Dalälven

V informačním centru jsme si nechali poradit, kam se vydat dál. Jdeme po silnici směrem na jih od Gysinge, do oblasti zvanéGysingeforsarna(gysingské peřeje na řece Dalälven). Rybářská povolenka se na tuto oblast musí koupit zvláštní, na 24 hodin za 140 SEK (cca 400 Kč). Kupujeme jí v automatu na parkovišti, samozřejmě lze platit kartou, to je na Švédsku to nejlepší.V oblasti se blízko sebe nachází několik přístřešků, a zatímco kluci nahazují uprvního z nich pruty, jdeme se ségrou prozkoumatdva zbývající a vybrat nám místo na poslední noc v této oblasti. Nakonec se nám nejvíce líbí ten nejvzdálenější, zdá se být i nejlepší na rybaření.

Peřeje na řece Dalälven, Švédsko

Nakonec je to pěkné odpoledne a večer, protože svítí slunce. Dokonce se podařil i kuriózní úlovek štiky. Přéma chytil malého okouna, na kterého začala útočit štika, která se nakonec také chytila. Háček měla zaseklý tak hluboko v krku,že nezbylo než si jí ugrilovat. Dokonce se tu podařil i úlovek štiky dlouhé přes 50 cm, takže největší úlovek výletu. Povolenka pro tuto oblast se tedy vyplatila. Večer sedíme u přístřešku a hřejeme se u grilu, pak si pochutnáváme na štice a za tmy rozbalujeme stany.

Další den ráno balíme a vydáváme se zpět do Gysinge, tentokrát ale po turistické stezce lesem a okolo řeky Dalälven se zastávkami na rybaření. Dnes to ale nějak nebere. Procházka je to moc hezká. U posledního přístřešku v těsné blízkosti Gysinge si pěkně za svitu slunka vaříme oběd a potom nezbývá, než se s místní přírodou rozloučit. Nasedáme na autobus směr Gävle a odtud vlakem do Stockholmu.